Čeští experti na dětskou hemato-onkologii budou ve spolupráci se zahraničními kolegy zkoumat možnosti léčby kombinací chemoterapie a imunoterapie u dětské leukemie. Ročně se má ve studii objevit přibližně 1 500 dětí. Do studie se zapojí lékaři z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Izraele, Austrálie a Slovenska.

Leukemie drží první místo v počtu nádorových onemocnění u dětí. Dětská leukemie je jako u dospělých dělena dle klinického průběhu na akutní a chronickou. A dále dle typu postižené buňky na myeloidní a lymfoblastovou. Ze statistik vyplývá, že až 95 % všech leukemií u dětí tvoří leukemie akutní. Nejčastějším typem dětské leukemie je akutní lymfoblastická leukemie. Ta v ČR ročně postihne asi 80 dětí ve věku 2 až 5 let.

„Výskyt této nemoci, která je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u dětí, meziročně stoupá asi o jedno procento. Nemoc se ohlašuje únavou, bolestí kloubů, končetin, horečkami, které nereagují na léky,“ vysvětluje Jan Starý z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Podle něj je nástup nemoci rychlý. Pokud se okamžitě nezačne s léčbou, vede to záhy ke smrti dítěte na krvácení, infekci, multiorgánové selhání.

Leukemie jsou nejčastější nádorová onemocnění u dětí. Tvoří 30 % všech zhoubných nádorů:
  • Akutní lymfoblastická leukemie [ALL] tvoří 80 % všech dětských leukemií
  • Akutní myeloidní leukemie [AML] 12–15 %
  • Myelodysplastický syndrom 5 %
  • Chronická myeloidní leukemie 2–3 %
  • Juvenilní myelomonocytární leukemie 1 % všech leukemií
  • Chronická lymfatická leukemie se u dětí nevyskytuje

Současná léčba

Díky moderním lékům se v současné době naštěstí daří vyléčit 90 % všech dětí s leukemií. Počátkem 70. let 20. století se dařilo vyléčit jednu třetinu dětí, v 80. letech dvě třetiny.

 „V posledních 5 letech pokročila medicína natolik, že jsme schopni vyléčit ty děti, které bychom dříve ztratili,“ upřesňuje Jan Starý.

Podle hematoonkologů pokrok v medicíně umožňuje čím dál přesněji zkoumat nádor a přesně upravovat léky a léčbu podle toho, jak reaguje a jak se vyvíjí.

„Léčba leukemie trvá vždy dva roky. Pro nás jsou nejdůležitější první dny a týdny, kdy za pomoci molekulární genetiky zkoumáme, jak rakovina na léčbu reaguje, kolik leukemických buněk je mezi zdravými, upřesňuje Jan Starý.

Tvrdí, že citlivost této metody je obrovská. Umí odhalit jednu leukemickou buňku mezi statisíci normálními. Čím rychleji tyto nádorové buňky v průběhu týdnů mizí, tím lepší je prognóza pacienta.

 „Tam, kde hned zpočátku vidíme, že leukemické buňky reagují pomaleji, rovnou zvyšujeme intenzitu léčby nebo plánujeme transplantaci kostní dřeně,“ upřesňuje Jan Starý.

Na prvním místě terapie leukemie u dětí jsou intenzivní chemoterapeutické režimy, tedy kombinace několika účinných cytostatik a podpůrné léčby. Cytostatika jsou léčiva, která blokují množení a růst nádorových buněk. Zároveň však ničí i buňky zdravých tkání, což je podkladem pro četné nežádoucí účinky. Tato léčiva se kombinují nejčastěji s kortikoidy. Léčba trvá většinou dva roky. Kvůli riziku napadení mozku nádorovými krevními buňkami bývají aplikována i chemoterapeutika do mozkomíšního moku. A u pacienta dochází k ozáření hlavy. Pokud není léčba účinná, přistupuje se k transplantaci kostní dřeně od vhodného dárce.

Nežádoucí účinky

Daní za zachraňující léčbu je vysoký výskyt akutních i pozdních následků léčby. Podle posledních studií 10–15 % dětí prodělá při léčbě život ohrožující komplikace a 50 % závažné komplikace léčby. U některých vzácnějších typů této nemoci je nižší úspěšnost.

V současnosti se léčba dětí s leukemií soustředí do 8 center v České republice. Díky pokroku v medicíně lékaři umí rozpoznat až 20 různých podtypů nemoci a uplatnit „na míru šitou“ léčbu.

Problematické jsou i následky léčby. Jedná se především o zpomalení růstu již během léčby. Tento deficit však dítě po ukončení léčby opět dožene. V důsledku užívání kortikoidů a především nehybností pacienta, se častěji vyskytuje u těchto dětí také obezita. I proto se u těchto dětí doporučuje rekreační sport.

Dále se lze setkat s častějšími zlomeninami, či s žilními trombózami vzniklých v důsledku dlouhodobého zavedení centrálního žilního katétru. Chlapci bývají rovněž často postiženi sterilitou.

Na druhou stranu je ale také podle Jana Starého nutné připomenout, že naprostá většina vyléčených dětí, u nichž se nemoc nevrátila, žije normální život, pracuje, zakládá vlastní rodiny a rodí zdravé potomky.

Naděje do budoucna

Podle Jana Starého je nadějí do budoucna zapojení vlastní imunity člověka, imunoterapie. Ta se uplatňuje čím dál častěji v léčbě různých nádorových onemocnění dospělých jedinců.

Jedná s o tzv. monoklonální protilátky aktivující vlastní bílé krvinky [lymfocyty], které začnou likvidovat nádorové buňky. Další nadějí jsou genově upravené vlastní lymfocyty, které po vpravení zpět do krevního oběhu ničí ty nádorové.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here