Neurodegenerace neznačí „jen“ Alzheimerovu nebo Parkinsonovu chorobu. Stojí třeba za rozvojem epilepsie či schizofrenie. Neurodegeneraci přitom spouští i některé viry a výzkumníci dokonce zmiňují i covid-19.
Neurodegenerativní nemoci patří k významnému problému lidstva. Možná i větším, než je rakovina. A důvod je zřejmý. Zatímco v onkologii doznává medicína a farmaceutický průmysl ve vývoji účinných léků mnohých úspěchů a některé druhy rakoviny lékaři při včasném záchytu vyléčí i v několika měsících, u neurodegenerativních nemocí tomu tak není. Příčiny jejich vzniku a vývoje se vědcům nedaří zcela vysvětlit a neexistuje na ně preventivní ani kauzální léčba. To přesto, že pacientů s neurologickými poruchami přibývá a patří celosvětově k nejčastější příčině invalidity a druhé nejčastější příčině úmrtí.
„Zdravotní a ekonomický dopad neurologických onemocnění na společnost bude v následujících dekádách enormní. Nelze přehlédnout, že neurologické poruchy se celosvětově staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ potvrzuje negativní trend ve vývoj neurodegenerativních nemocí prof. Milan Brázdil, ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum.
Odhad prevalence demence v ČR a Evropě v roce 2050
| Muži | Ženy | Celkem | % populace | |
| ČR 2018 | 46 338 | 103 295 | 149 633 | 1,41 |
| Evropa 2018 | 3 130 449 | 6 650 228 | 9 780 677 | 1,57 |
| ČR 2050 | 103 000 | 177 000 | 280 000 | 2,7 |
| Evropa 2050 | 6 575 000 | 12 271 000 | 18 846 000 | 3 |
[Zdroj: Studie Alzheimer Europe 2019]
Zmiňuje i statistiky, které hovoří o trendu nárůstu pacientů s neurodegenerativními nemocemi. Podle nich se do roku 2050 počet lidí s demencemi až zdvojnásobí [viz. tabulka výše, pozn. red.] Neurodegenerace nejsou podle Brázdila přitom příčinou „jen“ známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc. Zásadním způsobem se totiž podílí i na vzniku epilepsie, schizofrenie či geneticky podmíněných neurovývojových poruch dětského věku. Objevují se dokonce i jako důsledek opakovaných poranění spojených s kontaktními sporty.
Riziko neurodegenerace je i covid-19
Podle zástupce ředitele a předsedy vědecké rady Národního ústavu pro neurologický výzkum a současně přednosty Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze [VFN] prof. Roberta Jecha mohou neurodegenerativní onemocnění souviset i s virovými infekcemi. A některé výzkumy dokonce naznačují, že by je mohlo spouštět i onemocnění covid-19.
„Téma neurodegenerace je v současné době vysoce aktuální také v souvislosti s onemocněním covid-19, které s sebou nese riziko rozvoje neurologických a psychiatrických onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi viry s potenciálem neurodegenerativní procesy spouštět,“ potvrzuje prof. Jech.
Právě i výzkumem covidu-19 jako spouštěčem neurodegenerativních nemocí se budou nyní zabývat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum. Zaměří se na tři různé oblasti. A to poruchy řízení pohybu, mentální poruchy a neurovývojové poruchy.
„Současná věda nabízí nástroje, kterými je možné rozpoznat neurodegenerativní procesy již v době, kdy příznaky ještě nejsou vypovídající. Jedním z našich cílů proto bude zavádět moderní metody do praxe a hledat časné ukazatele neurodegenerativních chorob,“ přibližuje prof. Brázdil, na co vědci zaměří.
„Parkinsonská pandemie“ je důsledek znečištění
Neurodegenerativní poruchy patří k onemocněním způsobeným abnormálním shlukováním některých proteinů v nervovém systému. Nejčastější nemoci z této skupiny jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Odhadovaný počet pacientů s Parkinsonovou nemocí v České republice je 30 až 50 tisíc. Přičemž jejich počet se zvyšuje. Podle vědců za rostoucí počty pacientů nemůže jen stárnutí populace. I přepočet, který stárnutí zohledňuje, ukazuje na zvýšení výskytu Parkinsonovy nemoci o 22 procent. Doc. Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN má pro rostoucí počty pacientů s Parkinsonovou nemocí i další vysvětlení.
„Epidemiologické důkazy naznačují, že rostoucí výskyt Parkinsonovy nemoci může souviset s expozicí chemikáliím v prostředí, zejména pesticidům a rozpouštědlům, ale také s rozšířením některých virových infekcí,“ upozorňuje doc. Dušek.
Byť se do klinických studií léků na tyto nemoci v posledních desetiletích investovaly miliardy dolarů, tak žádný ze zkoumaných preparátů nedokázal u lidí zastavit nebo alespoň zpomalit průběh choroby.
Výzkum se zaměří na pacienty bez zjevných příznaků
Podle Petra Duška může být jedním z důvodů skutečnost, že první patologické změny u Parkinsonovy nemoci začínají desítky let předtím, než se objeví typické příznaky. Ke kterým patří třes, ztuhlost a zpomalení pohybů.
„Ve stádiu, kdy se pacienti objeví v ordinaci neurologa, tak může být neurodegenerace příliš pokročilá na to, aby ji bylo možno ovlivnit,“ konstatuje doc. Dušek, který se v Národním ústavu pro neurologický výzkum věnuje právě Parkinsonově nemoci a možnostem její diagnostiky a léčby.
Jedny z prvních nespecifických příznaků nemoci jsou porucha čichu a porucha chování v REM spánku. Což je spánková porucha, při které člověk přehrává obsah snu. Tedy mluví, křičí, hýbe končetinami, jako by s někým zápasil, padá z postele a podobně.
Současný výzkum se proto soustřeďuje na tato časná stádia, kdy postižený člověk obvykle ještě nevyhledá lékaře. Chce proto i zlepšit informovanost společnosti. A zajistit přesnější diagnostiku v této fázi nemoci v rámci populačního screeningu.
„Věříme, že pacienti v raném, prodromálním stádiu, jsou ideálními kandidáty pro studie s látkami, které by v časné fázi mohly neurodegenerativní změny zastavit,“ tvrdí Petr Dušek.
Dodává, že v této souvislosti vyvolala porucha čichu způsobená infekcí virem SARS-CoV-2 vážně obavy, že by virus mohl iniciovat neurodegenerativní změny.
„K zodpovězení této otázky bude nutné dlouhodobé sledování pacientů po prodělané infekci SARS-CoV-2,” dodává doc. Dušek s tím, že i tomu se budou vědci dále věnovat.
–VRN–
