Plánovaná revize označování výživových hodnot na potravinách v EU pomocí Nutri-Score negativně dopadne na farmáře a výrobce potravin s chráněným označením. Tvrdí Ministerstvo zemědělství ČR [MZe ČR].
Resort informoval o výhradách, které k novému označování na přední straně obalu potravin zazněly na konferenci v Bruselu. Účastnili se jí zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a zástupci zemědělců a výrobců potravin.
Nutri-Score je systém označování potravin založený na vědecké metodě stanovení výživové hodnoty výrobků. Spotřebitelům poskytuje celkové vyhodnocení nutričního produktu pomocí kódu skládajícího se z pěti písmen A až E a jim odpovídajících barev od zelené, přes žlutou až po červenou. Jednoduché značení připomínající semafor zavedla například Francie.
Algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny, jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vlákniny.
Ministr Nekula Nutri-Score na potravinách zpochybňuje
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula [KDU-ČSL] uvedl, že by se před přijetím nových pravidel s dopady na všechny spotřebitele a výrobce v EU měly zvážit všechny možné důsledky. Podle něj by bylo lepším řešením větší důraz na vzdělávání spotřebitelů.
A předložil i argumenty. V diskusi o zavedení jednotného systému podle jeho úřadu zaznělo, že by mohl mít negativní dopad na výrobce potravin. Potravinářské produkty by systém Nutri-Score zjednodušeně označil za zdravé, méně zdravé a nezdravé.
Podle názoru ministerstva by až 90 procent výrobků s chráněným zeměpisným označením a chráněným označením původu bylo v systému Nutri-Score označeno jako nejméně zdravé jen kvůli tomu, že obsahují mléko a maso. Byť představují kvalitní evropskou produkci.
„Tímto by mohly být u spotřebitelů diskriminovány i velmi kvalitní potraviny. Nový systém by proto hlavně neměl být diskriminační. Pozornost by měla být věnována i adekvátnímu hodnocení vysoce zpracovaných potravin a vyvarování se špatného hodnocení základních potravinářských komodit,” uvedlo ministerstvo.
V Česku mezi takové potraviny patří například Olomoucké tvarůžky nebo Třeboňský kapr. Naopak podle dřívější zprávy Státního zdravotního ústavu [SZÚ] smyslem označení Nutri-Score není „oddělit dobré potraviny od špatných potravin“.
„…ale spíše rozlišit zdravější potraviny od méně zdravých v pěti stupních, v jednotlivých skupinách potravin,“ uvedli dříve zástupci SZÚ.
Používání nutričního štítku na obalech v Česku by podle SZÚ pomohlo i k tomu, aby výrobci potravin přeformulovali své produkty tak, aby je přesunuly do vyšší třídy zdravosti. A spotřebitelům pak přemýšlet o jejich zdraví hned při výběru potraviny.
Pro zavedení označení je cca polovina zemí EU
Podle MZe ČR je pro zavedení dobrovolného označování zhruba polovina členských států. V Česku zavedení Nutri-Score podporuje platforma, která sdružuje například SOCR a společnosti Nestlé, Danone nebo Emco. Podporu mu vyjádřila i Česká obezitologická společnost. SOCR v říjnu v tiskové zprávě uvedl, že hlavním přínosem jednotného značení je vzdělávání spotřebitelů a zlepšení orientace v nutričních hodnotách. Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR [PK ČR].
Prezidentka PK ČR Dana Večeřová ke značení potravin pomocí štítku Nutri-Score uvedla, že ve srovnání některých produktů podle současné podoby Nutri-Score může vegetariánská alternativa oproti klasickému masu mít lepší hodnocení. Byť se skládá z řady složek, jako jsou například stabilizátory, kukuřičný škrob nebo sójová omáčka.
„Vysoce zpracovaná potravina s řadou přídavných látek je označená nejlepším skóre. A klasický burger z čistě živočišné suroviny má označení C,“ řekla s tím, že takový způsob označování nevede spotřebitele ke správné výživě.
–ČTK/RED–
