Na preventivní vyšetření zhoubného onemocnění plic budou mít od ledna 2027 nárok kuřáci od 50 do 79 let včetně. A screening včasného záchytu karcinomu plic přejde mezi standardní preventivní programy, teď je stále v pilotním testování.
Nyní doporučují praktičtí lékaři a pneumologové k preventivnímu screeningu plic kuřáky nebo bývalé kuřáky cigaret ve věku 55 až 74 let. Pilotní testování screeningu míří do finále a data sesbíraná za čtyři roky ukazují, že pomáhá zachytávat nálezy v jejich časném stadiu, kdy je léčba účinnější, levnější a s podstatně vyšší šancí na prodloužení života. To je i důvod pro rozšíření věkové skupiny kuřáků či exkuřáků s nárokem na jeho úhradu ze zdravotního pojištění.
„Chceme, aby se k vyšetření včas dostalo více lidí, kteří jsou rakovinou plic nejvíce ohroženi. Rozšiřujeme proto věkové rozmezí programu a zjednodušujeme možnosti odeslání na screening,“ potvrzuje změnu v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Od příštího roku se zařadí screening včasného záchytu karcinomu plic z pilotního projektu mezi standardní screeningové programy. A je tu i další změna, která má tuto onko prevenci více přiblížit k rizikové skupině osob. Od července 2027 budou odesílat rizikové pacienty na toto vyšetření všechny lékařské odbornosti. Tedy nikoliv pouze praktičtí nebo plicní lékaři, jako je tomu nyní.
Screening plic přechází do standardního režimu
Program časného záchytu karcinomu plic v Česku začal v roce 2022. Do konce března 2026 jím oslovili lékaři bezmála 70 tisíc rizikových osob. Zhruba tři čtvrtiny z nich oslovili praktičtí lékaři, zbytek pak plicní lékaři. Do samotného screeningu se po doporučení zapojilo necelých 55 % osob oslovených praktickým lékařem.
Samotné preventivní vyšetření plic probíhá nízkodávkovým CT hrudníku. To za dobu pilotování podstoupilo zhruba 26 500 osob v riziku karcinomu plic. Zhruba 3,1 procenta jich mělo pozitivní výsledek. Dalších 6,4 % vyšetřených mělo nejistý výsledek a lékař jim doporučil podrobnější vyšetření.
Jak ale k výsledkům screeningu opakovaně uvádějí pneumologové, pozitivní výsledek neznamená automaticky rakovinu plic. Na CT se ukáže podezřelý úkaz, který ale nemusí být nutně zhoubným onemocněním. Předběžné údaje Národního onkologického registru ukazují na to, že karcinom plic se potvrdí u zhruba třetiny osob s pozitivním výsledkem na prvotním CT vyšetření. U poloviny z nich jde o nález v první stadiu. Takové výsledky se staly argumentem k tomu, že screening karcinomu plic dává smysl a dokáže zachytávat nálezy v časném a dobře léčitelném stadiu. Je to totiž právě rakovina plic, na kterou v Česku umírá dlouhodobě nejvíce pacientů. Ročně si vyslechne diagnózu zhruba 6 500 pacientů a za stejné období jich na tuto nemoc 5 300 zemře.
„Právě záchyt onemocnění v prvním stadiu je zásadním výsledkem programu. U části lidí se tak podařilo odhalit nádor v době, kdy mají podstatně větší šanci na úspěšnou léčbu,“ říká k výsledkům pilotu Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Docela slabá účast na screeningu plic
Na fungování preventivního screeningu plic u kuřáků upozornila nedávno i prof. Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK, která stojí za jeho úspěšným zavedením v České republice.
„Za dobu jeho existence prošly screeningem desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu, kdy se nemoc nijak neprojevuje a je obvykle ještě léčitelná,“ uvedla k výsledků čtyřletého testování programu profesorka.
„Je to úplně opačně, než je tomu u diagnostiky podle symptomů,“ podotkla.
Na nádor na plicích u mladé ženy přišli lékaři kvůli bolestem v břiše
V takových případech se většinou přijde na nádory ve 3. nebo čtvrtém stadiu onemocnění, kdy už nemají lékaři pacientům příliš co nabídnout. V pokročilém stadiu nádory metastazují do okolních tkání a orgánů a není možné nádor odoperovat.
„A podle toho pak vypadá to přežití,“ dodala lékařka.
Pětina pacientů s nádorem plic nikdy nekouřila. Na stole je rozšíření screeningu
Nicméně pilotní testování ukázalo i na slabé místo této onko prevence. A tím je docela velký nezájem o bezplatné vyšetření ze strany oslovených pacientů.
„Vidíme prostor pro vyšší účast: z lidí oslovených praktickým lékařem souhlasila se zapojením do programu jen o něco více než polovina. Dalším úkolem je srozumitelně vysvětlovat význam vyšetření a usnadnit cestu od jeho nabídky až k absolvování,“ uvádí Hejduk.
Vyšetření plic sleduje celkové plicní zdraví
Z preventivního vyšetření plic přitom mohou indikovaní pacienti vytěžit mnohem více. Vyšetření totiž zhodnotí jejich celkové plicní zdraví. Při CT vyšetření plic, které je nízkonákladové, radiolog sleduje i další možné plicní nemoci jako CHOPN nebo plicní hypertenzi.
„Při opakovaném vyšetření nízkodávkovým CT nalézáme další zdravotní problémy. Jako jsou například fibrózy, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní hypertenze, bronchiektázie, ale také koronární kalcifikace a nálezy na štítné žláze a nadledvinách,“ vyjmenovala prof. Koziar Vašáková.
Tato onemocnění se dají při jejich včasném záchytu často i dobře léčit. Pneumologové mimo to na nedávné tiskové konferenci ke screeningu plic uvedli, že by stálo za to do něj zahrnout i slabší kuřáky, ale i některé nekuřáky. Konkrétně zmínili pracovníky v prašném prostředí, osoby s výskytem rakoviny plic v rodině nebo ženy po ozařování kvůli rakovině prsu.
–VRN–
