I na zubní výrobky se vztahuje záruka a pojištěnci je mohou reklamovat. Záruční doba je 24 měsíců a na vyřízení reklamace má zubní praxe třicet dnů. Oproti tomu zhotovení plomby je zdravotní výkon. A záruka se na ni proto neváže.
Při zvažování stížnosti na nějakou službu či výrobek u stomatologa by si měl pacient nejprve ujasnit, jestli je nespokojený se samotným výkonem lékaře nebo jde o porouchaný či vadný stomatologický výrobek. Zatímco zubní výrobky, jako jsou můstky, korunky, zubní protézy nebo ortodontický aparát, může pacient reklamovat, zdravotní výkon nikoli.
„Zhotovení zubní výplně je stomatologickým výkonem a u toho ´záruka neexistuje,“ potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] Viktorie Plívová.
Na zhotovenou zubní výplň neboli plombu se proto neváže záruka ve smyslu spotřebitelské záruky tak, jako je to u zakoupených výrobků. Tedy i těch stomatologických. Nicméně i při drolící se nebo prasklé plombě není pacient úplně bez šance na “reklamaci”. I v takové situaci se podle Plívové může obrátit s prosbou o nápravu na zubního lékaře, který mu daný zdravotní výkon provedl.
„Zubní lékař v každém případě odpovídá za správné provedení výkonu, tedy zhotovení zubní výplně,“ říká.
I vadná plomba se dá s lékařem vykomunikovat
Pokud lékař uzná, že k poškození plomby došlo kvůli nekvalitnímu provedení, zajistí opravu zákroku i plomby, a to na vlastní náklady. U závažnějších případů pak zdravotní pojišťovny doporučují podat stížnost písemně.
„Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se stížnost podává poskytovateli zdravotní služby, proti kterému směřuje,“ upřesňuje mluvčí VZP ČR.
To znamená, že stížnost se většinou podá k samotnému zubnímu lékaři, který výkon provedl. Anebo se podá k vedoucímu zdravotnického zařízení. Pokud pacient nesouhlasí se závěrem vyřízené stížnosti, má možnost se dále obrátit na správní orgán, který danému lékaři udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Stěžovatel pak ale nesmí zapomenout jmenovat důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti uvedené poskytovatelem. S nespokojeností služeb zubních lékařů se pacienti obracejí i na Českou stomatologickou komoru [ČSK], která u nás sdružuje všechny zubní lékaře.
Ministr Válek ohlásil novinku u zubařů. Lidé ji ale nepocítí
Poslední možností, jak řešit spor ohledně kvality zubního ošetření, je přechod k jinému lékaři. Což, nutno dodat, není v případě české stomatologie dlouhodobě zrovna jednoduché. Dále mají pacienti myslet na to, že při opravě například nedobře provedené zubní výplně u nového lékaře, půjde úhrada za výkon, materiál a další na vrub pacienta.
Zubní výrobky a jejich reklamace
Oproti stížnosti na výkon zubního lékaře jsou pravidla pro opravu vadného stomatologického výrobku podstatně jasnější. Vztahuje se na ně totiž standardní dvouletá záruční doba, v níž mohou pacienti pořízené výrobky vyreklamovat.
„Pokud stomatologický výrobek vykazuje vady, může ho pacient u zhotovitele reklamovat v záruční době 24 měsíců. Zubní lékař je povinen reklamaci vyřídit do 30 dnů,“ potvrzuje mluvčí VZP ČR.
Poškozený pacient se s reklamací opět obrací na ošetřujícího lékaře, který má povinnost se reklamací zabývat a sjednat nápravu. Například vykomunikovat vadný výrobek s laboratoří, která jej zhotovila.
Stomatolog vydá pacientovi písemné potvrzení o tom, co je předmětem reklamace, uvede na něj datum a způsob vyřízení reklamace. V praxi se obě strany obvykle dohodnou na odstranění vady nebo na vrácení peněz.
Při neuznání podané reklamace, kdy se lékař s pacientem na nápravě nedohodnou, postupuje spor k ČSK. Pojišťovny u reklamací zubních i jiných zdravotních výrobků upozorňují, že jí nepodléhají ztracené nebo špatným zacházením zničené zubní náhrady, léčebné a rehabilitační pomůcky nebo ortodontické aparáty. Z reklamací je stejně tak vyloučen úrazem zničený či poškozený zdravotnický výrobek.
–RED–
