Porodnost v Česku nezvýšily minulé vlády. A nezvýší ji nejspíš ani ta současná a ani ta po ní. Mladí totiž nechtějí žít na dávkách, nechtějí žít na celoživotní dluh a ani v sociálním bydlení. Státu nevěří a největší jistotu jim proto dává single život.
Mladým průměrným párům v Česku, které už by mohly mít jedno dvě tři čtyři děti, stát nabízí širokou paletu sociálních dávek a podpor. Například dotované nájemní bydlení, rodičovský příspěvek a podobně. Bohužel jim ale stále nenabízí nic, co by jim pomohlo k vlastnímu bydlení. Nejde totiž jen o děty, ale i o zajištění na stáří. A v jeho případě hraje vlastní nemovitost v Česku prim. Aktuální podmínky u komerčních hypoték jsou zhruba takové – 25 tisíc měsíčně po dobu 25 let.
Česko dnes: Málo dětí i sňatků a hodně zemřelých a rozvedených
Stále se ptáte, proč mladí lidé v Česku nemají a nechtějí mít děti v tak nepřívětivém prostředí? Proč rok od roku klesá počet narozených dětí a současně s tím se i rychle posunuje věk ženy, kdy na svět přivede prvního nebo ty odvážnější i druhého potomka?
Vrtá vám hlavou, proč lidé mají méně dětí, proč ženy posunují jejich narození až po třicítce? K dalším odpovědím patří kvalita volných míst na zdejším pracovním trhu. I ta jde ruku v ruce s dostupnosti vlastního bydlení či cenově přijatelného nájmu. Nebo byste se i vy raději spolehli na státem preferovaného sociální bydlení, protože dotace. Případně na zvýšení rodičovské a nespočet sociálních dávek, v nichž se navíc stejně nikdo nevyzná?
Státní stimuly asi moc nefungují
Takzvané státní stimuly, které máme, na alespoň mírné zvýšení porodnosti nebo spíše zmírnění jejího propadu zkrátka nefungují. Pokud by fungovaly, mladé páry v tom nejlepším věku k plození dětí by je využívaly a měly děti. Nabízí se jim ale nějaké jiné zázemí k tomu, aby založily i větší rodinu než jen s nanejvýš jediným dítětem?
Nejšťastnější země nejsou nejbohatší, ale ty s pevnou rodinnou vazbou
Ne, nenabízí. Volí mezi pomocí úřadů nebo pomoci od rodičů, často obojí. Ani jedno není motivující. Ne každý má chuť jednat s úřady a doručovat hromady potvrzení. Navíc tu je nová generace, která o rodině o hodně víc přemýšlí a nepřebírá jen stereotypy od svých rodičů a prarodičů…
Mladí lidé chtějí své děti vychovávat svobodně, bez velkých závazků a závislosti na úřadech nebo svých rodičů. Nechtějí své roční či dvouleté, nebo snad už i šestiměsíční dítě odkládat do dětské skupiny nebo jeslí a utíkat do práce. To už tady přeci kdysi také bylo… Dnešní rodiče chtějí být s dětmi. Chtějí je vychovávat a dát jim to nejlepší – rodinné zázemí.
Zastavení propadu porodnosti se státu moc nedaří
Problém ale je, že přístup státu v posledních letech se docela rozchází s tím, co chtějí mladí lidé. Žádný z mladých párů se asi nerozhodne pro děti jen kvůli tomu, že si odečte roční platbu za školku v daňovém přiznání. Aby mu finanční úřad na dani vrátil necelé čtyři tisíce korun. O tom asi nikdo nepřemýšlí.
Turisté zničili oslavy jara ve města Fudži Jošida. Bylo jich moc!
Stejně jako nikdo nepřemýšlí o tom, jestli je roční sleva na první dítě 15 tisíc nebo 17 tisíc korun. Obdobně je to u daňové slevy na manželku nebo studenta. Stejně tak asi žádný z mladých párů před přivedením potomka na svět nepřemýšlí nad tím, kolik je přídavek na dítě nebo snad hlídačkovné na děti studentů. A jestli splní podmínky k tomu, aby mu úřad práce takové dávky přiklepnul. A není se co divit. Mladí lidé dneska chtějí žít za sebe a na sebe. A to je dobře.
Výdaje státu na příspěvky na bydlení loni překročily 20 mld. Kč
Rozvětvené a pořád hodně nepřehledné sociální podpory by tak možná stálo za to zredukovat a mladé lidi podpořit třeba nízkoúročenou půjčkou na vlastní bydlení s odečtem její části za každé jedno narozené dítě. Po takovém státním stimulu tady ostatně je ze strany mladých rodin a párů dlouhodobě velká a neuspokojená poptávka. A podle zkušeností z minulosti by se po takové podpoře jenom zaprášilo. Navíc by si dluh rodiny snížily s každým nově narozeným dítětem. A to by státu takovou velkorysost jistě v budoucnu nespočetněkrát vrátilo.
Veronika Táchová
