Terénní odlehčovací sociální služby zavedeme po celém Česku

Novým předsedou Unie sociálních služeb se stal letos Viktor Kubát. Ten už v roce 2021 založil sociální službu Dohled na dosah, jež nabízí sociální služby s využitím asistivních technologií. A nově k nim přidává i terénní odlehčovací sociální služby.

Na otázku, proč se rozhodl vést Unii sociálních služeb ČR [USS ČR], Viktor Kubát odpovídá, že chtěl být aktivní. A také chtěl, aby sociální služby, které působí ve více než třech krajích, a jsou takzvaně nadregionální, měly silné zastání.

„Naším úkolem v unii je, aby nadregionální služby měly zajištěné financování. Aby i ony měly jistotu a stabilitu v tuzemském prostředí sociálních služeb,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy s tím, že na prvním místě priorit USS ČR jsou nyní vyjednávání o penězích pro tyto služby.

Unie sociálních služeb ČR podle něj ale není v žádném případě v konkurenci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR]. Naopak obě profesní organizace, jak říká, úzce spolupracují. A navíc i jeho sociální služby Dohled na dosah jsou členem APSS ČR.

Co je Dohled na dosah

Organizace Dohled na dosah vznikla v roce 2021. Jejím hlavním úkolem byla osvěta zavádění nových asistivních technologií do sociálních služeb. Asistivní technologie zjednodušeně řečeno pomáhají lidem se zdravotním hendikepem, a zejména seniorům zůstat co nejdéle v bezpečném domácím prostředí. Využití ale nacházejí také u terénních sociálních pracovníků a v pobytových sociálních službách.

„Časem jsme ale zjistili, že spolu s osvětou můžeme i my sami zavádět asistivní technologie do sociálních služeb. Stali jsme se tak jejich přímým poskytovatelem s důrazem na nové technologie. Přímo sociální služby tak poskytujeme od roku 2022,“ vysvětluje dále v podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát.

Dohled na dosah působí celorepublikově. Současně provozuje vlastní regionální pobočky v Praze, Plzni, Ostravě, Hradci Králové a v Jihlavě. A otevírá další, nově v Liberci a Trutnově. Postupně by chtěl mít pobočky ve všech krajích.

K jeho primárním službám patří sociální služba tísňové péče. Sem spadá hlavně takzvané SOS tlačítko, náramek, který využívají zejména senioři v domácím prostředí. Od loňského roku nabízí i telefonickou krizovou pomoc pro neformální pečující a pomáhající profese. Rovněž poskytuje odlehčovací terénní služby v Plzeňském a Královéhradeckém kraji s tím, že ty hodlá už v příštím roce nabídnou celorepublikově. Zároveň spolupracuje s mnoha poskytovateli pobytových sociálních služeb, ale i nemocnicemi po celé České republice.

„To znamená, že v momentě, kdy se na nás naši klienti obrátí, že už třeba tu péči o blízké doma nezvládají, a musejí je svěřit profesionálům, my se jim prostřednictvím našich partnerů pokusíme nabídnout řešení v blízkosti jejich bydliště. Ale spolupracujeme i s nemocnicemi,“ vysvětluje Viktor Kubát s tím, že v horizontu asi dvou let Dohled na dosah počítá s tím, že nabídne i pobytové sociální služby.

Co nabízí Dohled na dosah

Vůbec primární službou, kterou spolek svým klientům poskytuje nejdéle, jsou zmíněné SOS náramky, tlačítka. Ta fungují tak, že například senior, který je v domácím prostředí, ho v případě nouze zmáčkne a dovolá se do call centra Dohledu na dosah. Tam je vyškolený pracovník dostupný sedm dní v týdnu po dobu 24 hodin denně.

„Kdykoli ten senior zavolá se svým problémem, tak my reagujeme na tu danou situaci. Někdy je to o tom, že je jen osamělý a potřebuje si třeba popovídat. Někdy je to o tom, že upadne a potřebuje zvednout. A někdy je to skutečně život ohrožující situace. Ty hovory jsou různé, ale z naší zkušenosti plyne, že většina případů je o tom, že je ten člověk osamocený a potřebuje si popovídat,“ popisuje dále Kubát.

Dohled na dosah nabízí i telefonickou krizovou pomoc. To je služba, která rovněž funguje 24/7. Je určena pro osoby, které se v daném čase ocitnou v nějaké krizi. Cílí zejména na neformálně pečující a pak i profesionály v sociálních službách.

Sociální služby nabízí hodně práce a málo peněz. A tak tam nikdo nechce

„Na druhé straně je vždy sociální pracovník a krizový intervent, a ti volajícímu buď pomohou sami, nebo zajistí odbornou pomoc,“ vysvětluje Viktor Kubát s tím, že i v tomto případě jsou situace, kdy klienti službu využívají různě.

Další službou, kterou spolek provozuje, jsou terénní odlehčovací služby pro neformálně pečující a obecně rodiny, které pečují o své blízké. Nyní tyto služby nabízí ve dvou krajích, od příštího roku je rozšíří po celé republice.

„Důvod je ten, že o tuto službu je obrovský zájem. A denně se na nás obracejí rodiny, neformálně pečující, kteří už využívají naše asistivní služby, mají s nimi dobrou zkušenost, jsou z celé republiky, a tak přirozeně čekají, že jim i zajistíme terénního sociálního pracovníka v místě jejich bydliště,“ vysvětluje dále.

Jaké typy technologií se nabízejí

Pokud se služba Dohled na dosah něčím výrazně liší od jiných sociálních služeb, je to důrazem na využití nových technologií. Byly to právě moderní technologie, které Viktora Kubáta přivedly k sociálním službám.

„Já mám k technologiím velice blízko. Pracoval jsem na doktorátu na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT… Což mi umožnilo, že jsem technologie poznal nejen z pohledu, jak s nimi pracujeme my, mladší lidé, ale hlavně jak s nimi pracují, a jak je mohou využít i starší generace. A jak ty technologie mohou pomoci rodinám a neformálním pečujícím, ale i sociálním pracovníkům v profesionálních terénních i pobytových sociálních službách,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát s tím, že právě tato jeho zkušenost definovala nabídku spolku Dohled na dosah.

Asistivní technologie Viktor Kubát rozděluje do tří skupin:

• Telemedicínské technologie: To jsou technologie, které snímají fyziologické funkce, jako je například tlakoměr, teploměr, glukometr, pulzní oxymetr a další.
• Dohledové technologie: Jedná se o technologie, jejichž prostřednictvím se sleduje například pohyb člověka v jeho domácím prostředí, nebo pobytové sociální službě. Je to například zmíněné SOS tlačítko, které Dohled na dosah využívá v tísňové péči. Ale mohou to být i kamery a další moderní zařízení.
• Technologické akviziční pomůcky: Sem patří různé typy virtuální reality, ale i technologie, které sledují a měří aktivity uživatele. Uplatnění nacházejí třeba při rehabilitaci. Příkladem mohou být takzvané chytré lůžkové podložky. Ty snímají srdeční tep, dechovou frekvenci i to, zda se člověk nachází na lůžku, nebo mimo něj. Využívají se v paliativní péči, ale i ve spánkových laboratořích.

„My našim klientům poskytujeme všechny typy těchto technologií. Ale vždy se koukáme na konkrétní situaci toho člověka. To znamená, že v praxi v drtivé většině případu s rodinou hledáme a vybíráme ty technologie, které klient skutečně potřebuje. Definujeme rizikové situace a podle toho volíme, co za technologii mu doporučíme. Takové, které upotřebí, které mu opravdu pomůžou,“ vysvětluje Viktor Kubát.

Využití technologií v praxi

Podle něj nikdy není cílem, aby rodina či klient užíval všechny technologie, které se nabízejí. Vždycky jde o to najít pro něj ty správné. A uvádí i příklad.

„Může jít o seniora v domácím prostředí, který občas upadne. A tak s rodinou hledáme takovou technologii, která mu pomůže. Jistě, ona nezabrání tomu pádu, ale co nejdříve upozorní na ten pád. A to může být třeba to naše SOS tlačítko, které má senior na sobě. To znamená, že senior upadne, zmáčkne tlačítko a my v rámci tísňové péče okamžitě zajistíme pomoc,“ vysvětluje.

Může jít i o kameru, která detekuje pád a vyšle alert, na který pracovníci Dohledu na dosah opět okamžitě zareagují.

„Ten smysl je v tom, že ten člověk tam neleží v řádu několika hodin, ale ta reakce na potřebu pomoci přichází v řádu několika minut. A to je na tom to nejdůležitější,“ dodává.

Technologie ale mohou hlídat i další věci. Jako to, zda má senior zamčené, či odemčené dveře. Zda se nachází doma, nebo je venku. Podle Viktora Kubáta využití dané technologie ale vždy začíná rozborem toho, co klientovi hrozí, s čím se potýká. Podle toho se mu vybere konkrétní přístroj na míru.

SOS tlačítko jako pomoc epileptikům

V případě SOS tlačítka upozorňuje i na další možnosti: „Před více než rokem jsme začali pracovat se skupinou pacientů s epilepsií. Vyšli jsme z požadavku jedné paní, která chtěla SOS tlačítko pro svou vnučku. Když vnučka pociťuje příznaky blížícího se záchvatu, zmáčkne ho, my jí okamžitě voláme nazpátek. A když nám nereaguje, okamžitě sdělujeme rodině přesné místo, kde se vnučka nachází, protože v tom tlačítku je samozřejmě GPS.“

Elektronické náramky mají pomáhat epileptikům

Jakkoli se v tomto případě nejedná o převratně novou technologii, byť některé ze spolkem využívaných technologií pracují i s umělou inteligencí, jedná se o technologii, jejíž hlavní přínos spočívá ve správné implementaci do praxe.

„My ty nové technologie hlavně chytře implementujeme. To je to, co hlavně děláme. A to je nejdůležitější. Pokud to uděláme opravdu chytře, tak i jednoduchá technologie může být obrovský přínos,“ tvrdí.

Centra asistivních technologií

Organizace Dohled na dosah se neomezuje pouze na péči o klienty, ale asistivní technologie prosazuje i do sociálních služeb jako takových. Ve svých pobočkách provozuje Centra asistivních technologií. V nich se s technologiemi a jejich využitím seznamují jak neformálně pečující, kteří mají starost o své blízké, tak sociální pracovníci. Výhoda spočívá v tom, že jim asistivní technologie představí lidé, kteří o nich mají dokonalý přehled.

„My máme i akreditovaný kurz, jmenuje se ´Využívání asistivních technologií v sociálních službách´. A ten je pro profesionály například i v pobytových sociálních službách. A ti účastníci z kurzu odcházejí s tím, že si udělali jasno v tom nepřeberném množství technologií, které se nabízejí,“ vysvětluje Kubát.

Jedná se o technologie, jejichž hlavním cílem je umožnit sociálním pracovníkům věnovat se přímé péči o klienty, a ne třeba ručně vypisovat byrokratické údaje ať na papír, nebo do počítače. Anebo ručně zanášet údaje o výši teploty klientů v rámci pravidelného měření v pobytových sociálních službách.

U rodin je to podle Viktora Kubáta vždy o něco komplikovanější, protože na jedné straně je rodina a na straně druhé senior či blízký, o kterého se starají. A ten je ne vždy ochotný se sžít s novým zařízením.

„Oni musejí tu technologii přijmout. Stává se nám u SOS tlačítka, že například často senior to tlačítko nepřijme. Stává se to minimálně, ale stává se to. A tak nám ho po třech týdnech vrací. My to řešíme, předcházíme tomu tak, že když mu to tlačítko dáme, tak mu naši operátoři zkraje volají každý den, povídají si s ním, aby pochopil a zvykl si na to, jak tlačítko funguje. Že je to dobrá věc. A nemusí se ničeho obávat,“ vysvětluje.

Rozšíření asistivních technologií v sociálních službách

Viktor Kubát se v podcastu Zdravé Zprávy vyjadřuje i obecně k rozšíření nových asistivních technologií v sociálních službách. Podle něj už je docela mimo diskuzi to, že technologie zvyšují kvalitu sociálních služeb, šetří čas a peníze. To už dnes ví každý, říká. Ale stále v celé oblasti zůstává mnoho problémů.

„Jedním z nich je to, že asistivní technologie u nás stále nejsou nijak parametrizované. To souvisí s neexistencí jejich certifikace ze strany resortu ministerstva práce a sociálních věcí. To je velký rozdíl oproti třeba zdravotnickým prostředkům, jejichž certifikace je v gesci resortu ministerstva zdravotnictví. I když je složitá, tak je a funguje. Že toto není v sociálních službách, je velká chyba,“ říká.

Podle něj jeho slova potvrzuje i samotná praxe. V Dohledu na dosah totiž neustále zkoušejí nové výrobky a technologie. Přičemž mnohé z nich vůbec neobstojí. Buď nefungují vůbec, nebo fungují velice špatně.

„Jde o to, aby prokazatelně pomáhaly a prokazatelně neškodily,“ vysvětluje s určitou dávkou diplomacie Viktor Kubát.

Ministr Juchelka slibuje co nejdříve zabezpečit neformální pečující

V tomto ohledu vkládá velkou naději do nového ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky [ANO]. A to proto, že ten podle jeho slov sociální služby obecně, ale i využití asistivních technologií v nich považuje za jednu ze svých hlavních priorit.

Sociální služby nabízejí obrovské množství příležitostí

V podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát zdůrazňuje i další aspekt celé věci. Tím je možnost propojení jednotlivých asistivních technologií, ale i dat v celém systému sociálních služeb a vůbec v rámci celého zdravotně-sociálního pomezí. V tomto ohledu podle něj platí, že zatímco stát je zatím spíše pozadu, poskytovatelé technologických systémů si nutnost propojení uvědomují čím dál více.

„Zde se situace hodně zlepšila. Ještě před pár roky si mnozí poskytovatelé technologií hráli jen na svém vlastním písečku. To se změnilo a stále častěji umožňují propojení jednotlivých technologií. Chápou, že je to výhodné i pro ně. Protože pokud by to neudělali, mohli by při tom překotném vývoji rychle zaostat,“ vysvětluje.

Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn

Za dobrou zprávu považuje i to, že na data ze sociálních služeb se soustředí i Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR].

„De facto tady vzniká něco jako ´ÚSIS ČR´, který by nám měl dát kompletní informace o tom, kdo, kde a jakou sociální péči čerpá. A to do nejmenšího detailu,“ říká.

Co se týká dalšího využití dat a technologií v sociálních službách, pak má za to, že společnost se nachází v jakémsi bodu zlomu, kdy se obojí stane „novým standardem“. A technologie a data podle něj nebudou využívat výhradně senioři či lidé se zdravotním omezením, ale i lidé v produktivním věku. Protože ti kladou stále více důraz na zdravý životní styl, prevenci a předcházení rizikům.

Nejen výše uvedené ale říká Viktor Kubát v podcastu Zdravé Zprávy. Hovoří v něm i o tom, že rodiny, které skrytě umísťují kamery v domácnostech svých seniorů, rozhodně nedělají správně. Mluví v něm i o nebezpečích a rizicích využívání technologií nejen v sociálních službách. A popisuje trh sociálních služeb z pohledu firem, které se na něm pokoušejí uspět nejenom s novými technologiemi, ale i nabídkou služeb.

Daniel Tácha

—

Mgr. Viktor Kubát, MBA je zkušený odborník na inovativní asistivní technologie v sociálních a zdravotních službách. Je předseda a zakladatel neziskové organizace Dohled na dosah. Ta se zaměřuje na vývoj, testování a šíření asistivních technologií. V praxi jde například o SOS tlačítko tísňové péče, monitorování zdravotního stavu pomocí čidel a kamer, dotykové polohovací obrazovky či aktivizační nástroje. Dohled na dosah funguje jako celorepublikový poskytovatel sociální služby tísňové péče a telefonické krizové pomoci. Má regionální centra v Praze, Ostravě, Hradci Králové, Plzni a Jihlavě.