Největší počet nákladných vyšetřovacích přístrojů připadá na pražské nemocnice, jde zhruba o pětinu z celkového počtu v Česku. Na druhou stranu jsou to právě diagnostické a další přístroje v Praze, které se používají nejdéle.
Na dlouhou dobu obnovy nemocničních přístrojů v pražských nemocnicích upozornil v pondělí [24.8.] premiér Andrej Babiš [ANO], který se i kvůli tomu sešel s řediteli velkých pražských nemocnic.
„Pražské zdravotnictví kromě IKEM v porovnání zaostává za nemocnicemi typu Plzeň, Hradec Králové, Olomouc nebo Masarykův onkologický ústav. Je potřeba, aby také mělo nejmodernější přístroje,“ řekl Babiš po jednání vlády.
K rychlejší obnově přístrojů v nemocnicích v Praze vyzval i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO].
„Proto jsem požádal ministra zdravotnictví o to setkání,“ dodal premiér.
Babiš: Centralizace specializované péče je cesta ke kvalitní péči
Ministr zdravotnictví Vojtěch při příchodu na jednání vlády vyjasnil, že k jednomu z hlavních důvodů dlouhé doby obnovy přístrojů v pražských nemocnicích patří i to, že zdravotnická zařízení v metropoli nespadají do některých dotačních programů Evropské unie [EU].
„Protože Praha podle pravidel Evropské unie je brána za bohatý region,“ uvedl Vojtěch s tím, že proto nebylo možné čerpat z některých fondů pro metropoli.
„To je jeden z důvodů, proč některé nemocnice v regionech často i fyzicky vypadají lépe z hlediska infrastruktury než některé pražské,“ řekl s tím, že nyní se neví, jaký objem peněz na modernizaci přístrojů pražské nemocnice potřebují.
„Spíše ta debata bude výhledová z hlediska toho, jaké přístroje se musí obnovit, v jakém čase, případně jaké nové kapacity musí být zajištěny, aby byly pro Prahu dostatečné,“ řekl.
Mezi hodnocené přístroje patří třeba lineární urychlovače a radionuklidové ozařovače. Dále diagnostické přístroje jako magnetické rezonance [MR], počítačové tomografy [CT] nebo PET/CT kombinující počítačovou tomografii, která stanovuje přesné umístění postiženého ložiska, s pozitronovou emisní tomografií [PET]. Ta umí určit míru poškození buněk.
Pořízení moderních přístrojů pro tuzemské nemocnice
Právě i na vybavení především velkých státních nemocnic se již od počátku svého mandátu zabývá premiér Babiš. Osobně navštěvuje velké fakultní nemocnice i mimo Prahu a zaměřuje se na jejich vybavení především pro diagnostiku onkologických onemocnění. A slibuje velké investice do pokročilých přístrojů, jako je například celotělové PET. Což byl i jeden z důvodů jeho návštěvy francouzského Ústavu Gustava Roussyho, jednoho ze špičkových onkologických pracovišť pro léčbu a výzkum rakoviny, letos v únoru.
„Ukázali nám nejmodernější přístroje, které zobrazují screening velice podrobně, viděli jsme dokonce na slinivce barevně pár milimetrů rakoviny,“ uvedl po návštěvě Ústavu premiér.
Premiér Babiš navštívil vyhlášený Ústav pro léčbu rakoviny ve Francii
Minulý týden Babiš upozornil, že například ve Fakultní nemocnici Motol a Homolka mají pět počítačových tomografů [CT] používaných déle než 11 let. V plánu je podle něj nyní pořízení prvního tuzemského celotělového PET přístroje za 300 milionů korun do Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM]. Jde o supermoderní a víceúčelový přístroj, který se používá jak v onkologii, tak i v kardiologii nebo neurologii. Lékařům poskytuje přístroj podrobné a rychlé vyšetření těla. Navíc s použitím menšího množství kontrastní látky.
K rychlejší modernizace nemocničních přístrojů by vedly podle ministra Vojtěcha i společné nákupy nemocnic.
„Nerozumím tomu, proč by měla nakupovat každá nemocnice zvlášť CT nebo magnetickou rezonanci, když se mohou spojit, nakoupit je společně a ušetřit,“ uvedl.
Tady rozhoduje přístrojová komise MZd ČR
Údaje ministerstva zdravotnictví ukazují, že na konci roku 2024 v Česku fungovalo celkem 38 808 sledovaných přístrojů. Z nich na Prahu tehdy připadalo 7 911, to je zhruba pětina z celkového počtu. Největší podíl zabírají ultrazvukové přístroje [1 882] nebo zubní rentgeny [1 894]. Přístrojů PET v metropoli fungovalo celkem šest, tedy zhruba čtvrtina všech v zemi. CT přístrojů pak šestina, MR čtvrtina stejně jako radionuklidových ozařovačů. Lineárních urychlovačů je zhruba třetina.
Dobu použitelnosti přesahující osm let vykazovalo v Praze více než 3 tisíce přístrojů, téměř 39 procent. Naopak dobu kratší než jeden rok má jen 202 přístrojů. Mezi starší osmi let patřilo například 185 operačních a terapeutických laserů. Dále přes 700 ultrazvuků, osm urychlovačů, pět ozařovačů, 12 přístrojů MR nebo osm CT.
Pozemky FN Vinohrady už se převádí pod obranu kvůli nové nemocnici
Přístrojovou vytíženost stejně jako dostupnost převážně finančně nákladných přístrojů má na starosti přístrojová komise ministerstva zdravotnictví. V roce 2025 souhlasila tato komise s obnovou téměř stovky přístrojů. A pořízením 50 dalších nad rámec stávajících kapacit. Pro letošek odsouhlasila na dubnovém jednání 32 obnov a 12 nových přístrojů.
Do Prahy by mohlo přibýt třeba pět přístrojů MR, dvě CT či tři operační roboty. Letos komise souhlasila pro metropoli i s třemi dalšími roboty. A obnovou třech angiografických přístrojů. Ty se používají pro zobrazení cév pod rentgenovým zářením speciální kontrastní látku.
Loni i letos v několika případech komise s pořízením přístrojů ale i nesouhlasila. Zamítla například PET/CT do nemocnice v Příbrami nebo Praze. Odmítla i pořízení magnetické rezonance na více než deseti místech napříč republikou.
–ČTK/RED–
