Švédsko se pídí po podstatě své kultury. Je to ABBA? Sauny? Strindbergovy hry? Odpovědi hledá projekt švédské vlády, který definuje oficiální kulturní kánon. Zároveň tato akce ale vyvolává velký rozruch, a to nejen na umělecké scéně.
Lars Trägardh, historik, kterého vláda projektem pověřila, uvedl: „Kulturní kánon bude mít význam zvláště pro imigranty a jejich začlenění. Švédsko kombinovalo ´úžasnou otevřenost k imigrantům bez ohledu na politiku, aby jim umožnilo začlenit se do švédské společnosti,“ uvedl. A zmíněný kánon, jak dodal, poskytne novým příchozím jakousi mapu a kompas.
Tématem se zabývá list The New York Times [NYT] v článku „What is Swedish Culture? An Attempt to Answer Stirs Debate„. A ten se ptá: Co je podstatou švédské kultury?
Nabízí se odpovědi jako ABBA, filmy Ingmara Bergmana, Pipi Dlouhá punčocha či IKEA. Nalézt odpověď je téměř nemožné, ale švédská vláda se o to přeci jen pokouší. Její akce se rozjela už v roce 2023 pod názvem Kulturní kánon po dvou kolejích:
- Kánon odborníků.
- Kánon laiků.
Do první skupiny patří akademici, novináři, historici a další autority. Ti mají vybrat sto děl nebo jiných kulturních počinů, které hrají ve švédské kultuře zásadní roli. Ve druhé skupině budou brány v potaz návrhy švédské veřejnosti, které se shromažďují na webové stránce Culture Canon.
Návrhy se mohou pohybovat od uměleckých děl až po běžné aktivity jako „fika“. To je přestávka na kávu a koláč. Anebo „Allemansrätten,“ právo vstoupit v přírodě i na soukromý pozemek. Zatím se na seznamu objevila sauna, hry Augusta Strindberga, bitva o Visby v roce 1361 nebo pětinásobné vítězství Björna Borga ve Wimbledonu.
Navzdory čilé debatě o švédském kulturním kánonu v médiích se o něj veřejnost příliš nezajímá. Na jeho webové stránky dosud dorazilo 9 000 návrhů. Což není na zemi s desíti miliony obyvateli zrovna hodně. Z výzkumů veřejného mínění na stockholmských ulicích se zástupci NYT navíc dozvěděli, že o projektu mnoho lidí ani neslyšelo. A dále to, že ti, kteří o něm mají povědomost, nechápou jeho účel nebo ho považují za akci krajní pravice.
Švédsko: Vládní výbor zveřejní výsledky ankety v létě
Počátek projektu pochází z roku 2022 z dohody mezi stranami, která tehdy umožnila sestavení koaliční vlády. Culture Canon zavedli Švédští demokraté usazení na pravici, kteří vládu sice podporují, ale nejsou v ní. Demokraté, kdysi považovaní za krajně pravicovou stranu, skončili ve volbách druzí, ale součástí koalice se nestali. Využili tedy své pozice k dosahování ústupků vládních stran, včetně projektu Culture Canon.
A tak dokonce i návrh sestavit takový seznam veřejnost rozděluje. Mnoho lidí se obává, že výsledky ankety poskytnou jen úzký pohled na švédskou kulturu, že bude glorifikovat staré časy a nezohlední kulturní přínos menšin.
„Proti této myšlence je většina kulturního světa,“ uvedla Ida Ölmedalová, kulturní editorka švédského listu Svenska Dagbladet.
„Bude to zneužito jako politický populistický nástroj na určení toho, co Švédsko je, a co není,“ dodala.
Martí Manen, ředitel nadace pro současné umění Index, uvedl, že Culture Canon je „nástroj zvláštní politické agendy“.
Oba se vyjadřují v tom smyslu, že švédská vláda vždy kulturu hlavně podporovala, ale nevykládala ji. Avšak Trägardh, historik, kterého vláda projektem pověřila, námitky odmítá.
„To nejsou správné argumenty,“ řekl a dodal, že necítí kulturní loajalitu ani nalevo, ani napravo.
„Někdy žertuji, že se jako kulturní člověk necítím a že jsem byl do dění vtažen jako historik, který se zajímá o švédskou identitu,“ uvedl.
Na dané téma napsal i celou knihu s názvem „Je Švédsko lidská bytost?“
„V tomto směru jsem zcela nezávislý,“ dodal. Trägardh také odmítá názor, že by kulturní kánon vylučoval minority z pohledu na „švédství“.
„Netlačím na pilu, jestli je někde správný počet žen nebo zástupců minorit. Důležité je, co skutečně Švédsko formuje,“ doplnil.
Vláda dává od projektu ruce pryč
Parisa Liljestrandová, členka Moderate Party a švédská ministryně kultury, uvedla, že akci nastavili tak, aby byla na vládě nezávislá. Je v rukou pověřeného výboru. Jeho úkol je podle ní zjistit, co se má do kánonu zahrnout. A dále nastavit pro tento výběr kritéria.
Saunování patří k finské diplomacii i v Praze. Lépe se při něm diskutuje
NYT přitom upozorňuje, že jedním z nich je i to, že zúčastnění odborníci mají být nejméně 50letí. To ale vzbudilo obavy, že výsledky pominou kulturní přínos imigrantů, z nichž většina do Švédska dorazila po roce 1975.
„To je zahledění do minulosti,“ uvedl Mattias Andersson, umělecký ředitel Royal Dramatic Theater.
„Spočívá to v tom, že chceme mluvit o Švédsku 40. a 50. let, kdy jsme všichni měli stejného Boha, stejné přesvědčení o tom, co je rodina a jak bychom měli žít svůj život,“ doplnil s tím, že to podle něj ale nechceme.
Švédsko a kánon, je to zábava, říká Trägardh
Mezi všemi uměleckými kritiky kulturního kánonu jsou i takoví, kteří říkají, že je na posouzení návrhu příliš brzy. Victor Malm, kulturní editor listu Expressen řekl, že se zdrží svého názoru, dokud si nepřečte konečnou verzi.
„Pokud se věc podaří, mohl by kánon předat povědomí o švédské kultuře celé společnosti,“ uvedl.
„Můžeme se dohadovat, jestli stanovíme věk na 30 nebo 42 let, ale podstatné je, že musí nějaký čas uplynout,“ uvedl Trägardh.
Švédsko však není ve své snaze samotné. Například Dánsko a Holandsko vytyčily své kulturní kánony už v roce 2006. A nyní jsou součástí školních osnov a o okolnostech jejich vzniku už se moc nemluví. Obdobné programy mají i další státy.
Trägardh tak doufá, že švédské výsledky veřejnost nakonec potěší a budou s nimi spokojení.
„Nezajímá mě, co říkají politici, ale to, co říká kulturní elita,“ uvedl a dodal: „Jsem zvědavý na výsledek. Vždyť je to zábava, ne? Nesmíme to příliš přeceňovat.“
Michal Achremenko
