Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] vyhlásilo dlouho očekávanou mimořádnou dotační výzvu pro poskytovatele sociálních služeb na letošní rok. Konkrétně jde o dotace na poskytování služby terénní osobní asistence.
Dotace na terénní osobní asistenci fungují tak, že o ně žádají a dostávají je poskytovatelé této služby, kteří pak o ně sníží cenu za tuto službu svým klientům. Problém s těmito dotacemi ale je, že jak podle pacientských spolků, tak neformálně pečujících, kteří se starají o své nesoběstačné blízké, tyto dotace zvýhodňují jednu velmi úzkou skupinu příjemců osobní asistence, stejně jako jen jeden typ poskytovatelů této služby.
„Prohráváme na plné čáře, což se dalo očekávat. Lobby vítězí,“ říká pro Zdravé Zprávy k nastavení dotační výzvy, která se opakuje od roku 2023, neformálně pečující, která si ale rozhodně nepřála být jmenována.
„Samozřejmě se mluví o tom, jak tato dotace pomůže neformální péči. Ano, pomůže, ale jen velice úzké části, protože většina pečujících využívá jiné sociální registrované služby. Ale na ty už nedostane vůbec nic,“ doplňuje.
Podporu domácích pečujících zlepšíme, říká náměstek David Pospíšil
Podle ní je pak velice zvláštní i to, že v době, kdy současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO] působil jako opoziční poslanec, nastavení této mimořádné výzvy tvrdě kritizoval. A když je teď ministr, už ji nejenže nekritizuje, ale dokonce v ní pokračuje.
„Teď ten stejný dotační titul podepíše. Chce se mi brečet, děláme jim jen křoví. V Česku každý zneužije těžce postižených, umírajících a pečujících ve svůj prospěch. Když se mu to hodí. Jak jde o peníze o dotace, jdou všechny ohledy stranou. Zase byli zneužiti ti nejzranitelnější. To nikomu nevadí. Jenom prachy a zase prachy,“ dodává rozhořčeně.
Mimořádná dotační výzva MPSV
Zmíněná mimořádná dotační výzva MPSV nabízí peníze na úhradu zajištění péče prostřednictvím terénní sociální služby osobní asistence u osob, jimž se tato služba poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně. A to v situacích snížené úhrady za poskytnutou péči. Jedná se o takzvanou podporu v oblasti B. Termín pro předložení žádosti o dotaci končí 30.10. 2026.
Zjednodušeně to znamená, že ti poskytovatelé sociálních služeb, kteří se specializují na poskytování terénní osobní asistence, dostanou peníze na to, aby snížili cenu za své služby svým klientům.
„Alokace výzvy, která ale zahrnuje oblasti podpory A, B a C je 34 milionů korun. Poměry, jak se tyto peníze rozdělí, v tuto chvíli nelze říci,“ uvedla pracovnice MPSV, jež je u dané výzvy na stránkách MPSV vedena jako kontaktní osoba.
Oblast podpory A zahrnuje služby péče pro osoby z Ukrajiny. Oblast C zahrnuje podporu při nepředvídatelných událostech. Sem patří například odstraňování následků živelních pohrom, havárie v objektech nebo specifická péče o vícerčata.
V sociálních službách se v roce 2026 protočí přes 57 mld. Kč
Co se týče oblasti podpory B, ta se přímo soustředí na dotace poskytovatelům sociálních služeb na terénní sociální služby osobní asistence u osob se zmíněnou potřebou péče více než 80 hodin měsíčně.
„Poměry, jak se těch 34 milionů korun rozdělí, v tuto chvíli, kdy výzva teprve běží, nelze říci,“ doplnila pracovnice z MPSV.
Nicméně lze očekávat, že poskytovatelé terénních osobních asistenčních služeb a jejich klienti si odnesou největší část alokace. Loni dostali na těchto dotacích 19 milionů korun. O dotace podle znění výzvy přitom žádají pouze sociální služby registrované podle podmínek zákona o sociálních službách. Ty k žádosti o dotaci musí doložit kopie smluv s konkrétními klienty, kterým byla poskytována sociální služba ve snížené úhradě.
Kritika nastavení výzvy I
Jak ale ukazuje znění výzvy, MPSV při jejím nastavení nevzalo v úvahu dlouhodobé připomínky pacientských spolků, ale i většiny neformálně pečujících. Právě těm má tato výzva zejména prospět, ale stále neprospívá.
„Ta výzva není vůbec nastavena spravedlivě. Většina lidí, kterým by tyto peníze pomohly, se k penězům z této výzvy vůbec nedostane. To proto, že služba, na kterou se dotace dává, není u nich dostupná, nebo potřebují jiné služby. A i když nakrásně potřebují osobní asistenci a seženou ji, ne vždy překročí 80 hodin. A to třeba kvůli tomu, že mají více než jednoho poskytovatele služeb nebo i potřebují více typů služeb,“ vysvětluje pro Zdravé Zprávy Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků [CZEPA].
Komentář: Majetkový test pro domácí pečující? Asi se zbláznili
Podle ní je celá výzva nastavena chybně. A to třeba i proto, že mimo několika mála velkých měst nejsou sociální služby terénní osobní asistence v Česku prakticky dostupné.
„To znamená, že na ty peníze si možná tak sáhnou lidé v Praze. V regionech, kde tyto služby prakticky nejsou, nebo jsou omezené, je to prakticky nemožné. Tam není nikdo, kdo by poskytl tyto služby nad 80 hodin. Ale i tam jsou lidé, kteří tuto službu, a nejen tuto službu potřebují, stejně jako potřebují pomoc s jejich úhradou,“ vysvětluje.
To pro Zdravé Zprávy potvrzuje i nejmenovaná neformálně pečující. Podle ní stát dává dotace na služby, které neexistují. Nebo jinak řečeno, existují, ale jenom v několika málo městech v republice, kde je také poskytuje jen několik málo poskytovatelů.
„Samozřejmě, že tuto službu v regionu neseženete. Asistenti v tomto rozsahu nejsou, nikdo na to nemá lidi,“ tvrdí.
Kritika nastavení výzvy II
Alena Jančíková z České asociace paraplegiků se znovu vrací k nutnosti překročení 80 hodin poskytnutých služeb terénní osobní asistence u jednoho poskytovatele.
„Lidé sociální služby musí kombinovat. A to třeba i na černém trhu. Ne, že by chtěli, ale taková je realita. Nic jiného jim nezbývá. Není možné všechno obstarat na jedné službě terénní osobní asistence. To ví každý. Ale všichni ti lidé, kteří potřebují i další sociální služby, mají smůlu, žádnou slevu, žádné peníze nedostanou,“ tvrdí.
Trh sociálních služeb křiví státní dotace, říká David Pospíšil
Podle ní tak bude výsledek celé dotační výzvy stejný jako každý rok. Peníze ze státního rozpočtu „pro všechny, kteří je potřebují“, půjdou opět jen k těm lidem a firmám, kteří už jsou saturováni. Zbytek nedostane nic. Výhrady však nemá jen k podle ní nesmyslně nastaveným parametrům výzvy, ale i k nízkým penězům, které stát dává do podpory osob, které potřebují sociální služby ve svém přirozeném prostředí.
„Jsou absolutně nedostatečné,“ hodnotí jasně pro Zdravé Zprávy.
MPSV dostalo upozornění, že nedělá dobře
Česká asociace paraplegiků se s výhradami k nastavení dotační výzvy v minulosti dokonce již několikrát obrátila na MPSV. Naposledy zkraje minulého měsíce dopisem, v němž žádala, aby úřad nemrhal penězi ze státního rozpočtu a výzvu nastavil jinak.
MPSV chce povinný podíl municipalit na sociální služby i pojištění dlouhodobé péče
V dopise mimo jiné uvádí, že jako pacientská organizace lidí po poškození míchy je při své činnosti v úzkém kontaktu se samotnými lidmi s postižením, s jejich rodinnými pečujícími, ale i spolupracuje se sítí dalších organizací hájících práva a zájmy lidí s vysokou potřebou podpory. A tak vidí, jak to chodí s dotacemi MPSV v praxi.
„Mimořádnou podporu osob s vysokou potřebou podpory vítáme. Jistě může být nápomocna klientům poskytovatelů osobní asistence. Za problematické však považujeme omezení této mimořádné podpory výhradně na službu osobní asistence,“ stojí v dopise.
Juchelka zvažuje vyšší příspěvek na péči 4+. Jasno má být do konce roku
CZEPA upozorňuje na to, že aktuální znění vyhlášky 505/2006 Sb. stanoví nižší maximální hodinovou úhradu při poskytování služby v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně nejen u terénní osobní asistence, ale obdobně i u dalších druhů sociálních služeb. To znamená přesně těch služeb, které lidé, jež mají profitovat z dotací MPSV, ve většině využívají a rovněž potřebují. Spolek úředníky MPSV v dopise zřetelně seznamuje s faktem, že napříč republikou žijí desítky tisíc osob s nejtěžším zdravotním postižením, které z jejich dotačního programu ale nebudou mít nic.
A to proto:
- Poskytovatele osobní asistence v dané lokalitě vůbec nemají.
- Poskytovatele osobní asistence v dané lokalitě nemají kapacitně k dispozici v rozsahu více než 80 hodin péče měsíčně.
- Z titulu zdravotního postižení využívají jiný vhodný druh sociálních služeb.
U posledního bodu dává pacientský spolek za příklad osoby s kombinací těžkého tělesného a mentálního postižení. U nich neformálně pečující například využívají hlavně odlehčovací služby nebo stacionáře.
Spolky a pečující volali po změně, ale marně
Právě kvůli výše uvedeným důvodům zástupci spolku v dopise uvádějí, že nastavení mimořádné dotační podpory MPSV pouze pro jeden druh sociální služby je mimořádně nespravedlivé a chybné. Podle nich vede k nerovnému postavení lidí se srovnatelně vysokou potřebou péče. A to podle toho, jaký druh služby je v jejich místě bydliště dostupný. Anebo odpovídá jejich potřebám.
Sociální služby chtějí do úhrad zapojit rodiny. Mají vyživovací povinnost
V dopise MPSV proto ještě v době před vyhlášením výzvy žádají, aby už při její přípravě sjednalo ministerstvo nápravu jejích parametrů. A rozšířilo podmínky čerpání této mimořádné podpory i na jiné druhy sociálních služeb, u nichž vyhláška č. 505/2006 Sb. stanoví sníženou maximální úhradu při poskytování služby v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně. To se ale nestalo.
Zklamání je teď obrovské. Neformálně pečující k tomu pro Zdravé Zprávy říká: „Svoje blízké nedáváme do ústavů, které stát stále bohatě dotuje. Pečujeme o ně 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Do práce chodit nemůžeme. V superdávce stejně jako ostatní procházíme majetkovým testem, takže ani tu nedostaneme.“
Veřejné investice do ústavní péče v ČR jsou o 14 % vyšší než průměr EU
Svá slova pak uzavírá následovně: „A když chceme využívat jiné služby, než na které jdou dotace, a potřebujeme je, tak nám nad rámec příspěvku na péči stát nedá nic! Místo toho stát cpe nehorázné peníze vyvolených postižených, těch, co mají tu správnou sociální službu od těch správných firem. Co tedy? Máme prodat to poslední, co máme, abychom zaplatili služby, které potřebujeme, zatímco jiní dostanou dotace, aby mohli dál žrát plnými pysky?“
Daniel Tácha
