Každý třetí dospělý Brit někdy využívá umělou inteligenci [AI] k emocionální podpoře nebo sociální interakci. A každý pětadvacátý Brit se obrací na AI technologii s takovou žádostí dokonce každý den.
Ve své první zprávě tohoto druhu to uvedl britský AI Security Institute [AISI]. Průzkum, který AISI provedl mezi více než dvěma tisíci dospělými ve Velké Británii, mimo jiné zjistil, že lidé používají pro emocionální podporu nebo za účelem obyčejného rozhovoru zejména chatboty jako ChatGPT. Po nich následují hlasoví asistenti, jako je třeba Alexa od Amazonu.
Vedle dopadů používání umělé inteligence na lidskou psychiku se zabývali výzkumníci z AISI také dalšími riziky plynoucími z rychle se rozvíjejících schopností této technologie.
Výzkumníci například analyzovali, co se dělo s online komunitou více než dvou milionů uživatelů platformy Reddit diskutujících o svých AI společnících, když měla tato technologie výpadek. Zjistili, že jakmile chatboty přestaly fungovat, lidé hlásili „abstinenční příznaky“, například úzkost nebo depresi, stejně jako poruchy spánku a zanedbávání povinností.
Hrozbou AI je, že zapomeneme, co je být člověkem, varuje filozofka
Britští vědci dále zjistili, že rychle roste vliv AI na vědu. V roce 2025 modely umělé inteligence dávno předčily lidské odborníky na biologii s doktorskými tituly – a v oblasti chemie je rychle dohánějí, uvádějí ve své zprávě.
Rizika spojená s AI
O rizicích spojených s využíváním nových technologií a AI odborníci mluví stále častěji. Praxe totiž už nyní ukazuje, že ne vždy jenom prospívají.
„Riziko, které je velice nebezpečná, vidíme už dnes třeba u dětí, ale i u dospělých, celé generace osob. To je to, že my nahrazujeme naší přirozenou komunikaci komunikací s nějakými chatboty. To je strašný problém. Máme na to mnoho výzkumů. Vede to k sebevraždám. Vede to k tomu, že lidé si nepořizují děti. Nežení se, nevdávají se,“ uvedl v nedávném podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát ze sociální služby Dohled na dosah, která pracuje s novými technologiemi, takzvanými asistivními technologiemi.
Skutečná sexualita mizí. Lidé mají stále radši videa, roboty a panny
Podle něj je třeba o rizicích spojených s AI a technologiemi otevřeně mluvit. A to proto, že jich je více než dost. Mezi ně řadí i takzvané digitální vyloučení.
„První věc je, že se k těm technologiím nesmíme upnout až moc. Protože to povede k takzvanému digitálnímu vyloučení. To znamená, že osoby, které se z nějakého důvodu s technologiemi nenaučí, tak budou z toho života vyloučeny. Nebudou si moci zavolat pomoc, doktora, rodinu a podobně. To je špatně. Vždy musí být ta možnost, že ten člověk vezme svůj tlačítkový telefon a zavolá si o to, co potřebuje,“ vysvětlil Kubát.
Aplikace odrazuje od sledování porna. Stojí za ní „páni kluci“
Upozornil i na další problém. A tím je, že technologie se vyvíjí tak rychle, že neexistuje jejich stejně rychlá certifikace. Což podle jeho slov platí dvojnásob v sociálních službách, v nichž jeho Dohled na dosah působí. Výsledek je, že mnohá zařízení nefungují tak, jak mají. Anebo fungují natolik špatně, že mají potenciál jejich uživateli dokonce ublížit.
Obavy z kybernetických útoků
Britský institut AISI ale varuje i před dalšími riziky. Podle jeho zástupců panují vážné obavy, že umělá inteligence umožní provádět kybernetické útoky. Schopnost AI odhalovat a využívat bezpečnostní mezery se v některých případech „každých osm měsíců až zdvojnásobila“, uvádí jejich zpráva.
„Systémy umělé inteligence také začaly plnit kybernetické úkoly na expertní úrovni, jež by obvykle vyžadovaly přes deset let zkušeností,“ uvádí dále výzkumníci ve své zprávě.
Zároveň upozorňují, že stejně tak ale lze AI využít pro zabezpečení systémů před hackery. Také říkají, že nereálná není ani ta možnost, že se sama AI vymkne kontrole. Kontrolované laboratorní testy naznačily, že modely AI čím dál víc vykazují některé schopnosti nutné k vlastní replikaci na internetu. Základní riziko i tak podle odborníků ale leží na straně lidí.
„Riziko je, že někteří lidé prostě ´vypnou mozek´ a neposunou se na místa, kde člověk je, a bude vždy lepší než AI, umělá inteligence,“ uvedl například v rozhovoru pro ekonomický server FinTag ředitel české technologické společnosti SentiSquare Tomáš Brychcín.
Podle něj AI může mít negativní vliv na lidi právě kvůli extrémnímu zjednodušování nejrůznějších úloh. Je proto podle jeho slov čím dál tím více a více žádoucí, aby lidé měli kritické myšlení.
„Za poslední dekády vidíme ohromný pokrok v informačních technologiích. Každý člověk má téměř neomezený přístup k informacím. V této záplavě informací je a bude čím dál složitější se vyznat. Myslím, že toto nutně povede a musí vést ke změnám ve školství. Před X lety bylo důležité si věci pamatovat. Nyní je důležité informace umět najít a posoudit jejich relevantnost,“ uvedl k využívání chytrých technologií s AI.
–DNA–
