Nášlapné miny se objevují i v ukrajinských nemocnicích

0
1500
naslapne_miny
Zničená nemocnice ve městě Lyman na severu Doněcké oblasti. / Foto: Lékaři bez hranic

Zdravotníci nasazení na Ukrajině v ruskými vojsky okupovaných oblastech se potýkají nejen s přímými útoky na zdravotnická zařízení, ale už i narazili i na protipěchotní nášlapné miny umístěné v nemocnicích.

O útocích na nemocnice a humanitární organizace pomáhající lidem ve válkou zasažených oblastech na Ukrajině informují Lékaři bez hranic. Od loňského února podle nich došlo k vojenským útokům na zdravotnickou infrastrukturu již mnohokrát. Poprvé v dubnu v Mykolajivu v jižní části Ukrajiny, o dva měsíce později v Apostolove. Na obě nemocnice tehdy dopadla ruská kazetová puma. Útoky je na několik dnů vyřadily z provozu. Pacienti zůstali bez lékařské péče a potřebných léků.

Týmy Lékařů bez hranic se při práci na Ukrajině setkávají i s dalším porušováním mezinárodních úmluv, podle kterých nemají být nemocnice ani jiná zdravotnická a humanitární zařízení terči válečných útoků. Loni na podzim objevili zdravotníci uvnitř tří fungujících nemocnic protipěchotní nášlapné miny. A to v Chersonské, Doněcké a Izjumské oblasti, které dříve okupovala ruská strana.

„Používání nášlapných min je v oblastech poblíž fronty časté, ale vidět je umístěné přímo ve zdravotnických zařízeních nás šokovalo. Je to mimořádně nelidský čin,“ říká Vincenzo Porpiglia, projektový koordinátor v Doněcké oblasti.

Válečná traumata pronásledují vojáky USA i 20 let od invaze do Iráku

Podle něj jde o jasné porušování mezinárodních úmluv. A přestalo tak platit to, že nemocnice jsou i ve válkou zmítaných oblastech bezpečnými místy, na které se neútočí.

Útoky na nemocnice, rabování, nášlapné miny

Lékařské týmy za dobu působení na Ukrajině podle Porpiglia zjistily, že několik nemocnic bylo ve dříve Ruskem okupovaných oblastech Cherson a Doněck vyrabováno. Zdravotnická vozidla, včetně sanitek ruská vojska zničila a uvnitř dvou zařízení zanechala zbraně a výbušniny. S hrubým zacházením a zatýkáním mají bohužel zkušenosti i samotní zdravotníci nasazení v blízkosti okupovaných území.

„Ruští vojáci mě zatkli. Odvedli mě z domu na správní oddělení, kde mě dvě hodiny vyslýchali. Chtěli, aby s nimi personál nemocnice spolupracoval,” vypráví jeden z lékařů z Mykolajivské oblasti.

Válka na Ukrajině je jednou z mnoha válek na světě

Při výsleších ho mlátili a zakázali mu hovořit ukrajinsky. Poté, kdy ho opakovaně propouštěli a znovu brali do vazby, mu vojáci nařídili, aby se do nemocnice už nevracel. A nemluvil s nikým z personálu.

„Posadili mě do auta a sledovali, něž jsem dojel k šedé zóně. Oblast byla plná nášlapných min. Začal jsem řídit, vyděšený, že cestou zemřu,“ vypráví mladý lékař.

Podařilo se mu dostat přes pole k ukrajinským ozbrojeným silám, které mu pomohli dostat se zpět ke své rodině.

Ukrajinské nemocnice zůstávají bez pomoci

Tisíce výpovědí zdravotníků a pacientů, kteří zažili ruskou okupaci, potvrzují zamezení přístupu pacientů a zraněných k základním lékům a zdravotní péči.

„Tato svědectví byla potvrzena na základě 11 tisíc lékařských konzultací, které probíhaly od listopadu 2022 do února 2023,“ dodávají Lékaři bez hranic.

Jejich lékařské týmy se přitom často staraly o pacienty s chronickými onemocněními, která nikdo několik měsíců neléčil. Pacienti se ke zdravotní péči nedostávali hlavně kvůli omezení pohybu, zničeným zdravotnickým zařízením stejně jako nepředvídatelného chování ruských jednotek. Nepoškozené lékárny a zdravotnická střediska byla podle nich vyrabována a bez zásobování léky a materiálem.

„Když ruská vojska vstoupila do našeho města, v nemocnici zůstalo jen několik lékařů a dalších zdravotníků. Chyběli nám chirurgové. Do nemocnice denně přiváželi lidi zraněné od střepin a šrapnelů,“ popisuje lékař působící v Chersonské oblasti.

Byť pacientům pomáhali, zůstali s nimi, tak bez léků si často nevěděli rady. Když už neměli čím léčit, rozhodl se zmiňovaný lékař požádat o dodávky zdravotnického materiálu ruské vojáky. Chyběly například močové katetry, které se používají pro pacienty s vážnými zraněními, kteří leží na jednotce intenzivní péče a nemohou vstát.

„Protože jich byl nedostatek, namáčeli jsme je do speciálních roztoků a používali je opakovaně,” vzpomíná lékař.

Červený kříž varuje před zneužíváním červeného kříže

Ruští vojáci je i vyslyšeli a řekli, aby jim napsali seznam potřebných léků, že je záhy dodají.

„Ty seznamy jsem jim dal snad desetkrát. Z 86 položek nám přivezli jen 16 – obvazy, gázu, igelitová prostěradla, kanyly, injekční stříkačky a několik léků na bolest a záněty,” vypráví zdravotník, jenž neměl čím léčit pacienty například s cukrovkou a dalšími chronickými nemocemi.

Lékaři bez hranic od ruské invaze 24. února 2022 zajišťují zdravotní a humanitární pomoc ve městech Apostolove, Dnipro, Fastiv, Ivano-Frankivsk, Charkov, Kosťantynivka. Dále ve městech Kropyvnyckij, Kryvyj Rih, Kyjev, Lvov, Lyman, Mykolajiv, Oděsa, Pokrovsk, Slovjansk, Ternopil, Užhorod a Žitomir.

Zdravotníci se zaměřují hlavně na léčbu tuberkulózy, akutní chirurgické zákroky. Pomáhají obětem sexuálního násilí, poskytují pacientům psychologickou pomoc. Lékaři bez hranic na Ukrajině provozují sanitky a specializované evakuační vlaky. V nich loni evakuovali 2 558 pacientů.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here