Jinak než CT vyšetřením se počínající zhoubný nádor na plicích těžko odhalí. I to je důvod zavedení screeningu karcinomu plic pro kuřáky i bývalé kuřáky. Zároveň vyšetření zkontroluje kondici plic a upozorní i na jiné než zhoubné nemoci.
Při zahájení léčby zhoubného nádoru plic v jeho 1. stadiu je šance na 5leté přežití až 80procentní. Pokud se přijde na nádor v jeho čtvrté fázi, propadá se úspěšnost léčby s 5letým přežitím pod méně než deset procent. A to je i důvod, proč čeští pneumologové prosadili plošný screening karcinomu plic. Časné stadium nemoci se totiž jinak, než preventivním CT vyšetřením, neodhalí.
„Aby byla rakovina plic léčitelná, musí být zachycena v 1. stadiu nebo 2. stadiu,“ uvedla na tiskové konferenci [17.3.] ke screeningu karcinomu plic prof. Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice [FTN] v Praze.
Určité možnosti léčby mají pneumologové a onkologové i pro pacienty s pokročilým zhoubným nálezem na plicích nebo průduškách. Nicméně nejenže jde o radikálnější a hůře snášenou léčbu, ale i s podstatně menší, nebo skoro žádnou šancí na uzdravení. Proto došlo k zavedení plicního screeningu.
„Plošný screening denně zachraňuje životy a měl by být dostupný ve všech regionech Evropy. Mezi rizikové osoby patří současní i bývalí kuřáci,“ doplnila k tomu, pro koho je screening určený, prof. Koziar Vašáková.
Za rizikové považují lékaři i pacienty po onkologické léčbě, s chronickým plicním onemocněním nebo po transplantacích.
Screening karcinomu plic mají v Evropě jen tři země
V Evropě jsou podle prof. Koziar Vašákové nyní jen tři země se zavedeným screeningem rakoviny plic. A těmi jsou Polsko, Chorvatsko a Česko. Od dubna se otevře program zřejmě i v sousedním Německu.
Nyní preventivní vyšetření plic pomocí nízkodávkového CT hradí pojišťovny českým kuřákům nebo bývalým kuřákům, kteří nyní či v minulosti kouří či kouřili až krabičku cigaret za den po dobu zhruba 20 let. Další podmínkou je věk od 55 do 74 let. O doporučení k vyšetření si říkají pacienti u svého praktického lékaře. Anebo je na něj může odeslat i plicní či jiný lékař.
Jakékoli kouření zabíjí, varuje lékařka s odkazem na nádory na plicích
K zacílení vyšetřované populace prof. Koziar Vašáková říká, že se o nastavení parametrů screeningu i nadále diskutuje. A časem se mohou s ohledem na zdravotní data o nemocnosti plicními nádory i poupravit.
„Nyní debatujeme, zda do screeningu nezařadit i mladší ročníky, případně ty, kteří méně kouří, ale mají vysokou pracovní expozici, která zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic,“ uvádí.
Díky vyšetření plic se přijde na nádory v 1. stadiu nemoci
Hrazený screening plic v Česku funguje od roku 2022. Od té doby lékaři napříč specializacemi vyšetření nabídli více než 43 tisícům pacientům. Podle Ondřeje Májka, vědeckého vedoucího Národního screeningového centra [NSC], s vyšetřením souhlasila zhruba polovina z oslovených pacientů, kteří splňují kritéria pro zařazení do programu. To znamená, že tuto prevenci podstoupilo přes 20 tisíc lidí.
„U tří procent účastníků lékaři odhalí pozitivní nález – podezřelé plicní uzly s vysokou pravděpodobností nádoru. U více než 165 osob se doposud podle národního registru po účasti ve screeningu potvrdil nádor plic,“ přibližuje výsledky screeningu doktor Májek.
Na nádor na plicích u mladé ženy přišli lékaři kvůli bolestem v břiše
Platí, že u poloviny pacientů s potvrzeným zhoubným nádorem plic se zachytila nemoc v nejčasnějším 1. stadiu.
„Do screeningu rakoviny plic se aktivně zapojuje stále více pacientů. U mnohých jsme zachytili nemoc včas a mohli je začít léčit. Naše výsledky potvrzují, že screening má smysl,“ hodnotí program prof. Koziar Vašáková.
První známky nemoci plic zachytí jen CT vyšetření
Vzhledem k tomu, že cílem screeningu plic je odhalit zhoubné nálezy na plicích v jejich nejranějším stadiu, vyšetření provádějí specialisté pomocí nízkodávkového CT. Například rentgen plic není pro spolehlivé vyloučení zejména prekanceróz podle prof. Hynka Mírka z Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň spolehlivou zobrazovací metodou.
„Na rentgenu nemusí být to ložisko zřetelně vidět, kdežto na CT ho vidíme jasně,“ vysvětluje rozdíl mezi těmito dvěma metodami prof. Mírka.
Upozorňuje, že obava pacientů z radiační zátěže tohoto vyšetření není namístě.
„Je to vyšetření, které má velmi nízkou radiační zátěž,“ potvrzuje s tím, že na trh navíc přicházejí stále pokročilejší CT přístroje se stále nižší radiační zátěží.
U vyšetření CT přístrojem při preventivním screeningu plic upozorňuje prof. Mírka i na pro pacienty výhodný vedlejší efekt. A sice, že při vyšetření se zobrazují nejen plíce, ale i jejich širší okolí. A tak se stává, že vyšetření upozorní na jiné zdravotní obtíže.
„Je to něco jako screening hrudního zdraví, protože umí zachytit i další možná onemocnění,“ shrnuje.
Příkladem jmenuje koronární kalcifikace, plicní hypertenzi, osteoporózu a mnoho dalších i neonkologických nálezů. A tak se i často stává, že díky screeningu plic se dostanou pacienti zavčasu k léčbě i jiných onemocnění, o kterých do té doby nevěděli, že je mají.
Veronika Táchová
