Důvod, proč není mezi lidmi stejně leváků jako praváků, neumí medicína jasně vysvětlil. Zřejmě jde o souběh více faktorů, přičemž zásadní roli hrají geny. Zajímavé třeba je, že u leváků je menší výskyt neurodegenerací. A nejen to.
Leváků, tedy lidí preferujících při činnostech levou ruku, je mezi lidmi zhruba 10 procent. Tuto disproporci v upřednostňování jedné ruky před druhou nedokáže ani současná moderní medicína stále vysvětlit. Některé indicie už tady ale přeci jen jsou.
„Zodpovídá za to mnoho faktorů, jedná se o zevní prostředí, vývoj plodu během těhotenství, ale asi největší roli hrají naše geny,“ uvedl již dříve k příležitosti Mezinárodního dne leváků, který připadá na 13. srpna, neurochirurg Nemocnice Na Homolce Jaromír Hanuška.
Vědci už dnes podle něj znají kolem dvaceti genů, které zodpovídají za to, zda bude člověk levák, nebo pravák. A jak uvedl, jde o stejné geny, které zodpovídají za stranové uspořádání lidského těla.
„Proto třeba srdce máme na levé straně,“ podotkl doktor Hanuška, který patří do užší skupiny leváků.
A být levákem není žádná závada, jak se dříve často mylně říkalo. Mezi leváky je i nespočet výjimečných osobností. Levou rukou například zapisoval své partitury Wolfgang Amadeus Mozart. Levou rukou psal Albert Einstein, Mahátma Gándhí, Napoleon Bonaparte, Paul McCartney nebo režisér a spisovatel Woody Allen.
Leváci jsou v nižším riziku neurodegenerací
Díky zobrazovacím metodám jako počítačová tomografie nebo magnetická rezonance specialisté vědí, že leváci mají významně menší asymetrii mezi levou a pravou mozkovou hemisférou. Což jim přináší, jak říká doktor Hanuška, výhody.
„Tudíž zvládají spoustu činností levou rukou stejně jako pravou, což u praváka takto není, ti jsou více vyhranění,“ uvádí.
Zmiňuje i další lékařský poznatek. A sice, že podle medicínských studií se mezi leváky vyskytují daleko méně některá neurodegenerativní onemocnění. Například Parkinsonova choroba.
A přidává další zajímavost. V oboru, kterému se doktor Hanuška věnuje, tedy neurochirurgii, je podle něj podstatně větší počet leváků než v běžné populaci.
„Je to téměř dvojnásobek, proč, to nevím, netuším,“ říká.
Většina chirurgických nástrojů se podle jeho slov dá použít jak levou, tak pravou rukou. Přesto i ve své praxi na některé překážky stále naráží.
„Takové klasické chirurgické nůžky bývají pro leváky pěkné peklo,“ uvádí s tím, že levoruký neurochirurg by měl mít i jiné uspořádání nástrojů, ale i personálu na sále.
Například instrumentářka by měla stát při jeho levé ruce. Nikoli napravo, jak bývá zvykem.
Umělé světlo se v Česku nadužívá a rozvíjí nemoci, i rakovinu
Mnohé leváky pak potěší i výsledky některých sociologických studií. Podle nich leváci vydělávají ve srovnání s praváky o 10-15 procent více peněz.
„A leváci mají výhody i ve sportu. Například tenista, který hraje levou rukou, je velice nepříjemný soupeř,“ uzavírá doktor Hanuška.
Pro rodiče malých dětí pak uveďme, že odborné vyšetření, zda je jejich dítě například v předškolním věku levák, nebo pravák, nespadá do úhrad ze zdravotního pojištění. Nejde totiž o zdravotní problém.
Výjimkou jsou případy, kdy je takové vyšetření součástí širšího posouzení u psychologa nebo neurologa, pokud je u dítěte podezření například na vývojovou poruchu učení, opožděný psychomotorický vývoj, poruchu pozornosti či neurologické potíže. Pak jej pojišťovny uhradí poté, co k takovému vyšetření doporučí dítě pediatr. Obvykle ho provádí klinický psycholog nebo neurolog.
–VRN–
