V léčbě nádorů plic sehrává podstatnou roli znalost samotného nádoru. Nyní se testují plicní nálezy pouze na tři geny, a to snižuje úspěšnost léčby. Pokud by pojišťovny hradily analýzu deseti a více genů, šance na uzdravení by strmě rostly.
Nádory na plicích a průduškách by se pak mohly konečně zbavit desítky let trvajícího prvenství mezi nejsmrtelnějšími zhoubnými onemocněními. Stejně jako u jiných nádorů i tady platí, že větší znalost patologie nádoru zvyšuje šance na podání co nejúčinnějšího léku, a tak i na uzdravení.
„Otestování cca 20 genů nově diagnostikovaných pacientů by nám pomohlo zjistit, zda má pacient mutaci, na niž lze léčebně zacílit, či jinou mutaci, která může ovlivnit účinnost a výběr léčby,“ vysvětlil na tiskové konferenci [28.7.] k příležitosti Světového dne rakoviny plic přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň Martin Svatoň.
Pětina pacientů s nádorem plic nikdy nekouřila. Na stole je rozšíření screeningu
Medicína podle něj dělá velké pokroky i v léčbě plicních nádorů a onkologové mají i v této oblasti na výběr z více léků. Díky nim mohou přesněji zacílit na konkrétní nádor, pokud znají jeho genetiku.
„Léků na karcinom plic stále přibývá a je třeba přesněji mířit a ‚nestřílet slepými‘. Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ upozorňuje na další přínos cílené léčby přednosta Svatoň.
Širší genetické testování nádorů plic
Nyní se vyšetřují vzorky nádoru na plicích standardně na tři základní geny. O širší testování pak žádají onkologové extra. To obvykle až poté, kdy zjistí, že nasazená léčba příliš nebo vůbec nezabírá. Pokud by se nádory testovaly na více genů hned na začátku, účinnější léčba by se podala dříve. To by u mnohých pacientů značilo prodloužení života o několik let.
„Zaměřili bychom se na geny, které jsou pro nás podstatné, a to by léčbu zefektivnilo i zlevnilo,“ vysvětlil přednostka Svatoň.
O rozšíření genetického testování plicních nádorů jednají podle něj pneumologové již s plátci péče, tedy zdravotními pojišťovnami. Na jednu stranu uznává, že pro pojišťovny značí širší testování vyšší náklady, na straně druhé jim ale ušetří prostředky za podávání neúčinné léčby.
„Ani ta imunoterapie není zrovna levná,“ podotkl lékař.
I k rozšířenému vyšetření by podle něj stačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic. Což pacienta dál nijak nezatíží. A lékaři díky lepší znalosti původu nádoru zvolí ten nejúčinnější dostupný lék. Zároveň pro pacienta vyberou i tu nejšetrnější léčbu. Takový přístup v medicíně je trend a lékaři o něm hovoří jako o personalizované léčbě.
„Z podrobnějšího genetického testování by mohlo těžit přibližně deset procent pacientů,“ uvádí přednosta Svatoň.
Plicní screening a jeho rozšíření nejen na slabší kuřáky
Rakovinou plic onemocní ročně zhruba 6 500 lidí a 5 300 pacientů na ni za rok zemře. Důvod vysoké úmrtnosti na karcinom plic je vysoký počet pacientů, u nichž se s léčbou začíná v době, kdy už nádor metastazoval do okolí plic. Anebo dokonce do dalších orgánů v těle.
K dřívějšímu odhalení karcinomu na plicích má vést od roku 2022 v Česku zavedený preventivní screening rakoviny plic. Na něj doporučují praktičtí lékaři své pacienty – kuřáky či bývalé kuřáky – ve věku 55 až 74 let. A jelikož se ukazuje, že tato onkoprevence dobře funguje, zvažuje se její rozšíření i na další osoby ve vyšším riziku nádoru plic.
„Za dobu jeho existence prošly screeningem desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu, kdy se nemoc nijak neprojevuje a je obvykle léčitelná,“ uvedla přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. Martina Koziar Vašáková.
U nádorů, na které se přijde až kvůli příznakům, jako jsou kašel, dušnost či bolest na hrudi, je tomu přesně naopak. Většina takto odhalených nádorů je v již neléčitelném stadiu.
Screening plic by tak mohly v budoucnu zdravotní pojišťovny hradit třeba slabším kuřákům, ženám po ozařování kvůli nádoru prsu nebo těm, u nichž se v rodině objevila rakovina plic.
Veronika Táchová
