Epidemie eboly v Kongu je podle afrických zdravotnických úřadů nejrychleji se šířícím ohniskem této nemoci v historii. Od vyhlášení epidemie eboly v polovině května zemřelo na nemoc přes 600 osob a potvrdilo se přes 1 700 nákaz.
Na vážnost situace upozorňuje francouzská tisková agentura AFP. Podle údajů Světové zdravotnické organizace [WHO] si současná epidemie vyžádala již více než 600 obětí. Od vyhlášení epidemie v polovině května země zachytila 1759 potvrzených případů nákazy.
„Jde o nejrychleji rostoucí epidemii eboly, a to nejen v porovnání s předchozími ohnisky způsobenými virem Bundibugyo, ale v porovnání se všemi typy virů, které ebolu způsobují,“ uvedl Wessam Mankoula z Afrického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí [Africa CDC].
Postup současné epidemie je podle Mankouly rychlejší než reakce zdravotnických složek. Jako srovnání uvedl nejhorší epidemii eboly v západní Africe v letech 2013 až 2016, kdy bylo za prvních šest týdnů zaznamenáno 994 případů. V současném ohnisku zdravotní úřady za stejnou dobu potvrdily 1 596 případů.
Čtvrtina úmrtí na ebolu v Kongu připadá na děti. USA uvolní lék
Současnou epidemii způsobuje virus eboly zvaný Bundibugyo. Situace je oproti minulým epidemiím eboly o to vážnější, že proti tomuto typu viru neexistuje schválená očkovací látka ani cílená léčba. Podle údajů WHO má nákaza v Kongu smrtnost kolem 34 procent. Z nemoci se uzdravilo dosud pouze 285 pacientů. Dalších více než tři sta podezření na nákazu úřady prověřují a čekají na laboratorní výsledky.
Začátkem července v Kongu začalo testování dvou možných léčebných postupů proti variantě Bundibugyo. Klinická studie zkoumá účinnost monoklonální protilátky MBP134 a antivirotika remdesivir, a to samostatně, tak i v kombinaci.
Ebola v Kongu prostoupila do čtyř provincií
Doposud epidemie eboly v Kongu zasáhla čtyři provincie na východě země, nejvíce postižená je provincie Ituri na severovýchodě Konga na hranici s Ugandou. I tam se několik případů nákazy potvrdilo, zřejmě šlo o dovezené nákazy z provincie Itury. Uganda reagovala dočasným uzavřením hranice s Kongem.
Práci zdravotníků v ohniscích epidemie komplikují místní ozbrojené násilné skupiny, ale často i odmítavý postoj některých místních obyvatel plynoucí z nedůvěry k zahraničním humanitárním organizacím.
„Humanitární potřeby zůstávají značné, zejména v oblasti ochrany civilistů, přístupu k potravinám a základní zdravotní péči,“ uvedla zástupkyně WHO v Kongu Anne Anciaová.
Boj s ebolou v Africe nekončí. Naopak si žádá vysoké částky od bohatých států
V zasažených oblastech operují zdravotníci s kapacitou asi 700 lůžek v celkem dvaadvaceti zdravotních centrech. Ta jsou podle odhadu WHO zaplněna přibližně z 90 procent a úřady se snaží kapacitu rozšířit o dalších tři sta lůžek. Více než deset tisíc lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženými ebolou, zůstává pod dohledem zdravotníků.
Na zvládnutí reakce proti epidemii eboly požaduje WHO částku ve výši 115 milionů dolarů [cca 2,4 mld. Kč], zatím se podařilo získat zhruba třetinu potřebných prostředků. Situaci ještě zhoršil ozbrojený konflikt v provincii Jižní Kivu, kde pokračují boje mezi konžskou armádou a povstaleckou skupinou M23, jejíž aktivity podle OSN podporuje Rwanda.
–VRN/ČTK–
