Zhruba každý čtvrtý laboratorní test na koronavirus v ČR je pozitivní. To značí šíření viru v populaci. Podle ministerstva zdravotnictví jsme v dobrých číslech a nehrozí dopad na zdravotní péči. Podle jiných je komunikace ministerstva děsivá.
Denně se v Česku na koronavirus laboratorně otestují zhruba čtyři tisíce až šest tisíc lidí, většinou na doporučení lékaře, kdy test zaplatí zdravotní pojišťovna. A zhruba 25% míra pozitivity dle odborníků ukazuje na nezanedbatelné šíření viru v populaci.
Zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] proto ale mají vysvětlení. Vzestupný trend nakažených koronavirem je ve většině zemí EU. Což, jak uvádí, souvisí s šířením nových subvariant omikronu. A ty se svou nakažlivostí přibližují viru spalniček, které patří k vůbec nejnakažlivějším virovým onemocněním.
„Zdravotní dopad šíření nákazy v České republice je zatím mírný. Nedochází k nárůstu počtu těžkých případů v nemocnicích. Systém řídícího týmu ministerstva zdravotnictví je na zvyšující se čísla připraven,“ uvádí ve své tiskové zprávě MZ ČR.
Současně dodává, že v České republice se zvyšuje pravděpodobnost rizikových kontaktů v populaci, a to i pro potenciálně zranitelné skupiny.
Náměstek Pavlovic říká, jsme v dobrých číslech
Dopady onemocnění covidu-19, jak připomněl na dnešní [1.7. 2022] tiskové konferenci MZ ČR náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic [Piráti], významně snižuje očkování. A na rostoucí čísla je dle něj připraven systém řídícího týmu ministerstva zdravotnictví.
„Ministerstvo zdravotnictví je v neustálém kontaktu s Národním institutem pro zvládání pandemie i Centrálním řídícím týmem, které se pravidelně scházejí. Ti celou situaci důkladně mapují na základě dostupných dat,“ řekl náměstek Pavlovic.
Zátěž populace dle něj roste ve všech regionech. Přičemž dvojnásobný růst hygienici evidují v metropoli. Což dle Pavlovice indikuje, že zatím nejsme na vrcholu růstu a dá se usuzovat, že i v ostatních regionech budou v následujících týdnech počty nakažených růst.
Byť se dle něj zvyšuje i počet hospitalizovaných osob s covidem, tak se ale nijak zásadně nezvyšují počty lidí na intenzivních lůžkách.
„Letní vlna by neměla mít dopad do zdravotní péče, jsme stále v dobrých číslech,“ ubezpečil veřejnost absolvent bakalářského stupně programu Marketing a Management na Západočeské univerzitě v Plzni Josef Pavlovic.
Zároveň lidem doporučil nosit roušky, především pak ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Těm, kdo mohou, pak přejít na home office, anebo se do práce dopravovat individuálně. Dodal i informaci, že čtvrtou dávkou, jinak řečeno druhou posilovací, se budou lidé moci naočkovat na podzim. Rizikové skupiny zřejmě už v srpnu.
Komunikace ministerstva je děsivá, říká odborník
Letní vlnu koronaviru nepovažuje za překvapení ředitel Biologického centra AV ČR a biochemik a předseda Učené společnosti České republiky Libor Grubhoffer. Navíc v době, kdy se nemoc již několik týdnů rozšiřuje v západních zemích Evropy.
„Není důvod si myslet, že by léto mělo být obdobím, kdy by nás toto respirační onemocnění mělo nějakým způsobem minout,“ řekl v komentáři na televizní stanici ČT24 Grubhoffer.
Koronavirus stejně jako jeho omikron subvarianty nejsou dle něj adaptované výhradně na podzimní měsíce, jako to u většiny respiračních virů bývá.
„Když má virus někde optimální podmínky k namnožení, tak se zkrátka namnoží,” uvedl s tím, že na šíření nákazy ale je česká společnost podstatně více připravena než před rokem.
I přesto je dle něj opatrnost a dodržování základních hygienických pravidel ze strany veřejnosti zcela zásadní. V tomto ohledu pak považuje komunikaci ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR doslova za děsivou.
„Způsob, jakým na to upozorňuje ministerstvo zdravotnictví, je děsivý. V tom má obrovské rezervy,“ vyjádřil svůj názor v ČT24 Libor Grubhoffer s tím, že tématu by se dle něj měl úřad věnovat průběžně, nikoli jednou tiskovou konferencí.
Opatření, jako je domácí izolace v případě pozitivity, nošení respirátorů v místech, kde je více lidí nebo ve zdravotnických zařízeních, by dle jeho názoru měli lidé dodržovat dobrovolně a podle svého úsudku.
K zamezení šíření viru ať už v létě, nebo na podzim pak dle něj přispívá i domácí otestování se AG testem a pravidlo, že při pozitivitě zůstanou lidé doma. Tedy v ústraní od ostatních lidí. A ne jak se dnes běžně stává, že lidé po pozitivním výsledku vyrazí k praktickému lékaři nebo na další testování do odběrového místa. Navíc často veřejnou dopravou a bez ochranného respirátoru.
„To je předpoklad pro masivní šíření koronaviru,“ shrnul jasně Grubhoffer.
Pokud ministerstvo nepřikročí k řízenému testování, pak leží veškerá prevence stejně na zodpovědnosti každého z nás, upozornil Libor Grubhoffer.
Veronika Táchová
Ježišmarjá. Již v první a druhé vlně kovidu bylo běžné, že se lidé museli sami dopravit na odběrové místo k testování. A často autobusem. A to nejen při rýmě, ale i když jim bylo opravdu zle. Kdo byl v práci pozitivní na antigen, měl dvě možnosti. Buď mu tamtéž udělali PCR test a on jel domů čekat na výsledek. Nebo na ten PCR musel zajet na testovací místo. Mnohý veřejnou dopravou. Tehdy to nevadilo, nyní ano?
Přesně tak. Mě na tom článku zaujaly spíše informace, že zdravotnictví není výrazně zasaženo a že nakažlivost viru vzrostla. Pamatuji si, a to už bude brzy dva roky, že odborníci (ne ti, kteří byli stále v TV) říkali, že to takto nakonec dopadne. Protože virus, který má drastické následky na zdraví nositele se současně může jen obtížně šířit, jelikož zasažený člověk brzy ulehne a nezřídka i zemře. Ale takový, který je velmi nakažlivý, ale výrazně zdraví neovlivní, tak je nositelem naopak mohutně šířen. A tatové viry pak ve všeobecnosti mezi nositely výrazně přavažují až nakonec převáží zcela. Když si to spojím s informací, kterou jsem četl před několika týdny, že na Slovensku statisticky klesla, oproti předchozím předcovidovým letům, úmrtnost, tak toto vše do sebe přesně zapadá. Ti, kteří by umírali letos a příští rok, tak už zemřeli, buď na covid, nebo s ním a ti, kteří kteří přežili, tak jsou nyní šiřiteli variant sice výrazně nakažlivějších, ale současně méně zdraví ohrožujících. No a protože jsou tu s námi stále, mají imunitní systém v daleko lepší kondici, než ti zemřelí. Proto v nemocnicích žádné zásadní problémy nejsou. Mně to tedy do sebe zcela zapadá.