ČLK zůstává bez viceprezidenta. Zájem měli tři kandidáti

0
38
kandidati
Pražské sídlo ČLK / Foto: Redakce Zdravé Zprávy

Na víkendovém sjezdu České lékařské komory [ČLK] její delegáti nezvolili viceprezidenta Komory. O post se ucházeli tři kandidáti, dva postoupili do druhého kola, kde ale ani jeden z nich nezískal potřebný počet hlasů delegátů.

reklama

Z původních tří kandidátů postoupili do druhého kola tajné volby bývalý viceprezident Komory Zdeněk Mrozek a praktický lékař a člen představenstva ČLK Pavel Lindovský. Do druhého kola nepostoupil vedoucí lékař Polikliniky AGEL Praha Martin Pavelka. Pozice viceprezidenta zůstává neobsazená od loňského sjezdu, kdy na funkci rezignoval Jan Přáda.

Mrozek usiloval o návrat do úzkého vedení Komory po třech letech, funkci viceprezidenta zastával v letech 2008 až 2023. Tehdy ho ve třetím kole volby porazil tehdejší místopředseda sekce mladých lékařů Jan Přáda. Loni se oba utkali znovu, to o post prezidenta Komory. Ve volbě tehdy zvítězil dlouholetý prezident ČLK Milan Kubek.

Kandidáti se vyjadřovali k vedení Komory

Ve svém kandidátském projevu Mrozek zdůraznil, že chce instituci přiblížit řadovým lékařům, aby ji nevnímali jen jako administrativní orgán vyžadující každoroční členské příspěvky, ale jako skutečnou oporu.

„Komora nesmí být institucí jednající jen v Lékařském domě. Její skutečná síla je v regionech, v okresních sdruženích, a především v jejich členech,“ uvedl.

Vedení by podle něj mělo častěji jezdit mezi lékaře, naslouchat jim a řešit jejich skutečné problémy. Vyzval také k užší spolupráci s odbornými společnostmi, lékařskými odbory a sdruženími soukromých lékařů i k zavedení hmatatelných členských výhod. Například prostřednictvím partnerství s bankami, pojišťovnami nebo dodavateli energií.

Jeho protikandidát, praktický lékař Lindovský, navrhl podívat se na fungování Komory optikou prevence a včasné léčby.

„Znáte všichni jistě otřepanou anekdotu, že neexistuje dokonale zdravý pacient, jen špatně vyšetřen. Už na studiích jsme se dozvěděli, že pokud nefunguje správně centrální regulace, nemůže fungovat ani ta periferie,“ uvedl ve svém projevu Lindovský a dodal.

„Tam, kde najdeme problém, nasaďme léčbu.“

ČLK si o víkendu zvolí nového viceprezidenta

Ve své řeči vyzdvihl práci právní kanceláře Komoru, celoživotní vzdělávání i obhajobu nezávislosti lékařské profese, zároveň ale upozornil na odcizování části členské základny.

„Současně mám ale dojem, že se některým kolegům Komora vzdaluje. A mě zajímá, proč se tak děje. Rád bych lépe rozuměl tomu, co jim chybí,“ dodal.

Třetí uchazeč Pavelka, který vypadl už po prvním kole, svou kandidaturu opřel o angažmá v protestních akcích lékařů od roku 2021 a zkušenosti s řešením stížností. Prosazoval diplomatičtější vystupování Komory namísto barikádování se. A zdůrazňoval, že vedení musí řadovým lékařům nabídnout konkrétní řešení jejich problémů, aby chápali smysl třítisícového ročního členského příspěvku.

V Česku pracují jako lékaři i lidé bez aprobace

Vedle volby užšího vedení Komory se na sjezdu řešili i problémy s výkonem lékařské profese. Komora eviduje desítky případů, kdy v českých zdravotnických zařízeních pracují jako lékaři lidé, kteří nejsou jejími členy. A nemají proto oprávnění v Česku léčit.

Podle předsedkyně revizní komise ČLK Jany Vedralové jde o obrovský problém, který se týká celé země včetně Prahy. Podle českých zákonů je členství v ČLK povinné pro každého lékaře, který vykonává povolání v Česku.

Situace je podle Vedralové důsledkem personálního nedostatku ve zdravotnictví. Zdravotnická zařízení se podle ní někdy snaží pravidla obcházet a zaměstnávají lidi, kteří sice vystudovali medicínu v zahraničí, ale v Česku nemají potřebnou aprobační zkoušku. Do jejího složení na ně přitom české právo nahlíží jako na nelékaře.

„My nevíme a vlastně nikdo neví, jestli ta osoba, která si navlíkne bílý plášť, pohybuje se tam a říká jakési latinské názvy, je vůbec doktor. My nevíme, jestli vystudoval medicínu, nebo nějaký zdravotnický institut, který trvá dva roky,“ uvedla.

Zubaři z ciziny půjdou do praxe i bez aprobace, schválili poslanci

Zdravotnická zařízení podle ní takové lidi zaměstnávají přesto, že je to v rozporu se zákonem. Dodala, že dokonce v nemocnici vedené vysoce postaveným politikem a lékařem pracuje člověk používající titul MUDr., který ale není v registru Komory.

Zatímco dříve šlo především o příhraniční oblasti, například v západních či severních Čechách, v současnosti se podle předsedkyně revizní komise problém týká celého Česka. Za minulý týden zachytila dva takové případy v Praze. Celkově Komora ví o desítkách případů.

Kromě zahraničních lékařů bez uznané kvalifikace Komora narazila na lidi, kteří si titul MUDr. přisvojili neoprávněně. Podle mluvčího Komory Michala Sojky podala Komora v minulosti v takovém případě trestní oznámení. Policie ho ale odložila s odůvodněním, že se trestný čin neprokázal. Sama Komora nemá pravomoc tyto lidi postihnout, protože nejsou jejími členy. Podněty proto předává krajským úřadům. Jejich postup se podle Vedralové ale liší. Pacientům, kteří mají o lékaři pochybnosti, Komora doporučuje ověřit si jeho jméno v on-line seznamu členů na webu lékařské komory.

„Pokud tam není, tak prostě nesmí léčit na území České republiky,“ zdůraznila Vedralová.

Prezident ČLK Kubek odhalil příčinu nedostatku lékařů

Dalším tématem sjezdu byl nedostatek mladých lékařů v regionech. Podle prezidenta ČLK Kubka jde mimo jiné o výsledek nefunkčních pobídek, slabého středoškolského vzdělávání a chybějící praxe studentů mimo fakultní nemocnice.

Podle studie, kterou si nechala Komora vypracovat, finanční pobídky situaci v krajích dlouhodobě neřeší.

„Jakékoli finanční pobídky moc nefungují, protože jsou většinou jenom krátkodobé. Ten dotyčný odpracuje to, co musí, vezme peníze a odchází,“ řekl Kubek ve svém projevu na úvod sjezdu.

Češtinu cizí lékaři, lékárníci a zubaři doloží aprobační zkouškou

Podle něj je mnohem snazší motivovat k návratu lidi, kteří v daném regionu vyrostli, než přesouvat na venkov lékaře z velkých měst.

V tom však krajům brání úroveň středního školství.

„Velice nekvalitní středoškolské vzdělávání v řadě regionů způsobuje, že pouze absolventi gymnázií mají šanci dostat se na medicínu a medicínu vystudovat. A pokud v některém regionu nemáte gymnázia, tak nemáte dostatek lidí, kteří by mohli absolvovat lékařskou fakultu. A to se prostě nabaluje a cyklí,“ vysvětlil.

Změnit se podle Kubka ale musí i samotná výuka mediků. Poslední ročník lékařských fakult by měl být čistě praktický a v regionálních zařízeních, aby studenti viděli, že kvalitní medicína se dělá i mimo fakultní nemocnice. Zásadní nedostatek vidí v přístupu k absolventům při přípravě na atestaci. Školitelé se podle něj musí těm svým svěřencům věnovat.

„K tomu potřebují čas, musí to být součást jejich pracovní doby a musí za to být honorováni. Pokud bude vzdělávání mladých lékařů na úrovni zájmově-umělecké činnosti, tak se nemůžeme divit, že nemůže fungovat,“ uvedl Kubek.

V chystané reformě zdravotnictví chce ČLK prosazovat návrat k dvoustupňovému atestačnímu systému po vzoru praktických lékařů. Lékaři by mohli po třech letech praxe složit zkoušku a pracovat samostatně, zatímco druhý stupeň by si doplňovali například uchazeči o primariáty. Současný pěti až šestiletý systém podle Kubka vede k velkým personálním ztrátám, protože 70 procent absolventů tvoří ženy, které postupně odcházejí na mateřskou dovolenou a po narození dětí si už specializaci často nedoplní.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here