Vyhláška o odškodnění trvalých následků po povinné vakcinaci byla rozšířena o následky po očkování proti nemoci covid-19. Žádat je možné o odškodnění kvůli anafylaktickému šoku, zánětu srdce nebo krevní sraženině.
Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] ve sbírce zákonů publikovalo vyhlášku o odškodnění za trvalé následky po povinném očkování. Ta doplňuje zákon z dubna 2020. A oproti původnímu návrhu z letošního prosince upravuje i odškodnění následků po očkování proti nemoci covid-19.
Povinné očkování proti covidu-19 nařídilo MZ ČR od března 2022 pro všechny osoby nad 60 let. A dále i některé profese. Jako jsou například zaměstnanci ve zdravotnictví, studenti zdravotnických oborů. Dále pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, pro policisty, městské strážníky a celníky.
Zástupci nové vlády, ale i nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] již ale avizovali, že vyhlášku upravující povinnost očkování nejpozději do poloviny února 2022 upraví. Povinnost podle věku by v ní dál být neměla.
Nežádoucí reakce po očkování u nás eviduje SÚKL
Podezření na nežádoucí účinky očkování v Česku eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Podle jeho ředitelky Ireny Storové dosud lékový ústav přijal necelých deset tisíc hlášení o podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19. Uvedla to v podcastu ZdraveZpravy.cz s dovětkem, že to vzhledem k 15 milionům vyočkovaných dávek není alarmující číslo.
„Největší četnost mají takové ty nejmírnější a nejlehčí podezření na nežádoucí účinky. Jako je třeba reakce v místě vpichu, což se stává i u jiných vakcín. Nebo třeba nějaké příznaky podobné lehké chřipce. Někoho pobolívá hlava, někoho klouby. Jsou to většinou příznaky mírného až středního charakteru, které odeznívají v řádu hodin nebo několika málo dní,“ popsala hlášené reakce na vakcíny proti covidu-19 Irena Storová.
Podle ní platí, že stejně jako u jiných nových vakcín a léků, bude i četnost hlášení u proticovidových vakcín postupně klesat. Což je dle ní přirozené, protože na ně přestane být upřena taková pozornost jako na samotném začátku.
Následky po očkování řešilo u MZ ČR 15 lidí
Odškodnění trvalých následků mohou lidé žádat už nyní. Počítá s tím zákon, který podávání těchto vakcín v ČR umožnil, schválený v prosinci loňského roku. Na konci letošního listopadu takových žádostí MZ ČR evidovalo 15, šest jich přitom mělo zamítnout.
Nová vyhláška stanoví u každé z 11 nemocí, proti níž se v Česku povinně očkuje, seznam nežádoucích účinků, za které je možné odškodnění žádat. U covidu-19 by tak šlo o anafylaktický šok, záněty srdečního svalu, přesněji pak myokarditidu a perikarditidu.
Dále pak snížení počtu krevních destiček s vyšším rizikem krvácení [imunitní trombocytopenie], vznik krevní sraženiny a její uvolnění do krevního řečiště [tromboembolie] nebo akutní otoky končetin související se sníženým krevním tlakem a zahuštěním krve. Což je onemocnění známé jako syndrom kapilárního úniku. U každé komplikace vyhláška také přesně stanoví, v jakém čase po očkování se musí vyskytnout.
Anafylaktický šok je silná alergická reakce, systémová porucha, se kterou vyhláška počítá po různých druzích očkování. Jde o kolaps dvou a více orgánových systémů, který může být smrtelný. Objevuje se v několika minutách po podání vakcíny. Nejpozději pak do čtyř hodin po aplikaci očkovací látky. Příznakem mohou být poruchy srdečního rytmu, nízký krevní tlak, otok hltanu, průdušnice nebo hrtanu.
V prosincovém hodnocení vakcín firem Pfizer/BioNTech se rizikem vzniku zánětů srdečního svalu zabýval Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv [PRAC] Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA]. Frekvence těchto nežádoucích účinků je podle výsledků hodnocení velmi vzácná. Může se objevit nejvýše u jednoho z 10 000 očkovaných. Studie ukázaly o něco vyšší riziko po druhé dávce a u mladých mužů a chlapců.
„Po očkování pozorně sledujte příznaky myokarditidy a perikarditidy, jako je dušnost, silný tlukot srdce a bolest na hrudi, a pokud se u vás vyskytnou, ihned vyhledejte lékařskou pomoc,” uvádí k této nežádoucí reakci SÚKL.
Podobné komplikace jsou podle odborníků možné u různých viróz včetně chřipky či covidu-19. Při nákaze covidem-19 jsou ale častější než po očkování proti němu.
Nežádoucích reakcí dle statistik ubývá
Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásili SÚKL před epidemií covidu-19 řádově stovky až tisíc podezření na nežádoucí účinky za rok. Nejčastěji jde o lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané pak musejí zdravotníci hlásit ze zákona.
Podle šéfky SÚKL u očkování proti covidu-19 připadá zhruba 40 procent z nahlášených podezření na nežádoucí účinky na zdravotníky, 60 procent pak na veřejnost. Drtivá většina těchto podezření na nežádoucí účinky podle ní není nijak překvapivá. Naopak byla již detailně popsána v klinických studiích. Jde tedy o nežádoucí účinky, o nichž se ví.
U vakcín proti covidu-19 bylo nahlášeno do konce listopadu 2021 více než 9 300 hlášení, která SÚKL dál prověřuje a hlásí výrobci. Z nich byly ve více než ve dvou třetinách případů reportovány příznaky, jako jsou horečka, zimnice, únava, malátnost nebo reakce v místě vpichu. Zhruba 750 příznaků se týkalo ovlivnění cévního systému, kam spadají méně závažné reakce od chladu na konci končetin po snížení počtu krevních destiček s vyšším rizikem krvácení. Podobně bylo hlášeno zhruba 460 příznaků ovlivnění kardiovaskulárního systému, kam se zahrnují mírné příznaky od zrychleného či zpomaleného tepu, bušení srdce nebo záněty. Podrobnější rozdělení hlášených příznaků podle závažnosti ale SÚKL neuvádí.
Lidé nahlásili do konce listopadu také 129 podezření na úmrtí po očkování. Jde o časovou souvislost, kdy zemřela osoba, která byla dříve očkovaná. SÚKL upozorňuje, že taková souvislost nemusí znamenat souvislost příčinnou a každé hlášení reportuje evropským úřadům a dále prověřuje.
–ČTK/VRN–
