O pacienty se závislostí se vzdáleně neboli distančně pečuje jen velmi těžko. Léčba je naopak i kontraproduktivní. Zdravotní stav pacientů se totiž často zhoršuje. Dokládají to praktické zkušenosti specialistů z doby covidu.
Telemedicína neboli vzdálené poskytování zdravotní péče v Česku do praxe vstoupilo rázem zejména kvůli šíření koronaviru. Nyní se ukazuje, že zdravotní péče na dálku [distanční péče] není vhodná volba pro všechny obory a situace.
Dokládají to zkušenosti odborníků z denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov. Ti je prezentovali na dubnovém semináři sněmovního Výboru pro zdravotnictví nazvaném Péče o duševně nemocné v době pandemie či války a vhodná komunikace s nimi. Distanční péči si vyzkoušeli u lidí se závislostí na alkoholu, lécích nebo patologickém hráčství.
Výsledky online péče u závislostí ovoce nepřináší
Oddělení léčby závislostí sanatoria Ondřejov zavedlo do praxe, byť jen experimentálně, distanční denní stacionář online formou [přes skype, pozn. red.] již v listopadu roku 2020. A výsledky nebyly podle Dana Ullwera, adiktologa a vedoucího oddělení, nikterak dobré.
„Chybějící kontrola abstinence, nemožnost testovat alkotestem, rušivé podmínky během online skupin. Klienti často odbíhali, nebyli soustředěni a nedostatečně bezpečné místo pro terapie,“ uvádí adiktolog ve své prezentaci.
Problém spatřuje i v tom, že s klienty byly často v místnosti další osoby. Což dle jeho zkušeností vedlo k tomu, že nebylo vytvořeno bezpečné a důvěrné místo pro terapie. Další potíž byly nevyhovující technické podmínky. Terapii často narušovaly potíže s technikou. Šlo například o vypadávání obrazu, problémy s nekvalitním zvukem a jiné závady.
„Nebylo možno provádět všechny léčebné programy, které jsou pro léčbu velmi důležité a bez nich není léčba tolik efektivní,“ shrnuje zkušenosti s poskytováním služeb lidem, jež ohrožují závislosti, Ullwer.
Upřesňuje, že ani zájem o tento typ zdravotní pomoci nebyl nikterak enormní. Do programu se přihlásilo pouze pět zájemců. Pracovníci oddělení závislostí přitom běžně pečují o vyšší desítky klientů. Aktuálně jich mají v péči 90.
Úspěšnost online terapie u závislostí je nulová
A ani výsledky samotné distanční terapie u osob, které na ni přistoupily, nejsou nijak radostné. Z pěti přihlášených klientů program dokončili pouze tři z nich. Během tří měsíců od ukončení léčby distanční formou všichni tři podle Ullwera recidivovali.
„Tento druh distanční léčby jsme vyhodnotili jako neefektivní a nedůvěryhodný,“ shrnuje výsledky distanční péče závislosti Dan Ullwer.
Dále upozorňuje, že někteří z klientů, kteří by o program měli zájem, se do něj nepřihlásí. Často k takovému druhu terapie totiž nemají dostatek soukromí, technické zázemí. Anebo si to zkrátka nemohou dovolit z existenčních důvodů. Jinak řečeno, nemají finance na pořízení si počítače či připojení k internetu.
„Po tomto distančním druhu léčby jsme se opět vrátili ke klasické léčbě denního stacionáře za dodržování přísných hygienických podmínek dle nařízení vlády,“ tvrdí Ullwer.
Obor psychologie u nás dlouhodobě strádá
Odborníci na semináři dále upozornili, že potřeba psychologické podpory v Česku v posledních letech strmě roste. Ať už kvůli pandemii covidu, tak nyní v důsledku války na Ukrajině. Podle primáře Denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Michala Rislera ve společnosti poroste počet pacientů s depresí a stavy úzkosti.
„Je důležité počítat s nárůstem potřeby péče o tyto pacienty,“ uvedl na semináři sněmovního Výboru pro zdravotnictví Michal Risler.
Připomněl známou věc, že obor klinické psychologie v Česku dlouhodobě personálně strádá. Potíž vidí hlavně v menším počtu absolventů. To kvůli výrazně menší nabídce praxí a odkladům zkoušek.
„Jako akreditované zařízení vzděláváme psychology v předatestační přípravě, ale vzdělávání je nedostatečně podporováno,“ uvedl s tím, že příprava je velmi časově i finančně náročná.
Navíc chybí rezidenční místa [135 tisíc Kč na 5 let]. Za problém označil i nedostupný povinný kurz Psycholog ve zdravotnictví. Výsledkem současného systému je pak dle něj kritický nedostatek atestovaných klinických psychologů pro dospělé i dětské pacienty.
Veronika Táchová
