Žádný z lékařů nebyl s to určit Ruth Wilsonové diagnózu. Šest let měla vyrážky, horečky, potila se a trpěla velkou bolestí. Život jí zachránil test, který ukázal na systémový lupus. Dále upozornil i na problémy s ledvinami.
A příčina? Imunitní systém napadl její vlastní tělo a nikdo to celá léta nerozpoznal. Pacientka trpěla takzvaným systémovým lupusem.
„Jenom si přeju, aby se pacienti dozvěděli o své diagnóze, aniž by si museli vytrpět tolik jako já,“ říká žena pro agenturu AP v článku Disease of 1,000 faces shows how science is tackling immunity’s dark side.
Systémový lupus je autoimunitní onemocnění, při němž tělo napadá své vlastní tkáně a orgány jako například kůži, klouby, ledviny, cévy, srdce a další. Faktory, jež ovlivňují jeho rozvoj, jsou genetické vlivy, abnormality v imunitní regulaci, hormonální vlivy, infekce, chemikálie, léky a také věk.
I pacientky s lupusem mají zdravé děti, ale těhotenství i více plánují
Tímto onemocněním podle AP trpěla i Ruth Wilsonová. Uvádí, že onemocnění má tisíce podob a symptomů. Je to odvrácená strana imunitního systému. Lupus je jedním z nejtěžších autoimunitních onemocnění, trpí jím až 50 milionů Američanů a další stovky milionů lidí po celém světě. Těžko se léčí a jeho výskyt mezi lidmi je stále častější.
„Vypadáte normálně. Okolí ani nenapadne, že trpíte vážným onemocněním,“ popisuje třiačtyřicetiletá Wilsonová, která nyní šíří osvětu o tom, jak se žije s lupusem.
Vědci pracují na léčbě
Vědci postupně odhalují pozadí tohoto onemocnění. Otevírají dveře, které vedou k různým autoimunitním onemocněním a souvislostem mezi zdánlivě nesouvisejícími znaky v naději, že objeví příčinu, nikoliv pouze symptomy.
Je to těžký úkol. Nepřátelská palba vlastního imunitního systému narušuje produkci inzulínu, poškozuje buňky při roztroušené skleróze, zánětech kloubů při revmatoidní artritidě. Vysušuje oči a ústa u Sjörgenově syndromu. A u myositidi a myasthenie oslabuje zase svaly. Zkrátka v případě lupusu jde o poruchy v celém těle.
Jsou místa, kde revmatologická péče zcela chybí, říká prof. Šenolt
A výčet dopadů onemocnění pokračuje: Nová zjištění amerického National Institutes of Health [NIH] uvádějí dalších 140 autoimunitních případů, za kterými stojí systémový lupus. Přičemž jde o velmi vzácné poruchy, často nediagnostikovatelné, ale ve všech případech vedoucí k chronickému onemocnění.
Při klinických zkouškách vědci využívají buňky pacientova imunitního systému, aby odstranili ty, které způsobují onemocnění lupusem a dalšími nemocemi. Postup se nazývá terapie CAR-T. To je personalizovaná imunoterapie, která geneticky upravuje T buňky pacienta, aby rozeznávaly a ničily nádorové buňky.
Její předběžné výsledky vypadají hodně slibně. První pacient, který byl s nemocí lupus léčený v březnu 2021 v Německu, již neužívá žádné léky. A remise se neprojevuje, uvádí tamní lékaři.
T a B buňky
Imunitní systém ovládá mnoho způsobů, jak detekovat a napadnout bakterie, viry a další škodlivé látky. To zahrnuje výcvik hlavních obránců, T buněk a B buněk. Ty produkují protilátky, a hlavně rozlišují, co je „naše“ a co cizí.
Je to delikátní vyvažování, když se vezme v úvahu, že se mikrobi někdy maskují podobností s lidskými buňkami, a tak mohou mást a proklouznout přes imunitní obranu. A zatímco imunitní systém buduje proti pronikání špatných buněk obranný val, autoimunitní nemoci vypuknou, právě když je systém vychýlený z normálu.
Roche má nový lék. Merck přidá další miliardy do výroby v USA
Četné geny s různými imunitními funkcemi mohou náchylným lidem způsobit běžnou autoimunitní nemoc. To znamená, že pokud je nemocný jeden člen rodiny, ostatní jsou ve vyšším riziku. Takové geny mohou zahrnovat i varianty, které kdysi chránily naše předky před dávnými hrozbami včetně moru, ale dnes se mohly přeměnit na hyperaktivní imunitní systém.
Studie dokládají, že pokud se u identického dvojčete vyvine autoimunitní onemocnění, druhé onemocnět ale nemusí. Negenetický faktor, který odstartuje imunitní reakci, může být třeba alkohol, kouření, ale i znečištěné ovzduší. V případě systémového lupusu je v podezření i spálení sluncem.
„V určité fázi se objeví druhý nebo třetí náraz a imunitní systém si řekne ´je načase, s dalším útokem už si neporadím,´“ říká Mariana Kaplanová, vedoucí výzkumu systému autoimunity z National Institute of Arthritis and Musculoskeletal and skin diseases při NIH.
Česká vědkyně získala šestimilionový grant od prestižní EMBO
Ženy jsou podle ní k autoimunitním nemocem náchylnější než muži. Zřejmě kvůli estrogenu nebo chromozomu X. To je zvláště evidentní v případě lupusu. Ženy se na jeho celkovém výskytu podílejí 90 procenty, to včetně mladých pacientek. Což dokládá i případ Wilsonové.
Léčba Ruth Wilsonové
Slabé příznaky a kožní výsevy Wilsonovou postihly už v jejích 20 letech a zesílily po dvou těhotenstvích. Kvůli horečkám, pocení, bolestem kloubů a zad navštívila nespočet doktorů. To do osudného vyšetření endoplazmatického retikula [ER], kdy požádala o vyšetření moči.
[Endoplazmatické retikulum je membránová organela v eukaryotických buňkách, která se skládá ze soustavy propojených váčků a kanálků, pozn. red.]
Měsíce trvající náročná léčba jí zachránila ledviny. I po deseti letech ale žije s každodenními bolestmi způsobenými lupusem. Velká únava a mozková mlha, potíže se soustředěním, výpadky paměti, neustálé stavy směrem nahoru a dolu.
Dobu přežití u systémové vaskulitidy určuje i zasažený orgán
Za poslední roky se terapie ale zdokonalila. Od vysokých dávek steroidů a léků, které potlačují imunitní systém, k dalším možnostem, které se zaměřují na specifické molekuly. Wilsonová dostává každý měsíc nitrožilní léčbu zaměřenou na lupus a šestkrát denně bere léky. Ty zklidňují její hyperaktivní imunitní systém a tlumí související příznaky.
Horší jsou však ataky, kdy se příznaky nemoci náhle zhorší. Pak trpí vysokými horečkami, otékají jí nohy a zvyšuje se bolest. To trvá celý den nebo týden. Takový stav značně ovlivňuje kvalitu jejího života.
Doktorka Kaplanová nabízí vysvětlení: zánětlivé proteiny, které vyvolávají bolest a únavu, kolují tělem pacienta s autoimunitním onemocněním, jako je lupus.
Systémový lupus: Co dělají vědci
Doktor Justin Kwong zkoumá buňky v inkubátoru. Dělá to, co se ve většině laboratořích nedělá. Pěstuje dávky ze skupiny bílých krvinek, neutrofily, nejběžnější bílé krvinky. Ty jsou prvními, které se objeví na místě zranění nebo infekce. Přičemž Mariana Kaplanová se domnívá, že jsou i mezi prvními imunitními buňkami, které bijí na poplach a startují autoimunitní choroby.
Jak přesně k tomu dojde? Některé druhy neutrofilů [typ bílých krvinek a klíčová součást vrozené imunity, pozn. red.] „vyvrhnou své vnitřnosti“, aby vytvořily lepkavou pavoučí síť, která zachytí a usmrtí mikroby. Vytvoří takzvanou síť, ale v průběhu tohoto procesu neutrofily zahynou.
„Ale pacienti s lupusem a jinými nemocemi ukrývají abnormální neutrofily, které vytvářejí příliš hustou síť,“ vysvětluje Kaplanová.
Vědci ÚOCHB zjistili, jak dostat ozdravnou RNA do narušené buňky
Její tým zkoumá, zda ostatní imunitní obránci omylem nepovažují tyto zbytky za „cizí“ a nevyvolávají řetězovou reakci.
„Domníváme se, že je to základ iniciačního procesu. Zkoušíme zjistit, proč se tak děje, a proč se to děje častěji ženám. Pak můžeme vyvinout postup, jak to zastavit, aniž bychom poškodili ochranu před infekcemi,“ říká dále Kaplanová.
Podle ní pacienti s více autoimunitními nemocemi, zvlášť ženy, často trpí infarktem, a to v nezvykle mladém věku.
Přinese pokrok léčba revmatoidní artritidy?
Vědci rovněž dochází k závěru, že tyto neutrofilní mimobuněčné pasti mohou být klíčem, protože poškozují cévy a způsobují kornatění tepen. Což je typické u starších lidí. Problém je, že neutrofily nežijí tak dlouho mimo tělo a jejich testování v krvi pacientů, kteří trpí lupusem, neprokáže, co se v nich pokazilo. Další problém je, že, cokoliv systémový lupus aktivuje, vykazuje různé symptomy a léčebné postupy, které někomu pomohou, a jiným nikoliv. Z toho vyplývá, že lupus není jedno onemocnění.
„To, čemu říkáme systémový lupus, možná představuje mnoho různých stavů, které vykazují některé společné prvky,“ říká Kaplanová.
Jak proniknout do nitra, subtypu lupusu, není jasné. Určité řešení by mohla nabídnout jiná nemoc, revmatoidní artritida. Ta se projevuje i bolestivou pokřiveností prstů. Může napadnout každý kloub, a dokonce i každý orgán a někdy i zjizvit plíce.
Jana s revmatoidní artritidou: Jsem vděčná za každý den s rodinou
Zrovna tak, jako v případě lupusu, léčba spočívá v principu pokus a omyl a vědci se pokouší vysvětlit proč. V jedné studii zkoumali vzorky pacientovy kloubní tkáně a našli šest zánětlivých subtypů revmatoidní artritidy.
Kvalita léčby revmatoidní artritidy v Česku dlouhodobě zaostává
„To změnilo náš náhled na nemoc,“ uvedl revmatolog Harris Perlman a dodal: „Nyní se porovnávají buňky kloubní tkáně předtím a poté, co pacient začne užívat nový lék, aby se zjistilo, jak dále postupovat při léčbě.“
Michal Achremenko
