Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi 20 % populace

0
146

Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté a soudci. Takzvaný syndrom vyhoření je u populace reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce.

Tyto informace zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Odborníci z Psychiatrické kliniky syndrom sledují od roku 2015.

„Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi 20 procent populace. Ve srovnání se světem je to někde uprostřed,“ vysvětlil na úvod psychiatr Radek Ptáček. Upřesnil i, že v České republice existuje severovýchodní vyhořelý region versus jihozápadní nevyhořelý.

Jak je na tom populace

V České republice se podle našich průzkumů vyskytují závažné depresivní příznaky u 7 % populace. Celkem 9 % přiznává občasné sebevražedné myšlenky, 1 % o sebevraždě vážně uvažovalo. Asi 11 % Čechů nyní užívá psychofarmaka, v posledních 15 letech jejich spotřeba významně narostla.

Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídicí pracovníci s odpovědností za větší firemní celek. Dále pak i střední nebo nižší manažeři. K nejohroženějším profesím podle něj patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté a soudci. Shodné pro ně je, že jde o profese spojené s odpovědností.

Jak jsou na tom lékaři

  • Středně těžké až těžké depresivní symptomy [podle přednosty Psychiatrické kliniky Jiřího Rabocha] pociťuje asi 12 % z 1 100 oslovených lékařů a 22 % z nich užívá psychofarmaka.
  • Podle zahraničních studií mají lékaři také vyšší riziko sebevražd. Lékaři asi 1,4krát vyšší než běžná mužská populace, lékařky asi 2,3krát než ostatní ženy. V některých zemích začínají cíleně dbát o psychické zdraví lékařů.

Jak jsou na tom učitelé

  • Podle výzkumu mezi 3 500 učiteli se více než polovina považuje za ohrožené syndromem vyhoření a asi 65 % jím skutečně ohrožená je. Asi pětina učitelů má vážné příznaky. Nejvíc je stresuje ministerstvo, administrativa a školní inspekce. Také lékaře nejvíc stresuje administrativa.

Základními pravidly prevence syndromu vyhoření je oddělovat jasně práci od volného času, pěstovat vztahy a intimitu, dobře spát, mít správný životní styl, smysl života a koníčky.

„Každý tu prázdnou baterku někdy zažije. Jenom je otázka, jestli ji znova nabije nebo jede na tu prázdnou. Základní doporučení je, abyste denně alespoň jednou vypojili takzvané vybíječe a zapojili nějaké nabíječe,“ uvedl Radek Ptáček s tím, že nabíječem může být cokoliv, co člověku dělá radost, například sport nebo koníčky. Doporučuje se zaměřit zejména na mezilidské vztahy, jejichž kvalita je hlavní faktorem životní spokojenosti. [ČTK]

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here