Žloutenka typu A často označovaná jako nemoc špinavých rukou se dosud potvrdila u 24 osob žijících v městské části Předlice v Ústí nad Labem. Místní hygienici už vyrazili do terénu a očkují rizikové kolektivy.
Žloutenka se mezi předlickými obyvateli šíří podle ústeckých hygieniků převážně mezi dětmi. A ne vždy se u nakažených projeví, ti ji ale mohou velmi rychle rozšířit do svého okolí. O aktuální situaci v Předlicích informuje ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Eva Patrasová.
Nynější ohnisko v Předlicích je podle ní poměrně uzavřené. Infekce se rozšířila v několika rodinách. Pokud žloutenkou onemocní školou povinné dítě, pak epidemiologové vyšetří vždy celý třídní kolektiv, vysvětluje postupy. V žádných jiných částech Ústí nad Labem hygienici žloutenku typu A prozatím nově nezachytili.
Nyní tamní zdravotníci tak dohlíží na děti v pěti třídách místní školy. Osobám, které hygienici vyhodnotili jako rizikové, to znamená, že byly nebo jsou v blízkém kontaktu s nakaženými, provádí postexpoziční očkování. To je očkování po možném kontaktu s infekcí. Po podání vakcíny se začnou i u takto očkovaných obratem tvořit protilátky.
V Předlicích se šíří žloutenka, hygienici už tam očkují
První případy nákazy žloutenkou „áčko“ se objevily ve vyloučené lokalitě Předlice už před několika týdny. Podle Patrasové nemají nakažené děti buďto žádné příznaky, nebo jen mírný průběh onemocnění.
Inkubační doba u tohoto typu žloutenky je 50 dní. Zásadním opatřením v zamezení dalšího šíření infekce je podle Patrasové lékařský dohled po celou inkubační dobu.
„Při dodržování zásad hygieny je riziko přenosu menší, větší je vždy v rodinách, kde jsou malé děti,“ uvedla ředitelka.
Na romském sídlišti Luník IX žije v bytě v průměru dvanáct lidí
Všechny rizikové rodiny epidemiologové poučili o tom, jak se mají chovat, aby infekci dále nešířily. Například jim vysvětlili, že nemají navštěvovat veřejná koupaliště a třeba ani hromadná ubytovací zařízení.
Poslední velká epidemie žloutenky typu A prošla vyloučenými lokalitami v Ústí nad Labem v letech 2017 a 2018. Za rok se tehdy nakazily virem více než čtyři stovky lidí.
Žloutenka „áčko“ prostupuje celým Českem
Na nezvykle rychlé šíření žloutenky typu A v Česku upozornili hygienici už letos na jaře. V letošním prvním čtvrtletí se potvrdila nákaza v 320 případech, loni to bylo za celý rok 636 potvrzených infekcí.
„320 případů za první čtvrtletí letošního roku ukazuje, že trend rychle narůstajících případů z loňského roku se nezastavil. S nadcházejícím obdobím četnějšího cestování například za rekreací bude z ohnisek infekce docházet ke zvýšenému riziku dalšího šíření nákazy,“ uvedla k vývoji šíření žloutenky A Renata Ciupek z KHS Jihomoravského kraje.
K šíření nákazy přispívá podle ní i dlouhá inkubační doba nemoci. Ta je až 50 dní a dále to, že u mnoha nakažených probíhá infekce bez vážnějších projevů.
„A právě při nedodržování základních hygienických návyků a nařízených protiepidemických opatření, má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ uvedla lékařka.
Žloutenka „áčko“ v Česku nabírá na síle, varují epidemiologové
Podle Kateřiny Fabiánové, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu [SZÚ], jsou lidé, kteří se s onemocněním dosud nesetkali. Právě u nich nejvíc hrozí, že se nakazí při kontaktu s infikovanou osobou nebo znečištěnými předměty.
„To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ dodává.
Tento typ žloutenky se podle ní přenáší jednoduše a rychle často i jen dotknutím se třeba madla v tramvaji, metru nebo kliky u dveří. Virem se lidé často nakazí i znečištěnou, kontaminovanou vodou, nebezpečné jsou podle Fabiánové kostky ledu připravené ze závadné vody.
„V exotických zemích se proto nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů,“ varuje.
Další cestou nákazy podle ní bývají potraviny. Kdy virus ulpí na zelenině, ovoci nebo jiné tepelně nezpracované potravině, které se před jídlem sice omyly, ale znečištěnou vodou.
Proti žloutence typu A se u nás očkují děti od jednoho roku věku, dospělí bez věkového omezení. Také je třeba ale dodat, že tyto vakcíny nespadají do úhrad ze zdravotního pojištění, lidé si je platí sami. Proto o ně není mezi lidmi takový zájem.
–ČTK/VRN–
