Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] upozornila na doporučené postupy při výskytu podezření na syndrom trombózy a trombocytopenie po očkování proti covidu-19. Jde o riziko krevních sraženin, které se vzácně objevily po očkování vakcínou Vaxzevria a Janssen.
Většina dosud hlášených případů se vyskytla u žen mladších 60 let a došlo k nim po několika dnech od aplikace první dávky vakcíny. Zkušenosti s druhou dávkou a případných krevních sraženin jsou dle vyjádření EMA omezené. Zároveň nebyly v současné době ani identifikovány žádné specifické rizikové faktory.
Pracovní skupina EMA pro covid-19 [COVID-ETF] přesto doporučila zdravotníkům, jak mají postupovat při léčbě pacientů, u nichž se po očkování proti covidu-19 objeví známky nebo příznaky syndromu trombózy a trombocytopenie [TTS]. A to konkrétně, jak uvádí, po očkování vakcínami Vaxzevria od společnosti AstraZeneca a Janssen od Johnson&Johnson.
Podle Evropské lékové agentury a dalších autorit by v první řadě měli zdravotníci lidem vysvětlit, že musí neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u nich objeví nové a neobvyklé neurologické příznaky. Jako jsou:
- Silná a přetrvávající bolest hlavy
- Rozmazané vidění
- Dušnost
- Bolest na hrudi
- Bolest nebo otoky nohou
- Trvalá bolest břicha
- Drobné krevní výronky do kůže, například v místě vpichu [petechie]
Ve svém doporučení kromě jiného EMA odkazuje na stanovisko výboru České společnosti pro trombózu a hemostázu [ČSTH] České lékařské společnosti J.E. Purkyně. Skutečností je, že výbor ČSTH před několika dny ve věci krevních sraženin vydal stanovisko po očkování látkou AstraZeneca. I v něm apeluje na veřejnost v tom smyslu, že pokud se v prvních týdnech po očkování objeví některý z výše uvedených stavů, je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Co uvádí ČSTH
Výbor České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP ve svém stanovisku plně podpořil prozatím doporučení Mezinárodní společnosti pro trombózu a hemostázu [ISTH] pro diagnostiku a léčbu vakcínou mediované imunitní trombotické trombocytopenie vyvolané očkováním proti SARS-CoV-2. To vychází z údajů EMA a britské regulační agentury pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky [MHRA].
„Obě agentury přitom hodnotily extrémně vzácné případy krevních sraženin souvisejících s nízkým počtem krevních destiček u očkovaných osob očkovací látkou proti infekci covid-19. Došly přitom k závěru, že uvedené komplikace by měly být vedeny jako vzácný vedlejší účinek vakcíny,“ uvádí ČSTH.
Společnost přitom zdůrazňuje samotný závěr ISTH. Podle něj výše uvedené vedlejší účinky po očkování vakcínou společnosti AstraZeneca jsou „naštěstí mimořádně vzácné“. A celkový přínos vakcíny v prevenci onemocnění covid-19 převažuje nad možnými riziky.
Jistoty není nikdy dost
Přesto podle ČSTH nové důkazy ze studií provedených členy ISTH naznačují, že vakcína Vaxzevria může ve vzácných případech spustit nežádoucí imunitní odpověď. Tedy odpověď, která vede k atypické poruše podobné trombocytopenii vyvolané heparinem. Zjednodušeně řečeno jde o reakci, která spustí aktivaci a spotřebu krevních destiček a následné trombotické komplikace.
„Diagnóza je stanovena na základě zjištění nízkého počtu krevních destiček a protilátek proti faktoru krevních destiček 4, často spojených se zvýšenou hladinou D-dimeru. Doporučuje se léčba intravenózním imunoglobulinem a neheparinovými antikoagulancii. Je třeba se vyhnout transfuzi krevních destiček,“ tvrdí ČSTH.
Vzácné komplikace vyplývající z krevních sraženin po očkování je shrnována pod název „vakcinací indukovaná trombocytopenie s trombózou“ [VITT]. Příčina komplikací je dle ČSTH nejistá. Společnost přitom znovu upozorňuje, že trombotické komplikace se po očkování vyskytly pouze u malého počtu očkovaných vakcínou firmy AstraZeneca a Janssen. Po podání jiných vakcín nebyla VITT pozorována.
Co doporučuje u krevních sraženin ČSTH
Pokud se u očkovaných již v minulosti vyskytly trombotické komplikace, neměli by dle doporučení ČSTH vysazovat antitromboticky působící léky. Zároveň nemají měnit jejich dávkovací schéma, pokud to nedoporučí lékař.
Lékařům a zdravotnickým pracovníkům ČSTH dále doporučuje věnovat pozornost příznakům právě tromboembolismu a trombocytopeniu očkovaných. To proto, aby mohli okamžitě postižené osoby adekvátně léčit.
„Mezi tyto velmi vzácné typy trombózy [s trombocytopenií] patřila žilní trombóza na neobvyklých místech. Jako jsou mozkové nebo splanchnické žíly, a také arteriální trombóza,“ uvádí odborná společnost.
Podle ní v současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by před očkováním měly být podány jakékoliv léky, aby se zabránilo trombocytopenii nebo trombotickým příhodám.
ČSTH dále uvádí, že pacienti s anamnézou tromboembolických komplikací či strombofilními stavy mají být nadále očkováni. Co se týče kontraindikace podání vakcíny od AstraZeneky platí, že jiný typ vakcíny mají dostat pacienti s anamnézou dobře dokumentované heparinem indukované trombocytopenie s/bez trombózy [HIT/T]. Případně i ti, kde je podezření na tuto komplikaci. Vakcínu Vaxzevria nemají dostat pacienti, u nichž se po první dávce prokáže trombocytopenie s trombózou [VITT].
Co nedoporučuje ČSTH u krevních sraženin
ČSTH dále vyzývá lékaře, aby v souvislosti s vakcinací AstraZenekou či jinými vakcínami systematicky doporučovali antitrombotickou medikaci jakéhokoli typu v perivakcinačním období u těch nemocných, kteří ji nemají zavedenou z jiného důvodu. Dále nedoporučuje provádět screening trombofilních dispozic, UZ vyšetření hlubokého žilního systému, kontrolu D-dimerů před vakcinací, pokud to nevyžadují jiné okolnosti. A samozřejmě kontraindikovat vakcinaci u nemocných s prodělanou trombózou či u nemocných s autoiumunitním onemocněním. Pokud to tedy nevyžadují jiné okolnosti.
„Lékaři by rozhodně neměli kontraindikovat, respektive byť jen nedoporučit podání druhé dávky vakcíny Vaxzevria z jakéhokoli jiného důvodu, než je výskyt VITT po první dávce či těžké alergické reakci či jiné velmi závažné komplikace prvního podání, případně nové informaci o anamnéze HIT/T,“ uzavírá ČSTH.
–DNA–
