Aktualizovaný Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030 počítá s investicemi až 10,3 mld. korun. Prostředky mají směřovat i do center duševního zdraví [CDZ], hlavně v regionech, kde chybí pokrytí této komunitní služby.
Upravený Národní akční plán pro duševní zdraví poslouží k řízení péče o duševní zdraví v letech 2026 až 2030. Dokument předložili vládě ke schválení premiér Andrej Babiš [ANO] a národní koordinátorka politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Nově schválený plán aktualizuje stejný dokument pro duševní zdraví na roky 2020 až 2030, který v říjnu 2019 přijala tehdejší vláda rovněž pod vedením Andreje Babiše.
„Jedná se o klíčový strategický dokument pro koordinaci veřejných politik v oblasti duševního zdraví. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro systematickou prevenci, zvyšování kvality péče a pro dlouhodobý rozvoj péče o duševní zdraví v Česku,“ popisuje obsah plánu ve svém materiálu vláda.
V následujících čtyřech letech se chce vláda v péči o duševní zdraví zaměřit hlavně na podporu dětí a dospívajících. Posílit prevenci stejně jako dostupnost psychiatrické péče, a to jak té akutní s nutností hospitalizace, tak i komunitní, kterou zajišťují převážně centra duševního zdraví [CDZ].
Zbrusu nové adiktologické centrum VFN nabízí zdravotní i sociální péči
Součástí strategie je vznik postu národního koordinátora pro duševní zdraví, který zastává psychiatrička Dita Protopopová. Pozice má umožnit lepší koordinaci péče. Materiál zmiňuje také přínos přesunu agendy závislostí a duševního zdraví pod ministerstvo zdravotnictví z úřadu vlády. Tento krok někteří odborníci převážně z protidrogové oblasti kritizují kvůli přesahu agendy i mimo resort zdravotnictví.
Vláda upravila plán péče o duševní zdraví do roku 2030
Po Česku nyní funguje necelá padesátka CDZ s různou specializací [adiktologie, péče o seniory, péče o děti a mládež aj.]. Letos v září Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] otevře novou dotační výzvu na podporu a vznik dalších takových center. Ve výzvě plánuje rozdělit 207 milionů korun. Poptávka po službách v těchto centrech je veliká.
„Zaměstnavatelé se potýkají se ztrátou produktivity zaměstnanců a vysokou mírou absencí a stát nese ekonomickou zátěž ve formě vysokých sociálních a zdravotních nákladů,“ píše se v aktualizovaném akčním plánu.
Duševní onemocnění jsou častou a nejrychleji rostoucí příčinou invalidního důchodu a přiznání příspěvku na péči. Už v roce 2010 náklady na zdravotní a sociální péči, ušlou produktivitu nebo neformální pečující dosahovaly 6,12 miliardy eur [cca 154,8 mld. Kč].
Kroměřížská psychiatrie staví nový pavilon. Vzniknou i dětská akutní lůžka
Mezi roky 2020 a 2025 se podle materiálu dařilo rozvíjet komunitní a ambulantní péči, na konci předchozího roku fungovalo 39 center duševního zdraví pro dospělé a další čtyři zaměřená na děti a dvě na seniory. Počet lůžek akutní psychiatrické péče stoupl mezi roky 2018 a 2025 o téměř 750 na 2 128.
„Zatímco počet lůžek následné péče klesl z 8 529 na 7 240, což potvrzuje postupný posun systému směrem k akutní a komunitně orientované péči,“ uvádí dokument.
Jako přetrvávající problém jmenuje plán nerovnoměrnou regionální dostupnost služeb. CDZ mělo být podle původního plánu až sto. Ne všechny kraje a města ale zavedly krajskou koordinaci a takzvaný case management. Tedy péči o všechny potřeby pacienta.
„Absence funkčního case managementu omezuje kontinuitu péče a efektivní provázání zdravotních a sociálních služeb. A představuje jednu z klíčových oblastí pro další rozvoj politiky duševního zdraví v navazujícím období,“ píše se dále v materiálu.
Financování zdravotně sociálních služeb v CDZ
Plán zmiňuje i problém s financováním služeb, které jsou často na pomezí zdravotní a sociální služby i s přesahem do dalších oborů. Podle národní koordinátorky duševního zdraví Dity Protopopové je tento problém ale vyřešený.
„Teď už je mechanismus financování center duševního zdraví ošetřený,“ uvedla v nedávném rozhovoru pro Zdravé Zprávy Protopopová.
Mechanismus financování CDZ je ošetřený, říká Dita Protopopová
Z prvotního financování z evropských fondů přešla CDZ plynule do pilotního provozu financovaného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. A nyní už došlo, jak uvedla, k pevnému nastavení úhrad ze zdravotního pojištění a dotací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV], pokud jde o sociální služby.
„Polovina úhrad je ze zdravotního pojištění, to zajišťuje pokrytí té zdravotní části. Další část je v síti sociálních služeb kraje nebo hlavního města Prahy,“ vysvětlila Protopopová.
Na reformu šly v počátečních fázích miliardy korun z evropských a norských fondů. To podle dokumentu umožnilo rychlé nastartování změn a první výsledky. Potíže jsou ale stále s jejich financováním po skončení evropských projektů, přesto se píše v dokumentu.
„Zároveň ale odhaluje, že bez včasného a důsledného ukotvení nových služeb do standardních struktur financování, legislativy a řízení zůstává taková reforma křehká a citlivá na změny politického kontextu,“ uvádí k financování služeb v CDZ dále materiál.
–VRN/ČTK–
