Za posledních pět let vzrostl v Česku počet vězňů starších 55 let o pětinu na zhruba 1 800 osob. Z nich zhruba 520 je starších 60 let a 270 jich je ve věku nad 65 let. A i vězni ve vyšším věku bývají více nemocní a ztrácí soběstačnost.
Vězeňská služba ČR [VS ČR] hledá řešení, jak zajistit zdravotní péči o osoby ve výkonu trestu nebo vazbě ve vyšším věku. Protože i pro vězně platí, čím vyšší věk, tím vyšší riziko nemocí. Navíc, jak upozornil na tiskové konferenci [3.11.] o medicíně za mřížemi náměstek Vězeňské služby ČR Zbyšek Trepeš, zhruba 70 procent vězňů přichází do věznice přímo z ulice. Část z nich má zkušenosti s užíváním drog a vysokou konzumací alkoholu. To znamená, že do výkonu trestu či vazby přicházejí tito lidé v podstatně horším zdravotním stavu ve srovnání s jejich vrstevníky na svobodě.
„I vězni stárnou a stávají se méně soběstačnými a žádají si dlouhodobou zdravotní péči,“ upozornil náměstek Trepeš.
Na žloutenku „áčko“ loni v ČR umírali hlavně alkoholici. Často přímo na ulici
Vězeňská služba ČR proto posiluje svojí vlastní síť zdravotnických pracovišť. Přímo ve věznicích funguje vedle dvou nemocnic v Praze na Pankráci a v Brně ještě 36 zdravotnických zařízení. Ta spadají od dubna 2025 pod jednu příspěvkovou organizaci Zdravotnická zařízení ministerstva spravedlnosti [ZZMS]. V nich pracuje podle Trepeše téměř 900 lidí. Tato zařízení ročně vykáží zhruba čtvrt milionu ambulantních výkonů. Vězeňské nemocnice pak ročně hospitalizují asi 1 900 vězňů ve výkonu trestu či ve vazbě.
„Rozvoj zdravotnické péče přímo ve věznicích Vězeňská služba ČR podporuje a kvituje,“ uvedl k tomu Trepeš.
V českých věznicích podle něj pobývá kolem 19 500 osob. Zhruba 9 procent z nich je ve výkonu vazby.
Rozvoj zdravotní péče přímo ve věznicích
Zdravotní převozy vězňů do civilních zařízení jsou finančně nákladné, ročně stojí přes 57 milionů korun. Dále jsou náročné i co do organizace převozu a zajištění bezpečnosti jak vězeňského personálu, tak civilistů. Jen v roce 2025 vězeňská služba zajistila 22 163 zdravotních převozů [eskort], do kterých se zapojilo přes 67 tisíc pracovníků vězeňské služby. Zdravotní převoz do zařízení loni podstoupilo téměř 30 tisíců vězňů a roční náklady se šplhají do vyšších desítek milionů korun.
„Náklady na dopravu a střežení dosáhly 57,6 milionu korun, přičemž jedna zdravotní eskorta stojí zhruba šest tisíc korun,“ vyčísluje náklady na zdravotní eskorty vězňů Generální ředitelství VS ČR.
V pankrácké věznici otevřeli první dialyzační oddělení pro vězně
Dalším opatřením ke snižování nákladů na zdravotní eskorty je zavádění telemedicíny do vězeňského lékařství. To jsou dálkové konzultace s lékařem, které v některých případech nahradí nákladnou zdravotní eskortu. Ve dvou věznicích nyní plánuje VS ČR pilotní projekt s digitálním otoskopem a fonendoskopem, tedy přístroji pro vyšetření uší a vnitřních zvuků lidského těla. A od letošního března v pankrácké vazební věznici otevřeli dialyzační pracoviště se dvěma přístroji na čištění krve. Vězni tak za léčbou nedojíždějí do civilních zařízení, ale léčbu i několikrát do týdne podstupují přímo ve věznici.
Vězni a péče o ně je velmi specifická
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc [za ANO] považuje lékařskou péči o vězně za velmi specifickou. I podle něj je jejich zdravotní stav výrazně horší než u většinové populace. Do výkonu trestu navíc nastupují vězni často po letech, kdy nenavštívili žádného lékaře ani stomatologa nebo například psychiatra.
„Pro lékaře, a zejména pak mediky, může být práce ve věznici zvlášť zajímavá,“ uvedl ministr.
Mediky vyzval k tomu, aby si práci s vězni přišli vyzkoušet. Je to, jak uvedl, dobrá zkušenost i vzhledem ke specifičnosti vězněných pacientů.
„To, co zažijete s odsouzenými ve zdravotnickém středisku, už nikde jinde nezažijete,“ vysvětlil Tejc s tím, že se podílel na transformaci zdravotnických zařízení pod ZZMS v době, kdy u Vězeňské služby ČR působil jako náměstek generálního ředitele v letech 2022–2025.
Tajné podání omamné látky do pití či jídla bude trestným činem
Zmíněnou specifičnost péče o vězně vysvětlil i tím, že vězeňští pacienti si při popisu svého stavu často vymýšlejí, aby dosáhli na úlevy nebo na lék, který může být návykový. Ale nejen to. Podle hlavního lékaře ZZMS Oleksandra Gavala dochází za mřížemi často k sebepoškozování. A v části případů je vždy účelové s cílem získat omamné a psychotropní látky. Vězni se od běžných pacientů liší i tím, že často odmítají vyšetření nebo hospitalizaci.
Pro vězně, kteří trvale nemohou pracovat ze zdravotních, psychiatrických nebo věkových důvodů, zřizuje Vězeňská služba ČR specializované oddíly. Mají kapacitu 738 lůžek, z toho 613 je nyní zaplněných.
Počet bezdomovců v Česku je čtvrtý nejvyšší v EU. Trpí tím i zdravotnictví
V šesti tuzemských věznicích fungují i pracoviště pomoci pro vězně, kteří se o sebe nepostarají sami. V Ostrově nad Ohří vznikl v pilotním projektu také oddíl pro individuální zacházení s vězni, které není možné slučovat s ostatními.
Ze zmíněných zhruba 19 500 vězňů jich je aktuálně 51 doživotně odsouzených a 137 vězňů v detenci. I ti podle Trepeše s velkou pravděpodobností z vězení nevyjdou a vězeňská služba o ně bude muset dlouhodobě pečovat. Specifickou zdravotní péči ale vyžadují také mladiství vězni. Těch ve věznicích nyní pobývá 109.
–VRN/ČTK–
