Pětina pacientů se zhoubným nádorem plic nikdy nekouřila. Pneumologové proto upozorňují, že preventivní screening karcinomu plic by se měl otevřít i dalším lidem v riziku. Nyní ho podstupují kuřáci ve věku 55 až 74 let.
Nově by se mohl screening karcinomu plic týkat lidí, kteří pracují nebo dříve pracovali v prašném nebo z pohledu plicního zdraví v jinak zatěžujícím prostředí. Dále by se mohl vztáhnout na osoby, v jejichž rodině se vyskytla rakovina plic, na pacienty po transplantaci plic nebo třeba na ženy po ozařování kvůli rakovině plic. Ozáření oblasti kolem plic a průdušek násobně zvyšuje riziko vzniku nádoru na plicích.
„Až 20 % pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s rakovinou plic se častěji vyskytují ženy,“ uvedl na tiskové konferenci k příležitosti Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP prof. Vladimír Koblížek.
Za vznikem zhoubného onemocnění plic podle prof. Koblížka stojí u nekuřáků nejčastěji plicní nemoc jako CHOPN nebo plicní fibróza. Obě diagnózy rakovině plic velmi často předcházejí a lékaři na ně nahlížejí jako na takzvané prekancerózy.
„Nebo mají ke vzniku nemoci vrozené, tedy genetické předpoklady. A třetí, nejpravděpodobnější příčinou je nezdravé prostředí, v němž dlouhodobě žijí nebo pracují,“ doplňuje prof. Koblížek.
Druhý nejčastější důvod rakoviny plic je radon
Zvlášť vysoké riziko pro vznik rakoviny plic podle profesora představuje zvýšená koncentrace radonu. A je to právě Česko, kde velká část území vykazuje zvýšené hodnoty tohoto karcinogenu.
„V Česku mezi radonové oblasti patří například část Vysočiny, Karlovarsko, společná hranice středních, jižních a západních Čech,“ vyjmenovává prof. Koblížek.
„Radon představuje po kouření druhé největší riziko rakoviny plic,“ vyjasňuje.
Tedy vyšší koncentrace radonu v bytě nebo domě tak může přispět ke vzniku karcinomu plic. Zvlášť pokud se spojí s dalšími negativními vlivy, jako je kouření či jiná plicní nemoc.
Radon vzniká rozpadem uranu v horninách, půdě a podzemní vodě. Jde o neviditelný a radioaktivní plyn bez barvy, chuti a zápachu. Radon proniká do budov z podloží a jeho dlouhodobá expozice zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic.
20 % pacientů s nádorem plic nikdy nekouřilo
Vzhledem k tomu, že zhoubný nádor plic lékaři stále častěji diagnostikují i u nekuřáků, nyní zhruba ve 20 % případů, upozorňují na to, že by se měla rozšířit skupina rizikových osob, na kterou se vztáhne tato prevence. Za současné praxe oslovují praktici k účasti na screeningu kuřáky se spotřebou krabičky cigaret denně pod dobu aspoň 20 let nebo dvou krabiček denně za desetileté období. Přičemž musí jít o kuřáky ve věku 55 až 74 let. A důvody pro rozšíření skupiny sledovaných pacientů jsou zřejmé a podložené i výsledky z ostré praxe.
„Za dobu jeho existence prošly screeningem desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu, kdy se nemoc nijak neprojevuje a je obvykle ještě léčitelná,“ říká přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. Martina Koziar Vašáková.
Screening rakoviny plic funguje i jako kontrola hrudního zdraví
„Je to úplně opačně, než je tomu u diagnostiky podle symptomů,“ podotýká profesorka.
V takových případech se většinou přijde na nádory ve 3. nebo čtvrtém stadiu onemocnění, kdy už nemají lékaři pacientům příliš co nabídnout. V pokročilém stadiu nádory metastazují do okolních tkání a orgánů v těle a není možné nádor odoperovat.
„A podle toho pak vypadá to přežití,“ dodává lékařka.
Ročně si vyslechne diagnózu rakoviny plic zhruba 6 500 pacientů a za stejné období jich na tuto nemoc 5 300 zemře. U většiny z nich se na nemoc přišlo právě v pokročilém 3. nebo 4. stadiu. Tuto nepěknou statistiku by mohlo podle pneumologů výrazně zvrátit právě rozšíření screeningu karcinomu plic na více osob v riziku. Nikoli „jen“ na silné kuřáky ve věku 55 až 74 let.
Preventivní screening zhodnotí celkové plicní zdraví
Vedle toho upozorňuje profesorka i na vedlejší, ale velmi pozitivní efekt screeningu plic. A tím je zhodnocení celkového plicního zdraví. Totiž při nízkonákladovém CT vyšetření plic radiolog zkontroluje a tím preventuje i další plicní nemoci, která se dají při včasném zachycení dobře léčit.
„Při opakovaném vyšetření nízkodávkovým CT nalézáme další zdravotní problémy. Jako jsou například fibrózy, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní hypertenze, bronchiektázie, ale také koronární kalcifikace a nálezy na štítné žláze a nadledvinách,“ vyjmenovává prof. Koziar Vašáková.
I podle ní by dávalo smysl zahrnout to screeningu karcinomu plic nově i slabší kuřáky a některé nekuřáky. Například osoby v rizikovém pracovním prostředí [svářeči, aj.] a dále i ty, v jejichž rodině se objevilo zhoubné onemocnění plic. Část pacientů si nese genetický předpoklad pro vznik tohoto smrtelného onemocnění.
Veronika Táchová
