Zájem o léčivé byliny v posledních letech roste a covidová pandemie dlouhodobý trend jen přiživila. Odráží se to na rozloze osázených ploch a nyní i na nedostatku semen. Tvrdí to zástupci Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Podle Heleny Pluháčkové z Agronomické fakulty jsou nyní velmi populární bylinné čajové směsi, které ovlivňují horní cesty dýchací. A zároveň i působí proti horečce, dezinfikují organizmus a mají celkově pozitivní vliv na posílení imunity.
„Podle posledních zpráv byl letos zájem o osivo minimálně třikrát větší ve srovnání s minulými léty. Totéž se bude týkat sadby. Bylinami se budou ve větší míře osazovat terasy, balkony i okenní parapety,” říká s tím, že Češi jsou navíc národ zahrádkářů.
Důvody rostoucího zájmu o léčivé byliny jsou podle ní návrat k přírodě, pandemie a časové možnosti pěstitelů. Podle ní je potřeba si také uvědomit, že léčivky působí komplexně a dlouhodobě. Nelze proto očekávat, že jeden šálek čaje připravený například z šalvěje odstraní bolesti v krku. Není také dobré upnout se na jeden druh, k čemuž někdy vedou reklamy ve sdělovacích prostředcích s cílem prodat.
Jaké léčivé byliny se u nás hlavně pěstují
Celou skupinu léčivých, aromatických a kořenových rostlin [LAKR] rozdělujeme do několika podskupin podle plochy. S rozlohou nad 1 000 hektarů se u nás pěstují pouze kmín kořenný a ostropestřec mariánský. Na stovkách hektarů pak jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a překvapivě také pískavice řecké seno. Na plochách kolem 10 hektarů dominují máta, měsíček lékařský, leuzea saflorová, sléz a kopr. Rostoucí plochu v průběhu posledních pěti let vykazují jitrocel kopinatý, leuzea saflorová a již zmíněná pískavice.
Plochy pěstovaných léčivých, aromatických a kořenových rostlin v ČR na hektar
| Plochy pěstovaných LAKR v ČR | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Kmín kořenný | 3204 | 5239 | 5648 | 3587 | 3460 |
| Ostropestřec mariánský | 1723 | 2172 | 2261 | 1918 | 2048 |
| Fenykl obecný | 121 | 87 | 153 | 53 | 28 |
| Jitrocel kopinatý | 38,95 | 79,64 | 95,22 | 134,29 | 166,29 |
| Kopr vonný | 38,05 | 28,43 | 75,3 | 98,15 | 39,39 |
| Heřmánek pravý | 15,92 | 40,81 | 57,6 | 13,54 | 16,4 |
| Měsíček lékařský | 12,31 | 9,28 | 5,06 | 5,27 | 10,38 |
| Máta | 6,86 | 6,59 | 5,36 | 9,41 | 9,87 |
| Leuzea/parcha saflorová | 4,19 | 9,16 | 8,2 | 9,78 | 14,21 |
| Pískavice řecké seno | 4,09 | 31,76 | 105,97 | 143,02 | 165,2 |
| Koriandr setý | 0 | 43,81 | 60,28 | 60,72 | 18,79 |
| Sléz maurský, sléz přeslenitý | 0 | 18,35 | 24,26 | 33,48 | 19,82 |
[Zdroj: Mendelu]
Pomineme-li kmín a ostropestřec, tak zatímco ještě v roce 2016 se u nás léčivky pěstovaly na ploše asi 280 hektarů, v roce 2019 to bylo už 630 hektarů. Jakkoli loni vzhledem k suchu došlo k mírnému poklesu na 540 hektarů.
Pozor na zaručené rady v televizi
Pro pěstování léčivek jsou u nás podle Pluháčkové ideální podmínky. V Česku se používá cca 300 druhů léčivých rostlin. Z toho cca 70 se dá nasbírat ve volné přírodě a asi 30 druhů s úspěchem přímo pěstovat v našich klimatických podmínkách.
„Zájem je o třapatku nachovou, černý bez, lípu, mátu peprnou, heřmánek, tymián, šalvěj, majoránku, lékořici, mateřídoušku, levanduli apod. Velmi důležitým předpokladem pro užívání léčivých rostlin je poznávání jednotlivých druhů, respektování rozdílů mezi odrůdami, což vyžaduje v podstatě nutnost neustále se v tomto oboru vzdělávat,” uvedla Pluháčková.
Každá doba má podle ní své staromilce, kteří se vracejí například k přírodnímu způsobu léčení. Z čehož dle ní plynou populární zprávy typu: „co jsme zapomněli a co naše babičky uměly”. Podobné názory ale ne vždy vychází z hlubšího poznání základu.
„To je v našem případě znalost přírody od botaniky počínaje po znalosti z chemie konče. Někdy je složité spojit moudrost minulých generací v oblasti využívání darů přírody s poznatky současné vědy,” upozorňuje.
Nájezdy na medvědí česnek
Lidé léčivky pěstují na zahrádkách nebo na balkonech. Bohužel se u nás ale konají také „nájezdy” do přírody, kupříkladu na medvědí česnek [na obrázku, pozn. red.]. Populární je dříve povinné sbírání podběle, pampelišek, listů břízy, ale také březové šťávy nebo květů černého bezu. Podstatnou podmínkou sběru je podle odborníků nejen dokonalá znalost sbíraných rostlin, ale i udržitelnost výskytu sbíraného rostlinného druhu v přírodě.
Mezi sbírané druhy, na které se nevztahují žádná omezení, kromě zákazu sběru na chráněných územích, patří růže šípková, černý bez, kopřiva dvoudomá, hluchavka bílá, bříza bělokorá. Dále to je řebříček obecný, podběl lékařský, jitrocel kopinatý, kostival lékařský, jahodníky, třezalka tečkovaná, maliník obecný, ostružiník křovitý. Takový sběr je v poslední době zaměřen na vlastní spotřebu a vlastní zpracování.
„Potřeba sběrových druhů větších producentů je proto kryta často dovozem,” dodává na závěr Pluháčková.
–RED–
