Na horách trvalé sněžení a studený vítr a mrazivé noci čekají i nížinaté regiony. Na většině území ČR se teploty přes den nepřehoupnou přes bod mrazu. Pocitová teplota spadne kvůli větru až o 10 °C. A to značí velkou zátěž pro srdce a cévy.
Tento týden do Česka dorazí studená fronta se silným větrem, který pocitovou teplotu při pobytu venku sníží o dalších 5 až 10 °C. Noci a rána budou podle meteorologů mrazivá a přes den se teploty dostanou jen mírně nad bod mrazu.
„Teploty se budou pohybovat mezi -4 až -8 °C a při uklidnění větru mohou v údolích během noci klesnout až k -11 °C. Přes den vystoupí teploty většinou slabě nad nulu,“ informuje o počasí v tomto týdnu Český hydrometeorologický ústav [ČHMÚ].
Na začátku týdne podle jeho předpovědi od severu zvolna přibyde oblačnosti a později se přidá i sněžení. V nížinách se objeví i smíšené nebo dešťové srážky.
„Úterní ráno bude mrazivé, denní maxima se budou pohybovat kolem nuly. Zároveň už se rozfouká čerstvý vítr, který sníží pocitovou teplotu o 5 až 10 °C,“ uvádí meteorologové.
Sněžení, mrazivé noci a denní teploty kolem nuly očekávají i ve středu, tedy na poslední den v roce na Silvestra. I v dalších dnech ale bude pokračovat větrné a mrazivé počasí s převažující oblačností a občasným sněžením.
Mrazivé počasí zužuje tepny, a tak rychle roste krevní tlak
S příchodem mrazivých dnů, kdy venkovní denní teploty nepřesáhnou často bod mrazu, upozorňují kardiologové na riziko srdečních příhod. Není totiž podle nich žádnou náhodou, že právě na leden připadá podle zdravotních statistik nejvíce infarktů z celého roku.
„Pokles teploty o 10 °C bývá spojen s vyšším počtem srdečních příhod, a to až o 13 procent. Náročný bývá zejména leden,“ potvrzuje předseda České kardiologické společnosti prof. Petr Ošťádal.
Když už infarkt myokardu, tak jedině v Česku, tvrdí tuzemští lékaři
Mráz, jak vysvětluje, zužuje tepny a tím se v nich zvyšuje tlak a strmě narůstá riziko ucpání cév. Mimo to mráz vyvolává poruchy srdečního rytmu, upozorňuje dále profesor. Proto doporučuje lidem bez ohledu na věk, aby se dříve, než vyrazí ven teple oblékli. A v mrazivém počasí upustili i od venkovních sportovních aktivit.
„Hýbat se je zdravé, ale ne když je zima až praští,“ dodává prof. Ošťádal.
Riziko infarktu zvyšuje mrazivé počasí
Výsledky zahraničních studií podle něj jasně ukazují nejen to, že nejvíce infarktů připadá na zimní měsíce. Ale i to, že nejvíce infarktů se stane v lednu. To je měsíc, kdy teploty ve větší části Evropy nepřesáhnou přes den bod mrazu.
„Absolutně nejvíce infarktů je v lednu. A je jedno, jestli jste muž, nebo žena,“ vyjasňuje prof. Ošťádal.
Stejně tak podle něj nezáleží na věku a ani na tom, jestli lidé žijí na horách, v nížinách, na serveru nebo jihu země.
„Vždy je nejvíce infarktů v zimě,“ říká profesor.
Proto opakuje, aby se lidé před venkovní procházkou nebo i jen na cestu do práce dobře oblékli. A především pak, pokud vyrážejí na horské túry, zvážili, v jaké jsou fyzické kondici. I zda mají na zimní výpravu dobré vybavení. Tím správným horským outfitem, jak opakovaně upozorňují horští záchranáři, určitě nejsou tenisky a tepláky.
Kardiologové v mrazivém počasí, které nás čeká v tomto týdnu a zřejmě i v dalších lednových týdnech, doporučují se teple oblékat a nepřeceňovat své síly. Lidem dále doporučují se vyhýbat dlouhým pobytům venku při velmi nízkých teplotách. Případně při nich popíjet teplé nápoje bez alkoholu.
–VRN–
