S hepatitidou C na Ukrajině žije cca 1,34 milionu lidí, s hepatitidou B kolem 560 tisíc osob. Ve srovnání s Českem na Ukrajině hrozí i vyšší riziko nákazy virem HIV. Ten se v zemi často šíří i mezi heterosexuály.
Ze stanoviska odborných lékařských společností o poskytování zdravotní péče ukrajinským běžencům v Česku vyplývá, že tuberkulóza a spalničky nejsou jediným epidemickým rizikem spojeným s migrací Ukrajinců do západních zemí. Na Ukrajině v porovnání s Českou republikou žije statisíce lidí s infekcí vyvolanou hepatitidou C a B. Výjimečný není ani přenos vztekliny ze zvířete na člověka. Vážná situace na Ukrajině panuje i v šíření viru HIV a neléčeného onemocnění AIDS.
Vyplývá to z Mezioborového stanoviska o poskytování zdravotní péče uprchlíkům z Ukrajiny, na kterém se shodli zástupci odborných lékařských společností. Stanovisko vychází ze stavu vědeckého poznání a informací dostupných k 20.3.2022, jak se uvádí v dokumentu.
HCV, HBV a virus HIV nejsou na Ukrajině pod kontrolou
Podle zmiňovaného stanoviska tuzemských odborných lékařských společností byla v roce 2020 Ukrajina druhou evropskou zemí s nejvyšším počtem nově diagnostikovaných HIV infekcí. Toho roku v zemi připadalo 39 nákaz na 100 tisíc obyvatel. Na Ukrajinu tak v roce 2020 připadalo 15 procent ze všech nových HIV pozitivních případů v evropském regionu. Pro srovnání uveďme, že podle dat Státního zdravotního ústavu [SZÚ] v Česku v roce 2021 zdravotníci zachytili 233 nových nákaz virem HIV [v roce 2020 pak 215 nových případů, pozn. red.]. Což odpovídá 2,18 případu na 100 tisíc obyvatel.
„Ukrajina měla v roce 2020 nejvyšší podíl diagnóz AIDS v evropském regionu [9,9 na 100 000]. Což je důsledkem často pozdní diagnózy HIV infekce,“ uvádějí odborné společnosti ve své metodice.
Podstatný je i rozdíl ve způsobu šíření viru HIV. Podle lékařů připadá přibližně polovina z nových nákaz na heterosexuální přenos. A 38 procent nových případů tvořili injekční uživatelé drog. V Česku je přitom nejčastějším typem přenosu styk mezi muži.
V roce 2020 na Ukrajině na AIDS zemřelo 3 100 lidí
Podle mezinárodní organizace UNAIDS [Joint United Nations Programme on HIV/AIDS] na Ukrajině v roce 2020 žilo 260 tisíc lidí s HIV infekcí. Přičemž antiretrovirovou léčbu dostávalo jen 144 tisíc z nich [56 %]. Na AIDS zemřelo 3 100 dětí a dospělých.
„Významný je také přenos infekce HIV z matky na dítě. V roce 2016 došlo k přenosu infekce z matky na dítě u 3,7 % dětí narozených HIV pozitivním matkám,“ uvádí dokument tuzemských lékařských odborných společností.
Lékaři dále upozorňují na v porovnání s Českem vyšší výskyt sexuálně přenosných nemocí. Například syfilis se i přes poměrně významný pokles v posledních letech na Ukrajině vyskytuje v porovnání s Českou republikou častěji.
„Výskyt kongenitální syfilis v roce 2018 činil 0,3/100 000 živě narozených dětí,“ uvádějí lékařské odborné společnosti.
Nedobrá data přináší i vládní odhad šíření hepatitidy typu C [HCV]. Podle něj je v zemi virem nakaženo pět procent ukrajinské populace. Přičemž 3,6 procenta z nich již trpí chronickou infekcí hepatitidy C. S HCV tak dle dostupných odhadů v zemi žije přibližně 1,34 milionu obyvatel. S infekcí vyvolanou hepatitidou B [HBV] na Ukrajině žije cca 560 tisíc lidí.
Dětská obrna se v Evropě potvrdila jen na Ukrajině
Lékaři dále upozorňují na skutečnost, že Ukrajina byla v roce 2021 jediná země v Evropě, kde se potvrdila nákaza virem způsobující dětskou obrnu.
„Pokračovala cirkulace z vakcíny derivovaného polioviru typu 2 se dvěma klinickými případy akutní chabé parézy,“ uvádí lékaři.
První případ se dle nich týkal 17měsíční dívky z Rivne na severozápadě Ukrajiny v září loňského roku. V prosinci téhož roku se onemocnění potvrdilo u dvouletého chlapce ze Zakarpatské oblasti.
„V obou případech se jednalo o děti, jejichž rodiče odmítli očkování,“ dodávají odborníci.
Následně se identický poliovirus izoloval ve stolici u 21 kontaktů pacientů. V reakci na nedostatečnou proočkovanost proti dětské obrně Ukrajina zahájila letos v únoru speciální vakcinační kampaň u dětí ve věku od 6 měsíců do 6 let bez očkování nebo pro ty děti, které dostaly pouze jednu dávku vakcíny. Ve třech týdnech se ukrajinským zdravotníkům podařilo naočkovat 22 procent z nich. Očkovací kampaň ukončil vstup ruských vojsk na Ukrajinu.
„Riziko šíření polioviru do okolních zemí nelze zcela vyloučit,“ dodávají tak čeští odborníci.
Záškrt a spalničky jsou taktéž riziko
Myslet mají lékaři při poskytování zdravotní péče běžencům i na záškrt, především pak při povlakové angíně a ulcerující ráně na kůži. Byť, jak upozorňují odborné společnosti, velké epidemie záškrtu na Ukrajině proběhly v letech 1991 až 1997. A v posledních letech se v zemi i v důsledku zvýšení proočkovanosti tato nákaza nepotvrdila.
Za závažný zdravotní problém na Ukrajině pak čeští lékaři považují tuberkulózu. Její incidence v roce 2020 v zemi dosáhla podle dat Světové zdravotnické organizace 42,2 případů na 100 000 obyvatel. V témže roce na onemocnění zemřelo 2 927 osob [7 osob na 100 tisíc]. Navíc 24 potvrzených případů vykazovalo rezistenci k nastavené léčbě. Podstatně horší situace v zemi panovala o rok dříve, tedy v roce 2019, kdy lékaři na Ukrajině diagnostikovali TBC u 13 512 osob.
„V letech 2020 a 2021 došlo k poklesu nově diagnostikovaných případů [9644, resp. 8767], a to zřejmě kvůli omezené dostupnosti zdravotnických služeb v době pandemie covidu-19,“ přibližují odborníci.
Reálné je i riziko rozšíření spalniček, kterými na Ukrajině v letech 2017 až 2020 onemocnělo přes 115 tisíc osob, 40 z nich na onemocnění zemřelo. Spalničky se v té době potvrdily i na území České republiky, kdy se v několika případech potvrdilo jejich zavlečení právě z Ukrajiny.
1 600 případů vztekliny u zvířat na Ukrajině za rok
Lékaři dále upozorňují na vysoký záchyt zvířat nakažených vzteklinou na území Ukrajiny. Každoročně tamní veterináři ohlásí kolem 1 600 případů vztekliny u volně žijících i domácích zvířat. Přičemž u lidí se onemocnění potvrdí každý rok v jednom až pěti případech. Většinou se člověk od zvířete nakazí pokousáním psem nebo kočkou.
„Geograficky se vzteklina na Ukrajině vyskytuje ve východních i západních oblastech. Při migraci většího množství obyvatel lze předpokládat i větší výskyt opuštěných domácích zvířat a pokousání lidí zvířetem, které nelze dohledat a vyšetřit,“ uvádějí odborníci.
Po pokousání nebo při krvavém poranění od neznámého zvířete je tak třeba zvažovat právě i riziko nákazy vzteklinou.
„U krvavého poranění podat antirabickou profylaxi,“ píší lékaři.
–VRN–
