Vláda ČR schválila novelu zákona o zdravotních pojišťovnách. Novela zákona umožní klientům zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven sdružovat se a žádat o místa v řídicích orgánech.

„Zatímco nyní zdravotní pojišťovny ovládají velcí zaměstnavatelé, novela jejich převahu otupí a dá příležitost i menším plátcům a pojištěncům,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Novela zákona předpokládá na straně pasivního volebního práva [možnost být volen] široké zapojení všech pojištěnců. V navrhovaném modelu může kandidovat každý pojištěnec, který doloží podporu alespoň 50 dalších pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny.

„Oproti od současného stavu se tak právní úprava nebude opírat o podporu konkrétních zaměstnavatelů či organizací, což Ústavní soud označil za diskriminační,“ upřesňuje Adam Vojtěch.

Novela přichází v době, kdy za zdravotní péči jenom v letech 2010 až 2017 zaplatily všechny zdravotní pojišťovny celkem 1 901,4 mld. Kč. Příští rok zdravotní pojišťovny počítají, že do systému přibude o dalších 20 miliard korun navíc.

Možnost se sdružovat

Novela zákona zachovává způsob obsazování 1/3 členů orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vládou. Na straně aktivního volebního práva Ministerstvo zdravotnictví předpokládá možnost zapojení všech osob odvádějících pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

„Zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů se budou moci spojovat, aby společně dosáhli stanovené minimální výše odvedeného pojistného pro nominaci vlastních volitelů,“ vysvětluje Adam Vojtěch.

Tato minimální výše novela stanoví na 0,4 %, aby její dosažení nebylo tak složité, jako je tomu za současného stavu, kdy je tento limit 0,5%. Dále umožňuje klientům pojišťovny se sdružovat, aby dosáhli na potřebný 0,4% limit, což doposud nebylo možné.

Doposud do správní a dozorčí rady tak nemůže být zvolen nikdo, kdo nedisponuje samostatně alespoň 0,5 % odvedeného pojistného. To upřednostňuje velké zaměstnavatele, kteří jediní jsou schopni toto kritérium splnit.

Nález Ústavního soudu

Návrh zákona reaguje na nález Ústavního soudu [sp. zn. Pl. ÚS 21/15], který s účinností od 1. října 2019 ruší podstatnou část stávající právní úpravy. Tedy té týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.

Ústavní soud ve vztahu k dosavadní zákonné úpravě dovodil nerovnost mezi různými skupinami pojištěnců. Neboť někteří z nich jsou a priori vyloučeni z pasivního volebního práva, tedy nemohou být voleni. Takto založená nerovnost je podle názoru Ústavního soudu v rozporu Listinou základních práv a svobod. Ústavní soud tak svým rozhodnutím zakotvuje možnost v zásadě kteréhokoliv pojištěnce podílet se na řízení zdravotní pojišťovny.

Novela podle Ministerstva zdravotnictví opouští dosavadní zdánlivě tripartitní model, při kterém nebylo zcela jasné, kdo koho zastupuje. A to za situace, kdy reprezentativní odborové organizace jsou úzce spojeny s významnými zaměstnavateli.

Jak je to dosud

Dosud správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvoří pět členů jmenovaných vládou a deset členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi.

Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří tři členové, které jmenuje a odvolává vláda, a šest členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a odborovými organizacemi.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here