Od roku 2028 by měly krajské hygienické stanice stejně jako dva zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav [SZÚ] spadat pod jeden ústřední orgán státní správy nazvaný Národní institut veřejného zdraví.
Počítá s tím plánovaná reforma hygienické služby, kterou Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZd ČR] upravuje v novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh prochází vnitřním připomínkováním. Vláda a Sněmovna by se jím měly zabývat v příštím roce. Se vznikem nového ústředního orgánu zastřešujícího hygienickou službu a zdravotní ústavy se počítá v roce 2028.
„Cílem je nastavit jednotná pravidla rozhodování,“ řekl ke změnám ve struktuře vedení hygienické služby ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Barbora Macková končí jako hlavní hygienička. Ve vedení SZÚ zůstává
Nově by měl řídit krajské hygienické stanice, kterých je čtrnáct, jeden ústřední ředitel. A jak poznamenal ministr Vojtěch, nikoliv jmenovaný ministrem, ale vládou. Ucelením krajských hygien se podle Vojtěcha sjednotí i jejich řízení, pravidla a požadavky na dodržování pravidel ochrany veřejného zdraví v kontrolovaných provozovnách. Nový orgán by měl ve státní správě podobnou pozici jako například Státní úřad pro jadernou bezpečnost, připodobnil nově zvažovaný institut ochrany veřejného zdraví ministr Vojtěch.
Krajské hygieny a zdravotní ústavy stojí 3,3 mld. Kč ročně
Dalším důvodem pro sjednocení hygien jsou podle ministra finanční úspory. Provoz čtrnácti krajských hygienických stanic, dvou zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu v současné době stojí 3,3 miliardy korun ročně. Podle zástupce hlavního hygienika ČR Matyáše Fošuma si transformace hygien vyžádá počáteční investici veřejných prostředků v odhadovaném objemu asi 350 milionů korun. Zhruba za pět let by měla změna, jak uvedl, přinést úsporu zhruba 150 milionů korun ročně.
„Za pět let se bude šetřit kolem 150 milionů korun ročně,“ uvedl Fošum.
Úspory podle něj přinese sjednocení činností, které si nyní zajišťují jednotlivé hygienické stanice samostatně z vlastních rozpočtů. Konkrétně zmínil IT infrastrukturu, účetnictví nebo nákupy či správu obývaných nemovitostí.
Hygieny kontrolují už jen jídelny v nemocnicích, školách a ústavech
Teď podle Fošuma sídlí 14 hygienických stanic, SZÚ a dva zdravotní ústavy celkem v 70 různých budovách. Do budoucna se počítá s tím, že by se jejich využití v rámci změn zúžilo. Což také přinese provozní úspory.
Změny v uspořádání hygien, které dohlížejí na ochranu veřejného zdraví, podle Fošuma nepovedou k propouštění. Ale počká se na přirozenou redukci pracovních úvazků na hygienách. K tomu Fošum uvedl, že 56 až 94 administrativních úvazků se vyřeší do dvou až tří let zmíněnými přirozenými odchody, kdy část pracovníků odejde do penze a nové úvazky se za ně neuzavřou.
Jednotný informační systém propojí hygieny
Část z plánované investice ve výši 350 milionů korun na přeměnu fungování hygien si vezme zavedení jednotného informačního systému pro hygieny. Jeho výstavbu pokryjí zčásti prostředky z evropských fondů. I sjednocení informačních systémů přinese podle Fošuma úspory.
Na IT zařízení a licence je vyčísluje ministerstvo zdravotnictví na 62 milionů korun. Díky společným nákupům by se měly tyto náklady snížit o 54 milionů a na administrativě a řízení o dalších 31 milionů korun. Vyšetřené provozní náklady úřadu zůstanou. Použije je například na výzkum, vysvětlil Fošum.
Zlínská hygiena má nového ředitele, je jím Miroslav Procházka
Podle stávajících plánů ministerstva mají zaniknout krajské hygienické stanice jako samostatně fungující instituce za pět let. Změny by podle zástupce hlavního hygienika ČR měly přinést i personální stabilitu v hygienické služby. Ta se roky potýká s nezájmem o místa na hygienách. Podle Fošuma jsou za tím především peníze. Lékař zaměstnaný na KHS totiž pobírá plat v průměru 43 288 korun, ale v nemocnici si vydělá skoro třikrát tolik.
„Budoucnost je taková, že tam čím dál více budou odborníci – nelékaři,“ upozornil na řešení personálního nedostatku ministr Vojtěch.
Na změnu se už nyní připravují i lékařské fakulty, kde postupně vznikají magisterské studijní obory zaměřené na ochranu veřejného zdraví.
–VRN/ČTK–
