Podporu domácích pečujících zlepšíme, říká náměstek David Pospíšil

„Když bychom se porovnávali se západními zeměmi, tak jsme na tom velmi dobře,“ odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy na otázku, jak stát dnes podporuje neformálně pečující, náměstek ministra práce a sociálních věcí David Pospíšil.

K otázce, zda stát nyní skutečně dělá dost pro podporu neformálních neboli domácích pečujících, dále říká, že je to velmi těžká otázka: „Někdo to může hodnotit jako dostačující, druhý nikoliv.“

Komentář: Majetkový test pro domácí pečující? Asi se zbláznili

V podcastu Zdravé Zprávy přidává i náhled, jak podpora neformálně pečujících funguje na západ od našich hranic. Současně v něm ale říká, že v rámci právě chystané velké novely o sociálních službách chce Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] neformálně pečující o 100 % více podpořit.

„Určitě první oblastí, na kterou se v rámci chystané novely zaměřujeme, jsou neformálně pečující. To znamená, jakým způsobem je účinně podpořit, aby mohli kombinovat péči s prací, s rodinou a podobně,“ říká dále v podcastu Zdravé Zprávy David Pospíšil.

To je podle jeho slov první oblast chystané novely. Do druhé klíčové oblasti řadí změnu financování sociálních služeb. Novela podle něj změní nejen objem finančních prostředků, které jdou na sociální služby ze státního rozpočtu, ale i jakým způsobem se rozdělují.

„Chceme nově stanovit kritéria tak, aby se nám nestávalo, že se dotace na lůžku nebo na úvazek liší i o více než několik set procent. A to podle jednotlivých krajů,“ vysvětluje.

Reálná data v jednom systému. A data i zdravotní

Do další klíčové oblasti zařazuje elektronicky sesbíraná data. Akcentuje potřebu dat o skutečné potřebě sociálních služeb. Tady zmiňuje například to, že vlivem dlouhých čekacích lhůt na pobytové služby žadatelé o ně podávají několik žádostí najednou. To zkresluje obrázek o reálné a neuspokojené poptávce po sociálních službách v krajích a obcích.

„A pak je důležité také to, jací jsou to žadatelé. Mají příspěvek na péči? Potřebují tu službu hned? Lze jejich potřeby řešit jinak? Tyto informace chybí, i když některé kraje již dělají nějaké projekty, ale centrální data nemáme,“ vysvětluje s tím, že centralizace těchto dat do jednoho systému se stane jednou z největších IT změn, kterou plánuje provést MPSV.

K této datové základně by se následně přidala zdravotní data. V tomto případě MPSV podle něj již navázalo spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a jeho Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS].

Sebraná data nově mapují počty a okolnosti pooperačních sepsí

„Chceme vidět, jak ten klient, pacient, tím zdravotním a sociálním systémem prochází. Není to o tom, že bychom usilovali o znalost soukromí toho člověka, data budou anonymizovaná, ale potřebujeme vědět, jací jsou to lidé. Jaké mají potřeby. To kvůli plánování. Potřebujeme znát jejich věk, diagnózu, zda žijí sami, nebo ne…“ vysvětluje dále.

Práce na novele již běží, říká náměstek David Pospíšil

A práce na velké novele o sociálních službách podle Davida Pospíšila už začaly.

„Ale ty oficiální práce i těch externích subjektů, které do té novely zapojíme, zahájíme po prázdninách, v září tohoto roku. Hlavní výstupy pro jednotlivé velké změny v sociálních službách by měly být známy do konce roku,“ říká.

V sociálních službách se v roce 2026 protočí přes 57 mld. Kč

Na MPSV už nyní ale vcelku dobře vědí, jakým směrem se ubírat. A mají připravená variantní řešení. Avšak první témata, která chtějí zástupci resortu diskutovat, se začnou řešit na zmíněných odborných platformách v září. Přesto je přesvědčený o tom, že novelu o sociálních službách úřad pošle do Sněmovny v tomto volebním období.

„Předpokládáme, že ano. A určitě některé dílčí změny předložíme dříve než na konci roku. Chceme ale mít shodu s dalšími partnery, zejména obcemi a kraji a ministerstvem financí,“ vysvětluje Pospíšil.

Na sociální služby dostanou kraje z rozpočtu dalších 1,4 mld. Kč

A dodává: „To, co chceme dělat nejrychleji, je úprava směrných čísel. To jsou dotační prostředky ze státního rozpočtu zejména krajům. Tyto částky upravíme tak, aby odpovídaly tomu, co se v tom kraji děje. Chceme k velikosti kraje, počtu obyvatel, počtu seniorů přidat další ukazatele. Jako je nezaměstnanost, příspěvek na péči a další.“

To všechno dohromady v konečném důsledku ovlivňuje nákladovost sociálních služeb, říká.

„A máme už návrhy, které jsme krajům předali… To jsou věci, které chceme dělat hned, v řádu měsíců, než je předložíme do Sněmovny,“ doplňuje.

Na sociální služby dostanou kraje z rozpočtu dalších 1,4 mld. Kč

[Pozn. red.: Směrná čísla u sociálních služeb jsou pevně dané procentní podíly ze státního rozpočtu. Podle nich MPSV rozděluje dotace krajům. Tato čísla určují celkový finanční strop, s nímž daný region hospodaří při podpoře poskytovatele sociálních služeb.]

Domácí pečující a dotovaní nepečující

Na otázku redakce Zdravé Zprávy, proč dnes například neformální pečující procházejí u superdávky majetkovým testem, nebo zda by se měly podílet ty rodiny, které umístí své blízké do dotovaných sociálních pobytových služeb, na jejich úhradě, odpovídá: „To je v tuto chvíli až velice konkrétní dotaz.“

Domácnosti s nízkou superdávkou mají žádat o MOP, radí úřady

Také ale dodává, že i to jsou témata, která chce MPSV otevřeně diskutovat při přípravě novely o sociálních službách. Určitě podle něj ale platí, že pokud někdo chce pečovat o svého blízkého doma, tak stát by měl dělat vše pro to, aby mu to umožnil. Aby mu nekladl zbytečné zábrany.

„Ale platí to i naopak. Pokud se o svého blízkého postarat nemůžete, pečovat nemůžete, ať už z mnoha důvodů, tak musejí být dostupné i sociální pobytové kapacity,“ vysvětluje.

Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory

V tom hraje důležitou roli i podpora soukromého sektoru, který v tuto chvíli zejména přidává kapacity sociálních pobytových služeb. A to jak v případě vzniku dalších pobytových kapacit, tak terénních a ambulantních služeb. Nikoli nepodstatnou roli v tom sehrává i podpora neziskových organizací.

V podcastu Zdravé Zprávy odpovídá i na otázku, proč státní instituce staví několikanásobně nákladněji nové pobytové služby než soukromé subjekty. Podle jeho názoru nákladovost primárně ovlivňuje délka a komplikovanost státních veřejných zakázek. Částečné řešení vidí ve větším propojení soukromého a veřejného sektoru při těchto stavbách.

Tuzemské pojišťovny představily další ze svých domovů pro seniory

Současně potvrzuje, že veřejné sociální pobytové služby jsou na provoz dražší oproti těm soukromým. Jedním z vysvětlení podle něj jsou nároky na platy nikoli personálu, který pečuje o klienty těchto zařízení, ale personálu, který „zajišťuje provoz okolo“.

„Protože těch zaměstnanců je tam patrně mnohem více než v tom soukromém sektoru. A to pak může zvyšovat ty provozní náklady,“ uzavírá náměstek ministra práce a sociálních věcí David Pospíšil v podcastu Zdravé Zprávy.

Daniel Tácha