Fakultní nemocnice u sv. Anny [FNUSA] v Brně nově ustanovila specializovaný tým pro paliativní péči. Konziliární paliativní tým je složen ze dvou paliatrů a zdravotní sestry. Lékařům ve FNUSA budou k dispozici dva dny v týdnu.

Do budoucna plánuje vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny zřídit ambulanci a posléze také lůžkové oddělení paliativní péče. Úspěchem do budoucna by mohla být i vlastní terénní služba fungující 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

„Konzilia jsou první krok, ambulance druhý,“ mírní nadšení z terénní služby vedoucí paliativního týmu FNUSA Ladislav Kabelka [na fotografii].

Standardy nemocniční paliativní péče ověří sedm týmů

Upřesňuje, že by byl rád, pokud bude vše dobře fungovat, kdyby paliativní tým úzce spolupracoval s oddělením domácí ošetřovatelské péče. A kdyby také navázal na kontakty s kolegy v dostupných terénních a lůžkových službách nejen paliativní péče.

Jak bude fungovat paliativní tým

Ošetřující lékař FNUSA, který usoudí, že má pacienta pro paliativní péči, si domluví konzilium s lékařem paliativního týmu. Spolu se podívají na pacienta a najdou optimální medicínské, ale také psychické, sociální a spirituální nastavení. Cílem je i pomoc v kontaktu s rodinou pacienta, což je shoda v plánování péče s pacientem a jeho blízkými.

V nemocnicích umírá většina Čechů. Jaká je o ně péče?

Druhý krok souvisí s rozhodnutím, zda bude chtít a bude moci být pacient s nemocí doma nebo v nějakém zařízení. Od toho se odvíjí další fáze podpory paliativního týmu. Zde je potřeba znát přesně anamnézu pacienta i souvislosti směrem do života rodiny.

Fáze několika měsíců v závěru života si zaslouží komplexní přístup. Navíc kvalitní nastavení paliativní péče může život i prodloužit, upřesňuje Kabelka.

V nemocnici je nejvíce v ohrožení lidská důstojnost

Pro úplnost dodejme, že konziliární [z latinského consulere = radit] znamená porada s jiným lékařem o dalším postupu léčby. O konzilium je nejčastěji žádán lékař z jiného oboru, ale i kolega ze stejného pracoviště. Konziliem není indikované cílené vyšetření, jež provádí jiný lékař.

Paliativní péče v Česku stále chybí

Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci. Dobře prováděná paliativní péče zvyšuje efektivitu zdravotní péče i délku kvalitního života.

„Za posledních 25 let se nám v České republice prodloužil život průměrně o sedm let a chronická onemocnění se zásadním způsobem stala tématem zdravotnické péče. O umírání, respektive životě s nevyléčitelnou nemocí, se stále spíše mluví potichu. Je to velmi osobní téma – laiků, ale i zdravotníků,“ vysvětluje šéf paliativního týmu FNUSA.

Přesto se dnes ví, že v českých nemocnicích umírá více než polovina všech lidí. Velká část z nich je do nemocnic navíc převezena na poslední dny nebo hodiny života. Většina z nich si přitom přeje zemřít v domácím prostředí. Což ale není vždy možné, protože chybí právě paliativní péče. V některých regionech Česka pak téměř docela.

Paliativní péče není dostupná ve všech regionech

Přitom na konci července 2018 Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] spolu s představiteli všech sedmi českých zdravotních pojišťoven a s Českou společností paliativní medicíny ČLS JEP uzavřelo Memorandum o spolupráci na systematickém rozvoji paliativní péče v ČR.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here