Vyrábět více léků v EU je možné. Farmaceutické firmy k tomu ale potřebují jistotu stabilního legislativního rámce, jenž jim umožní plánovat i na 20 let dopředu. Alespoň tak to vidí generální ředitel Zentivy pro Českou republiku Boris Sananes.
Domácí evropské léky by měly mít podle něj výhodu lepší ceny a úhrady nebo výhodu v tendrech tak, aby přesun na evropskou půdu dával firmám ekonomický smysl.
„Evropské vlády hledají způsoby, jak tlačit ceny léků dolů. To je trend, který trval třicet nebo čtyřicet let,“ říká Sananes.
Politici se mýlí, když tvrdí, že ceny léků jsou vysoké, říkají výrobci
Stejně pak podle něj postupují evropští výrobci. I ti stále jen hledali cesty, jak svoji výrobu zlevnit. Boris Sananes ale potvrzuje i další trend. Většina výroby účinných látek se přesunula do Asie, ať už je to Čína nebo Indie. Jenom z Číny odebírá Evropa až 90 procent účinných látek pro generická léčiva. Přesto je přesvědčený o tom, že návrat a posílení výroby v Evropě je možné.
—
„Samozřejmě musíme počítat s tím, že to bude dražší, protože pracovní síla stojí víc v Evropě než v Číně. Environmentální požadavky jsou tu také podstatně striktnější než v Číně, ale není to nemožné. Jenom by to vyžadovalo nové postupy a inovativní přístup. Ale myslím, že toho je Evropa schopná,“ dodal.
Unijní poplatky za léky v odpadních vodách nejspíš léky výrazně zdraží
Přesunout výrobu léků ale není jednoduché, dodává: „Jestli to Evropa opravdu myslí vážně, že tady znovu chceme vyrábět léky od A do Z, tak musíme připravit stabilní rámec, který bude motivovat firmy, aby investovaly v Evropě.“
Takový rámec by měl firmě umožnit naplánovat si investice a další kroky na pět, deset či 20 let dopředu. Tím potvrzuje to, co platí pro jakékoli podnikání. Potřebná je předvídatelnost a stabilita. A to už kvůli tomu, že výroba léků je komplexní proces. Což se týká i plánování, upozornil Sananes již dříve v rozhovoru pro Zdravé Zprávy a ekonomický server FinTag.
Důvodů, proč chybějí léky, je více, říká šéf Zentivy Sananes
„Zahrnuje dodávky surovin pro výrobu, obalových materiálů, kapacity výrobních zařízení i personální pokrytí. V pražském závodě Zentivy vyrábíme stovky různých přípravků v různých lékových formách, které dodáváme do celé Evropy. Zohledňujeme i požadavky z jednotlivých zemí. Plánujeme proto dlouhodobě, v mnoha případech až na 24 měsíců. Takovýto časový horizont je nutný, protože dodací lhůta některých surovin se pohybuje v řádu měsíců,“ vysvětlil.
Sananes: Proč se vyplatí výroba léků v Evropě
Šéf Zentivy v Česku blíže představuje i svůj návod na to, jak udržet výrobu léků v Evropě.
„Podle mě bychom měli vymyslet systém, že výrobce, který opravdu vyrábí v Evropě, bude mít šanci prodávat svůj lék o něco dráž. Neříkám dvojnásobně, ale třeba o deset nebo 12 procent,“ tvrdí.
Přitom podle něj nejde jen o snahu, která přinese ekonomické benefity, jako je zaměstnanost nebo přidaná hodnota ve smyslu výzkumu a vývoje. Neméně podstatná je soběstačnost Evropy ve výrobě léků. A tak i předcházení problémům s jejich výpadky.
Jaká je ale nyní realita? I přes mnohé proklamace tuzemských a evropských politiků o nutnosti podporovat evropský farmaceutický průmysl, je skutečnost docela jiná. Loni například evropské farmaceutické firmy u evropského Soudního dvora napadly unijní směrnici, podle které se mají podílet na financování městských čističek odpadních vod. Směrnici považují výrobci léků za diskriminační a finančně nepřiměřenou.
Evropské farmaceutické firmy kritizují i návrhy Evropské komise, aby se zkrátily lhůty pro patentovou ochranu jejich léků. Jednání přitom komplikují rozdílné náhledy unijních zemí na fungování farmaceutického průmyslu v Evropě. Zatímco například Polsko prosazuje zkrácení osmileté ochranné lhůty na sedmiletou. Země jako Dánsko [například Novo Nordisk], Švédsko, Belgie, Francie, Itálie nebo Německo se staví proti. Evropský farmaceutický trh také výrazně zasahuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, který úspěšně tlačí evropské farmaceutické firmy, aby do výroby investovaly na území USA.
Zentiva produkuje miliardy tablet ročně
Z více než sedmi miliard tablet ročně, které Zentiva vyrobí v pražském závodě, jde většina na export. Nejvíce jich směřuje do Německa, dále do Polska, Francie nebo na Slovensko. Pro Česko je s čtvrtinou výroby největším dodavatelem léků.
„Polovinu své spotřeby léků Česko importuje zvenčí,“ upřesnil Sananes.
Zentiva vyrábí v závodě v Praze více než sedm miliard kusů tablet léků ročně, včetně dalších závodů v Rumunsku a Indii je to pak ročně 610 milionů balení více než 2 000 druhů léčiv. Velkou část z nich tvoří generika, tedy léčiva, kterým skončila po jejich vstupu na trh patentová ochrana a může je produkovat více výrobců.
V případě generických léčiv, na která se zaměřuje Zentiva, při vstupu na český trh musí firma nabídnout o asi 40 procent nižší cenu než originál. Proto léčbu pacientů generika zlevňují. V Česku tvoří tyto léky asi 70 procent všech předepsaných léčiv a pětinu nákladů na léky. Až z 90 procent jde podle něj o pevné lékové formy. Sem patří například léky na bolest, dále na onemocnění srdce, gynekologické nebo urologické potíže.
Přestože firma nevyvíjí nové účinné molekuly, zaměřuje se i na výzkum a vývoj. Pracuje například na fixních kombinacích léků. Ty užívají pacienti současně a nemusejí díky nim polykat dvě tabletky. Dále vyvíjí i nové lékové formy.
Hospodářské výsledky Zentivy
Tržby firmy dosáhly v roce 2025 zhruba 41 miliard korun. Zisk před zdaněním a odpisy [EBITDA] byly téměř 11 miliard korun. Firma zaměstnává více než 5 400 lidí a výrazně investuje. Letos v pražském závodě modernizuje výrobní linku. V posledním roce investovala i do výzkumu a vývoje, a to celkem 600 milionů korun.
„V současné době instalujeme dva z celkem pěti tabletovacích lisů a další dva dorazí na konci roku, jeden pak v příštím roce,“ uvádí Sananes.
Zentiva dá 2 132 solárních panelů na výrobní haly v Měcholupech
V posledním čtvrtletí letošního roku firma instaluje novou linku na plnění ampulí, kde se vyrábí pro Česko suspenze proti horečce a bolesti u dětí. S její produkcí firma začala poté, co se Česko v roce 2022 potýkalo s výpadkem sirupu jiného výrobce, po kterém následovala nákupní panika.
Zentiva jde z ruky do ruky
Zentiva, dříve výsostný československý podnik, několikrát změnil majitele. Firma Sanofi, která v letech 2006 až 2018 Zentivu vlastnila, ji prodala americkému investičnímu fondu Advent International. Ponechala si výrobu jejích dvou nejznámějších léků, těmi jsou Ibalgin a Paralen.
Česká Zentiva asi opět změní vlastníka. Mluví se o fondu GTCR
Americký fond, který mohutně investoval do rozvoje podniku, ho letos prodal jinému americkému fondu GTCR [Golder, Thoma, Cressey, Rauner] se sídlem v Chicagu. I ten se – stejně jako Advent International – zaměřuje na investice do zdravotnictví. Hodnotu transakce firmy neuvedly. Ekonomický list Financial Times s odkazem na své zdroje ale informoval, že Advent Zentivu GTCR prodal za zhruba sto miliard korun.
–ČTK/DNA–
