13 a více % dětí a mládeže v ČR trpí podle odhadů duševní poruchou

0

Duševní poruchy u dětí a mládeže jsou narůstajícím problémem. Například deprese, která v ČR zasahuje cca 6 % dospělých, zasahuje až 10 % dětí a mládeže. To značí, že depresí trpí bezmála dvakrát více dětí a mládeže než dospělých.

Podle odhadů lékařů trpí nějakou duševní poruchou v České republice 13 % dětí. Problémy způsobuje ADHD, deprese, schizofrenie, poruchy autistického spektra, ale třeba i problémy s určením pohlaví. Podle statistik až 9 % českých dětí trpí ADHD, téměř 2 % autismem a 1 % schizofrenií. Snižuje se hranice věku u dětí s poruchami příjmu potravy. To značí, že děti s poruchou pozornosti, úzkostnými stavy a fobiemi plní ordinace pedopsychiatrů.

Podle dostupných statistik v roce 2017 dětští psychiatři ambulantně vyšetřili bezmála čtvrt milionu [225 451] nezletilých pacientů. To je o 15 tisíc více než v roce 2016 [210 944]. Léčených z toho v roce 2017 bylo 67 460 nezletilých. O rok dříve jich přitom bylo téměř o pět tisíc méně [62 864]. Děti a mládež přicházejí kvůli diagnostice poruch autistického spektra, poruše pozornosti s hyperaktivitou. Přibývá dětí a adolescentů, kteří se poškozují.

Pozor na stres

„Spouštěčem většiny psychických nemocí je dnes hlavně stres. Často sociální stres, to znamená, že předcházet se jim dá tím, že budeme vůči sobě vzájemně méně bezohlední,“ odpovídá na otázku, jak těmto onemocněním předcházet Michal Goetz z Dětské psychiatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Dodává, že klíčová je ale i včasná detekce, prevence a komplexní péče. A nejen to. Zatímco v západních zemích mají rodiče ku pomoci síť ambulantních služeb pro děti, v ČR je jeden stacionář v hlavním městě. Počet poskytovatelů dětské psychiatrické péče přitom v České republice roste jen nepatrně. Zatímco v roce 2012 jich podle informací VZP bylo 126, v roce 2017 o dvanáct víc [138]. Ke konci loňského roku disponoval systém pedopsychiatrické péče celkem 591 lůžky, z toho bylo 140 akutních a 451 následných. Podle odborníků by celkově bylo třeba alespoň dvě stě pedopsychiatrických ambulancí a v každém kraji měl být jeden až dva denní stacionáře nebo tomu podobné zařízení, včetně jednoho lůžkové oddělení akutní péče.

Problém je i v nerovnoměrném rozmístění současných zařízení. Nejvýraznější deficit ambulancí je v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Zcela bez dětské psychiatrické lůžkové péče jsou kraje Karlovarský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický. Žádná akutní dětská psychiatrická lůžka nemají kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Vysočina, Jihočeský a Ústecký.

„Dětská psychiatrie potřebuje reformu dvojnásobně. Je potřeba vybudovat funkční infrastrukturu péče a problémy máme i s kapacitami lékařů,“ upřesňuje Michal Goetz.

Obecně pak trend v moderní psychiatrii je opak toho, jak se dlouhé roku v ČR praktikuje psychiatrická péče. Lehčí pacienti například nejsou koncentrováni v ústavech na periferiích, ale naopak jsou – pokud možno – ošetřování v místě jejich bydliště. [Naopak v ČR často už jen samotný průběh léčby v člověku jeho nemoc prohloubí. O čemž svědčí i dlouhé hospitalizace pacientů v ČR oproti západním zemím].

Svízelné postavení rodičů

V těžkých případech onemocnění bývají rodiče postaveni do velice obtížných situací. Jedním ze zásadních problémů přitom je i kvalita zdravotní péče a nejenom ona.

„Rodiče mají v těchto případech velice komplikovanou situaci. Úspěch je, když je dítě vůbec správně diagnostikováno,“ říká Petra Valentová z Naděje pro děti úplňku, které sdružující rodiče a další rodinné příslušníky dětí s poruchou autistického spektra.

„A v momentě, kdy je diagnostikováno, tak vás pošlou domu a vy se starejte o nemocné dítě, když k tomu nemáte výcvik, znalosti a ani podmínky,“ dodává.

Péče o takto nemocné děti je podle ní spíše sociální péčí. Poukazuje i na docela nedostatečnou zdravotní i sociální infrastrukturu pomoci pro rodiče s nemocnými dětmi: „Rodiče nejsou pedagogové, lékaři a sociální pracovníci. Často se sami potýkají s příznaky nemoci, kterou mají jejich děti. V České republice neexistují přitom žádná ambulantní a komunitní centra, která by jim pomohla.“

Dodává, že ona sama se kvůli péči o nemocného syna musela přestěhovat z Ústí nad Labem. Důvodem byla nutná změna zaměstnání i skutečnost, že v Ústí nad Labem nenašla vhodnou školu pro svého syna. Rodičům dětí s poruchou autistického spektra doporučuje se nebát a vyhledat i psychoterapeutickou pomoc. Je-li to potřeba. Důvodem je silný tlak, který na nich leží.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here