Programy na pracovní uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných lidí plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] více přiblížit k zaměstnavatelům a přizpůsobit technologickému pokroku. Chystá na to legislativu.
Současné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, která má začlenit na trh práce lidi dlouhodobě evidované u úřadu práce, jsou podle vrchního ředitele Sekce zaměstnanosti na MPSV Jiřího Vaňáska staré dvacet let. A neodpovídají současným trendům, především pak technologickému pokroku.
„Rozhodli jsme se udělat celkovou revizi aktivní politiky zaměstnanosti. Nástroje jsou tam 20 let. Limitují nás s nástupem technologií,“ pojmenoval důvody pro změny na dnešním [4.11.] sněmovním Výboru pro sociální politiku Vaňásek.
Legislativní návrh zasahující do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti by se podle něj mohl začít projednávat na jaře 2027. Rekvalifikace by se staly součástí dalšího profesního vzdělávání. Zaměstnavatelé by ve spolupráci s odbory měli pomoci definovat obory, do nichž především se nasměruje příprava lidí, kteří jsou dlouhé roky bez práce. Například kvůli nízké kvalifikaci nebo profesi a zkušenostem, které už současný trh práce nepoptává.
„Rekvalifikační a další podpůrné kurzy by se konaly přímo na pracovištích,“ řekl Vaňásek s tím, že ÚP ČR by vše koordinoval.
Do hry se vrací třídenní karenční doba u nemocenské pro zaměstnance
Zároveň by se v zákoně vymezily příspěvky zaměstnavatelům. Ty by byly podle něj stanoveny „velmi obecně“, a šly by na mzdy, náklady spojené se vzděláváním nebo na investice. Návrh na legislativní úpravu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti předloží MPSV po dohodě se zaměstnavateli a odboráři na zacílení podpory.
Podpory zaměstnávání doznají změn, jsou 20 let staré
Plány na změny v podpoře zaměstnávání lidí dlouhodobě evidovaných na úřadech práce potvrdil na Výboru i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO]. Za zásadní změnu považuje to, že se vzdělávání přesune k samotným zaměstnavatelům.
„Oni vědí nejlépe, co potřebují,“ vysvětlil.
Za velký problém současnosti považuje uplatnění absolventů některých oborů.
„V 90. letech, kdy jsem končil vysokou školu, byla poptávka poradenských firem po analyticích na juniorní pozice. Teď vzaly o třetinu absolventů méně, protože jejich práci zastane umělá inteligence,“ uvedl na příkladu s tím, že do budoucna je třeba se zamyslet nad touto generací, která nebude mít vysokou míru uplatnění.
„A vidíme to všude v Evropě,“ dodal Juchelka.
Méně peněz na aktivní politiku zaměstnanosti
Ve Sněmovně projednávaný návrh rozpočtu na rok 2027 v kapitole MPSV počítá s výdaji na podporu zaměstnanosti v příštím roce s částkou 2,1 miliardy korun. To je oproti letošku ponížení částky o 490 milionů korun.
Ponížení částky na podporu zaměstnanosti pro příští rok zkritizovali opoziční poslanci. Argumentovali hlavně tím, že v Česku roste nezaměstnanost. A proměňují se i trendy na trhu práce s tím, jak některé obory nahrazují nové technologie s využitím AI.
Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje podpůrná opatření k pracovnímu uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných. Dále osob s nízkou kvalifikací, mladých lidí bez praxe nebo naopak pracovníků ve věku krátce před důchodem. Zahrnuje také opatření na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním omezením.
Už i mezi postiženými jsou si rovní a rovnější. A to kvůli dotacím MPSV
Nejčastějšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikační kurzy a jiné vzdělávací programy. Dále i veřejně prospěšné práce, společensky účelná místa nebo příspěvky zaměstnavatelům na zapracování na trhu práce těžko uplatnitelných lidí.
–VRN/ČTK–
