Ebolu se dál nedaří v Kongu dostat pod kontrolu. Počet nakažených od května přesáhl 11 000 a každý druhý pacient s ebolou umírá. Farma firmy nyní v regionu testují dvě kandidátní vakcíny vyvinuté proti šířícímu se viru eboly Bundibugyo.
Ještě v červenci uvádělo Africké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí [Africa CDC], že se nakazilo ebolou při epidemii oficiálně propuknuté letos v polovině května zhruba 1 700 osob a 600 osob na nemoc zemřelo. Tento týden v úterý [10.11.] konžská vláda vydala zprávu o tom, že počet potvrzených nákaz překonal 11 000 osob a téměř 5 400 lidí na ebolu zemřelo.
„Kmen Bundibugyo způsobil od května více než 11 000 hlášených případů a jeden z každých dvou infikovaných lidí zemřel,“ informuje na sociální síti X Africa CDC.
Upozorňuje, že jde o nejrychleji postupující epidemii eboly s velmi vysokou smrtností, když každý druhý nakažený na nemoc umírá.
„Byly nám slíbeny tři miliardy dolarů na boj s epidemií eboly, ale dorazila pouze jedna miliarda,“ připomínají zástupci afrického CDC.
Zájem bohatých států o zvládnutí epidemie upadá
Naráží tím i na nedávné sliby zástupců nejbohatších světových zemí na summitu G7 ve francouzském městě Évian letos v červnu. Na něm prohlásili, že tyto země uvolní další stovky milionů dolarů na boj s epidemií eboly v Kongu a okolních zemích.
„Jsme odhodláni poskytovat a mobilizovat podporu pro koordinovanou globální reakci s cílem usnadnit vývoj. A účinné dodávání specializovaných vakcín, diagnostických a léčebných postupů v boji proti této epidemii v nadcházejících měsících,“ uvedli tehdy zástupci nejbohatších států světa ve společném prohlášení.
Boj s ebolou v Africe nekončí. Naopak si žádá vysoké částky od bohatých států
Po pěti měsících od setkání lídrů nejbohatších světových ekonomik se ale ukazuje, zájem o zvládnutí epidemie eboly v Kongu stojí stranou zájmu těchto a dalších bohatých států světa. Nakažených i zemřelých rychle přibývá, zdravotní kapacity slábnou a epidemie zesiluje. Virus se rozšířil minimálně do osmi z 26 konžských provincií. A velký počet nakažených umírá mimo zdravotnická zařízení, což vede k dalšímu šíření nákazy.
Na konci října se nákaza potvrdila nově i v Nigérii, tehdy šlo už o čtvrtou africkou zemi s přítomností eboly při této epidemii. A došlo tím k tomu, že se virus přenesl i do západní Afriky. Čehož se tamní zdravotní úřady obávaly, protože tím docela ztratily kontrolu nad šířením nemoci. Případy nákazy už zaznamenaly i východoafrické státy Keňa a Uganda.
Systém v Kongu podkopávají místní milice
Situaci zhoršují vedle nedostatku zdravotních kapacit i lokální útoky ozbrojených skupin ve východním Kongu, v ohnisku epidemie eboly. Minulý týden agentura Reuters informovala o vypálení vesnici Cantine-Aloya v provincii Severní Kivu. Za útoky stáli povstalci ze skupiny zvané Sjednocené demokratické síly [ADF], jež se spojují s organizací Islámský stát [IS].
Ebola v Kongu se šíří nejrychleji v historii. Zemřelo přes 600 lidí
Útočníci zapálili domy ve vesnici, včetně tamního zdravotního zařízení. K útěku donutili pacienty i v nedaleké nemocnici, jednoho s potvrzenou ebolou a dalších pět bylo ve vysokém riziku nákazy. Po útoku našli ve vesnici 33 těl a další těla byla útočníky spálena nebo rozsekána mačetami. Je to právě východní část Konga, kterou přes 30 let sužuje násilí od ozbrojených skupin. Zmíněná ADF pochází ze sousední Ugandy, od konce 90. let má základnu ve východním Kongu.
Naději na konec epidemie dávají nové vakcíny
Nadějí na zastavení epidemie eboly v Kongu a okolních zemích dává tamním zdravotním úřadům klinické testování dvou vakcín vyvinutých na nový kmen eboly Bundibugyo. Testování obou vakcín schválila v regionu Světová zdravotnická organizace [WHO] na začátku listopadu.
Čtvrtina úmrtí na ebolu v Kongu připadá na děti. USA uvolní lék
Za vývojem první vakcíny stojí Oxfordská univerzita a Serum Institute of India a za druhou vakcínou pak americká farma firma Moderna. Samotné klinické testy zajistí podle WHO konžský Národní institut pro biomedicínský výzkum s podporou partnerů včetně WHO, vyjasnil prezident WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
„Vakcíny jsou účinný nástroj, nicméně nenahradí osvědčená opatření, která mohou lidské životy zachraňovat již nyní: včasná péče, sledování kontaktů, izolace, bezpečné a důstojné pohřbívání a důvěryhodná spolupráce s místními komunitami,“ reagoval šéf WHO.
–VRN–
