Na myeloidní leukémii, nádorové onemocnění krve, se přijde často i náhodou při běžném vyšetření krve. To ukáže na vysoké množství bílých krvinek. Myeloidní leukémie v Česku představuje asi 15 procent leukémií u dospělých pacientů.
Ročně si u nás vyslechne diagnózu myeloidní leukémie 150 až 180 osob. Podle docentky Daniely Žáčkové, zástupkyně přednosty Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno, onemocní touto leukémií o něco častěji muži než ženy a riziko mírně roste s věkem.
„Onemocnění způsobuje náhodná změna genetické informace v buňkách,“ uvedla k příčině vzniku myeloidní leukémie doc. Žáčková na tiskové konferenci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Genetickou změnou, kterou trpí většina pacientů s chronickou myeloidní leukémií [Chronic Myeloid Leukemia, CML], je takzvaný filadelfský chromozom. V důsledku této genetické poruchy dochází v kostní dřeni pacienta k nadměrné produkci určitého typu bílých krvinek a následně rozvoji nádorového onemocnění krve.
Na myeloidní leukémii se přijde i při jiném vyšetření
Určitou záludností nemoci je, že se dlouho dobu, někdy i několik let, nijak zvlášť neprojevuje. Její příznaky jsou velmi nespecifické, upozorňuje doc. Žáčková.
Patří mezi ně bolesti hlavy, poruchy zraku, noční pocení, zvětšená slezina, bolesti břicha a pocit plnosti, zvětšená játra, váhový úbytek. Anebo priapismus, což značí dlouhotrvající a bolestivou erekci u mužů. Ale více než polovina pacientů nemá příznaky vůbec žádné.
Budili jsme kondolenční pohledy, říká pacientka k dřívější léčbě leukémie
Není tak žádnou výjimkou, že se na nemoc přijde náhodou, například při běžném preventivním vyšetření krve u praktického lékaře. Toho na nemoc upozorní nebývale vysoká přítomnost leukocytů v krvi pacienta. Těch je až šestadvacetkrát víc než u zdravého pacienta.
„Při podezření na chronickou myeloidní leukémii se vyšetřuje kostní dřeň a doplňuje se o cytogenetické vyšetření kostní dřeně,“ vysvětluje diagnostiku docentka Žáčková.
Léčba CML pokročila tak, že přešla do chronicity
K samotné léčbě onemocnění pak říká, že ještě na přelomu tisíciletí neměli pacienti s CML moc dobré vyhlídky na dobu dožití. Většina pacientů na nemoc umírala do tří čtyř let. Pacienti se léčili látkou interferon, k níž se ale vázal nespočet nežádoucích účinků. Pacienti byli vyčerpaní, trpěli nevolnostmi, ubírali na váze a jejich celkový vzhled odpovídal tomu, jak se cítili. V posledních letech se ale i do úhrad z pojištění dostaly nové léčebné metody. A pacienti se dožívají v průměru podobného věku jako lidé bez tohoto onemocnění.
„Moderní medicína dnes nabízí možnosti, díky nimž lze žít dlouhý a plnohodnotný život. Po téměř 25 letech od zavedení první cílené léčby máme k dispozici řadu ještě účinnějších a bezpečnějších přípravků,“ říká k léčbě chronické myeloidní leukémie doc. Žáčková.
A jak upozorňuje výkonný ředitel AIFP David Kolář, ani pacienti v Česku už dnes nejsou odkázání pouze na jeden preparát z portfolia cílených léků. Ale v úhradách pojišťoven už jsou celkem čtyři takové léky na léčbu CML.
„Právě díky moderním lékům dnes umíme dobře léčit onemocnění, která ještě před pár lety měla negativní prognózu. Pacienti jsou mnohdy schopni vrátit se zpět do práce a být ekonomicky aktivní,“ říká k úspěšnosti léčby a upozorňuje na její pozitivní dopady i do systému sociálních podpor [dávkového systému] a třeba i invalidních důchodů.
I když patří CML stále mezi nevyléčitelná onemocnění, tak pacienti takzvaně pod kontrolou, zaléčení, docela běžně pracují a vedou běžné životy bez omezení.
Lékaři zkoumají možnost vysazení léků u pacientů s CML
U některých pacientů lékaři díky jejich dobré reakci na léky dokonce zkoušejí postupně vysazovat léčbu. A vidí, že u mnohých z nich po vysazení léků nedochází ke zhoršení zdravotního stavu.
„Je tam zhruba 50procentní úspěch, navíc víme, že když se nemoc vrátí a znova terapii nasadíme, tak se její účinky u 100 procent pacientů zase vrátí,“ říká lékařka.
Chemoterapii v léčbě leukemie nahradily cílené léky, ale ne každý pacient je dostane
K vysazení léčby ale musí specialista pacienta indikovat. Obvykle jde o pacienty, u nichž došlo k hluboké molekulární odpovědi. To je stav velmi nízké aktivity leukemických buněk.
„Což u části z nich umožňuje léčbu řízeně vysadit a nemoc nadále pouze sledovat. Pravidelné kontroly a dlouhodobé sledování jsou však nezbytnou součástí péče. A to jak u pacientů, kteří léčbu ukončili, tak i u naprosté většiny, která je na ni odkázána dlouhodobě až celoživotně,“ upozorňuje docentka Žáčková.
Také ale říká, že ne všichni pacienti s CML, kteří by mohli terapii vysadit, ji vysadit chtějí. To především kvůli obavě z návratu onemocnění či zhoršení jejich zdravotního stavu. Často je k odmítnutí ale vede i dojíždění do vzdáleného specializovaného pracoviště.
„Sledování těchto pacientů je o něco častější,“ říká docentka Žáčková s tím, že specializovaná hematoonkologická centra, kde se cílená léčba podává a pacienti s CML i podrobně sledují, jsou jen v šesti krajích. Přičemž asi 40 procent pacientů s CML se léčí v Praze. Což zapojení pacientů do takzvaných vysazovacích studií hodně limituje.
Veronika Táchová
