Děti se při školním testování nejvíce obávají výsledku

0
380
deti
Foto: Pixabay

Ponížení a traumatizující zážitek může znamenat pro některé děti pozitivní výsledek školního testu na covid-19. Stigma tak podle klinického psychologa Adama Suchého nastává ve chvíli, kdy pozitivita vyřadí dítě z kolektivu. Obavy dětí z výsledku testů potvrzují i sami rodiče.

Antigenní testování žáků začalo v pondělí 12. dubna. Podle stávajících plánů si budou stěry z přední části nosu děti provádět dvakrát v týdnu. Obvykle v pondělí a pak ve středu nebo ve čtvrtek. Navíc při pozitivním výsledku jednoho žáka ve středu či ve čtvrtek se do karantény odebírá celá třída. A to až do potvrzení či vyvrácení pozitivity PCR metodou.

Pozitivita je u školáků minimální

Výsledky z prvního dne školního testování potvrdily u dětí minimální míru pozitivity. Podle odborníků podobnou jako u preventivního antigenního testování v populaci, kde se průměr pozitivity na počet provedených testů pohybuje kolem 0,45 procenta.

I přes relativně nízkou pozitivitu dětí ve věku od pěti do 11 let, kteří nyní začaly střídavě chodit do školy, upozorňují někteří odborníci na napětí a stres, kterému jsou nejmenší žáci testováním vystaveni. A to opakovaně.

„Děti nemají žádné fyzické potíže, připadají si zdravé, většina z nich se těší do školy na kamarády a na fungování, které znaly dříve a najednou jim někdo řekne, že nejsou v pořádku a označí je za nemocné a nebezpečné svému okolí,“ říká psycholog Adam Suchý, který působí také jako psychoterapeut a soudní znalec.

Podle něj jde o děti ve věku, kdy se učí navazovat a udržovat mezilidské vztahy a sociální dovednosti. A po poměrně devastujícím roce izolace přichází z hlediska sociálního a osobnostního vývoje další rána, kterou je testování.

Testování žáků začne příští týden, stírat se budou sami

Je pravda, že děti to nějak zvládnou?

Poukazuje i na to, jak se asi cítí školák, který není ve třídě úplně oblíbený a nyní „kvůli němu“ musí zůstat opět celá třída doma.

„Když se podíváte na svět dospělých, kde jsou lidé frustrovaní, podráždění, udávají se kvůli rouškám, nadávají si, napadají se a hledají viníky, nedá se čekat, že by svět dětí reagoval jinak,“ říká s tím, že navíc dobře víme, že dětský kolektiv si obecně servítky nebere.

Za zcela matoucí názor pak označuje tvrzení, že „děti to přeci nějak zvládnou“.

„Jistě, některé děti to zvládnou bez problémů. Ale nás by měly zajímat ty děti, pro které to problém bude, protože děti „nějak zvládnou“ i zanedbávání, týrání nebo šikanu, ale to neznamená, že bychom je tomu měli vystavovat,“ upozorňuje Suchý.

Na krizi covid doplatily týrané děti. Vzrostl jejich počet

Nejlepší testování je žádné testování, tvrdí psycholog

Po pondělním testování muselo jen v Olomouckém kraji kvůli dvěma čárkám na testeru opustit školy několik dětí. Přes ubezpečování pedagožek a uklidňování se ve většině případů neobešla tato situace bez pláče. Obavy dětí z testování, a hlavně samotného výsledku testu, potvrzují i samotní rodiče nejmladších žáků.

„Jedenáctiletá dcerka se vracela po skoro čtyřech měsících do školy, celý víkend řešila testování a případný pozitivní výsledek. Vše jsem jí vysvětlila, pustila instruktážní video, přesto vkročila do dveří šaten velmi nejistě a se slzou v oku,“ vypráví matka dívky ze čtvrté třídy základní školy.

Jiné potíže pak řešila u své šestileté dcery, která se na testování ve škole chtěla dokonce i trochu připravit.

„V sobotu jsem přišla do jejího pokoje a vidím ji se zasazenou kuchyňskou špejlí v nose,“ říká matka malé prvňačky, která jí vysvětlila, že se chce na testy ve škole připravit.

Zkušenosti rodičů a pedagogů s testováním nejmenších školáků a předškoláků jsou různé. Většina se však shoduje na jednom. Děti mají největší obavu ze samotného výsledku testu.

„Rodiče mohou děti utěšovat, mohou jim vysvětlovat situaci, mohou je podporovat ve zvládání testování, které z technického hlediska zvladatelné je. Z psychologického hlediska a z celkového výše uvedeného kontextu bychom jim ale pomohli nejlépe, pokud bychom je takové situaci vůbec nevystavovali,“ říká na závěr psycholog Adam Suchý.

Podle něj bychom neměli nadřazovat nejistý pocit ochrany tělesného zdraví nad duševním.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here