Třetina dospělých v minulosti dala při konzultaci duševního zdraví přednost umělé inteligenci [AI] před odborníkem, 13 procent uživatelů AI pak odložilo vyhledání odborné pomoci a osm procent změnilo na radu AI nastavenou medikaci.
Nástroje umělé inteligence [AI] nabízejí obrovské možnosti na jedné straně, a na straně druhé ale stojí i vážná rizika. Upozornil na to před zahájením Pražského fóra o AI a duševním zdraví 2026, kterou organizuje Úřad vlády ČR při příležitosti Světového dne duševního zdraví, premiér Andrej Babiš [ANO].
„Téměř třetina dospělých v České republice využila během posledního měsíce generativní umělou inteligenci v souvislosti s duševním zdravím. Anebo emočními problémy,“ uvedl s tím, že podstatně víc AI podle průzkumu využívají v tématech duševního zdraví mladší lidé.
„Mezi mladými dospělými je to přibližně každý druhý,“ dodal premiér.
Zmínil i to, že AI skrývá obrovské příležitosti ve zdravotnictví. Především v diagnostice a léčbě. Snižuje administrativu a šetří čas lékařům a dalším zdravotníkům. Nástroje umělé inteligence ale musí být i bezpečné. A jejich používání má být spojeno s pravidly a ochranou soukromí. Práci lékařů nemají nástroje AI suplovat, ale doplňovat.
„Žádný chatbot nenahradí lékaře,“ řekl před zahájením fóra premiér s tím, že odpověď od AI nástroje, chatbota, nemusí být vždy zaručeně správná.
Chystají se doporučení k AI v péči o duševní zdraví
K AI nástrojům se vyslovil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Řekl, že v oblasti duševního zdraví je jejich využití jiné oproti například nemocnicím.
„Lidé je používají jako určitého partnera, se kterým komunikují a sdělují mu své problémy,“ řekl s tím, že i AI musí lidé umět používat a rozlišovat její doporučení.
„Nechceme lidem AI zakazovat. Ale chceme, aby jim pomáhala a neohrožovala jejich zdraví,“ vysvětlil.
Na ministerstvu podle něj nyní pracují odborníci na manuálu, doporučeních, jak správně používat AI při řešení psychických potíží. Návod by měl navádět i k rozpoznání rizikových odpovědí. A situací, kdy už je třeba vyhledat reálného lékaře nebo terapeuta.
„I umělá inteligence dělá chyby, takzvaně halucinuje, to znamená, že produkuje informace, které nejsou pravdivé, ale působí tak,“ vysvětlil rizika AI ministr zdravotnictví.
Mechanismus financování CDZ je ošetřený, říká Dita Protopopová
Vedle zvyšování gramotnosti ve využívání nástrojů AI v otázkách týkajících se duševního zdraví je podle vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dity Protopopové zásadní i zjistit, za jakých okolností se lidé obracejí na AI. I psychoterapeuti pak musí podle ní při své práci s pacientem hovořit o této možnosti pomoci. A začlenit AI do péče, dodala Protopopová.
„Umělá inteligence má být využívána jako doplněk odborné pomoci. Nikoliv jako její náhrada,“ zdůraznila vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví.
Děti a dospívající pracují s AI docela jinak
Na konferenci odborníci na duševní zdraví řeší i používání umělé inteligence dětmi a dospívajícími. Právě pro ně, jak upozornil Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci, jsou digitální technologie denním chlebem. A protože se do digitální doby narodily, pracují s nástroji AI jinak a lépe. Navíc díky tomu umí i lépe rozpoznat hrozby.
„Pro ně je to jedno prostředí. Nastává tady ale určitý clash [rozkol] mezi těmito dětmi a těmi, kteří se o ně starají a tvoří pro ně podmínky, ve kterých děti žijí,“ vysvětlil.
Odkázal i k výsledkům čerstvé studie na několika tisících dětech ve věku 11 až 15 let. V ní sledovali jeho kolegové to, jak děti využívají AI právě v otázkách duševního zdraví.
„Děti nejčastěji využívají AI při plnění školních povinností,“ uvedl s tím, že 2/3 dětí ve věku 15 let ji používá každý týden k plnění školních úkolů.
AI jako první pomoc dětí při osamění nebo depresi
Podle něj se i ukazuje, že není ani tak podstatný čas strávený s AI, ale to, co v ní hledají a na co se jí doptávají.
Výsledky šetření dále ukázaly třeba to, že 40 procent 15letých konzultuje s AI své fyzické zdraví. To, jak, se proměňuje jejich tělo nebo svoji sexualitu. Více než pětina dětí ve věku 11 až 15 let pak využívá umělou inteligenci k radám ohledně svých pocitů, nálad. A řeší s ní i svoji osamělost.
„Čím častěji adolescent umělou inteligenci používá pro své emoce či osobní témata, tím vyšší bývá prevalence duševních nemocí,“ doplnil Kalman.
Dospívající si posílají nudes. Netuší, že nelegálně šíří pornografii
Podle něj je zřejmé, že při takových otázkách roste prevalence v oblasti psychických obtíží, roste riziko depresí, osamělosti. Dále stoupá prevalence v oblasti šikany, kyberšikany, problémové užívání soci sítí nebo rizikového hraní.
Šetření mezi dětmi a dospívajícími podle Kalmana zjistila, že děti, které častěji používají AI pro řešení svých emočních problémů, tak tím méně se téma komunikuje v jejich rodině. A dále to, že dívky sice podstatně častěji s AI komunikují emocionální témata, ale důvěru k AI mají oproti chlapcům podstatně menší.
–VRN–
