Změny zákona o sociálních službách a sociálně zdravotních službách vymezí odborná komise složená ze zástupců státu, municipalit a odborníků. Zasedne v druhé polovině září. Hovoří se i o samostatném zákonu o dlouhodobé péči.
Na chystané novele o sociálních službách se mají podílet sněmovní strany a hnutí napříč politickým spektrem, a to v odborné komisi při Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Jejími členy mají být i zástupci obcí, krajů, státu a odborníci ke každé z projednávaných oblastí.
„Připravujeme a v průběhu několika dní určitě přijde k rukám předsedů jednotlivých poslaneckých klubů žádost, prosba, nabídka na účast v komisi pro sociální služby,“ uvedl [2.9.] na sněmovním Výboru pro sociální politiku náměstek ministra práce David Pospíšil.
O tom Pospíšil mluvil již o letních prázdninách v podcastu Zdravé Zprávy. V něm potvrdil vznik odborných pracovních skupin letos v září: „Ty oficiální práce i těch externích subjektů, které do té novely zapojíme, zahájíme po prázdninách, v září tohoto roku.“
„Hlavní výstupy pro jednotlivé velké změny v sociálních službách by měly být známy do konce roku,“ dodal [více v odkazu na podcast níže, pozn. red.].
Podporu domácích pečujících zlepšíme, říká náměstek David Pospíšil
Aktuálně avizovanou odbornou komisi při MPSV by měla podle něj tvořit „velká skupina“ odborníků, zástupců stran, samospráv a státu.
„Široké plénum bude projednávat výstupy. Vznikne osm pracovních skupin na jednotlivá témata,“ přiblížil Pospíšil.
Tyto skupiny se zaměří na podobu a zajištění sociální péče, propojení sociálních a zdravotních dat a řešit se mají také změny ve financování v sociálních službách. První jednání by se mohlo konat ve druhé polovině září.
Reforma dlouhodobé péče za účasti zástupců Sněmovny
„Chceme být maximálně otevření a transparentní i v tom, že nabízíme poslancům a poslankyním možnost účastnit se procesu velké novely zákona o sociálních službách a přípravy na reformu dlouhodobé péče,“ dále řekl Pospíšil s tím, že zákonodárci koalice i opozice vznik takové komise vítají.
Výsledky práce osmi pracovních týmů posoudí výbor zástupců odborů, zaměstnavatelů nebo profesních svazů a dalších stakeholderů. Jejich návrhy následně opět projedná komise. Poté chce vedení ministerstva práce představit první obrysy novely. Což by chtěl úřad podle Pospíšila stihnout do konce letošního roku.
Komentář: Majetkový test pro domácí pečující? Asi se zbláznili
Jednotlivé pracovní skupiny se zaměří na rozvoj sociálně zdravotního pomezí, na zajištění udržitelné dlouhodobé péče, udržitelného financování sociálních služeb a na propojování zdravotních a sociálních dat.
„Chceme nastavit trajektorii kliento-pacienta od narození po smrt, abychom viděli, jakou odebírá zdravotní péči, jaké má diagnózy, jaká byla poskytovaná sociální služba,“ řekl náměstek s upozorněním, že veškeré údaje budou sledovat výhradně anonymně.
Díky propojení sociálních a zdravotních dat podle něj získají resorty jasný přehled o tom, kde je jaká péče potřeba a v jakém objemu. Tímto se chce stát připravit na rostoucí počet seniorů, a tak i větší tlak na sociální služby.
Na MPSV se opět hovoří o zákonu o dlouhodobé péči
Podle náměstka by měl vzniknout dokonce i nový zákon o dlouhodobé péči. V seznamu plánované legislativy ale není. Vedle chystané novely o sociálních službách se podle Pospíšila počítá i s dílčími novelizacemi zákona o sociálních službách.
„Přijde nám to z hlediska času efektivnější. Určitě to bude budit vášně [chystané změny]. Nechceme, aby padla celá reforma pod stůl,“ podotkl k tomu náměstek.
V sociálních službách se v roce 2026 protočí přes 57 mld. Kč
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka [ANO] řekl, že na dotace na sociální služby stát posílá ročně už 30 miliard korun. Částka každoročně narůstá. Příští týden chce diskutovat o přerozdělení peněz mezi kraji s jejich asociací.
Dlouhodobá péče v roce 2035 s náklady 137 mld. Kč
Očekávaný vývoj počtu seniorů do zhruba poloviny století představila před několika týdny Asociace poskytovatelů sociálních služeb [APSS] ve studii, kterou pro ni vypracovala poradenská společnost Deloitte.
Autoři studie v ní upozorňují na to, že počet obyvatel ve věku 65 let a více vzroste do roku 2050 o 34 procent. Důchodci budou tvořit téměř 30 procent české populace. Podle studie vzroste počet obyvatel starších 65 let z 2,293 milionu osob v roce 2025 na 3,076 milionu v roce 2050.
Sociální služby musí posílit, říká ministr Juchelka. Rodiny upozaďuje
Nejrychleji přibyde lidí ve věku 85 a více let. Tedy těch s nejvyššími nároky na sociální a zdravotní služby. V letech 2025 až 2050 stoupne počet lidí ve věku 85 až 89 let dvojnásobně, to ze současných 143 tisíc na 299 tisíc v roce 2050. Lidí nad 90 let přibyde až třínásobně, to ze 69 tisíc na 210 tisíc.
Juchelka zvažuje vyšší příspěvek na péči 4+. Jasno má být do konce roku
Tato predikce je podle autorů studie jasný argument pro to, aby se do sociálních služeb investovalo více prostředků. A tak se zajistily služby pro širokou skupinu ne plně soběstačných lidí. Autoři studie konkrétně nezkoumali podporu domácích pečujících.
Vedle toho studie vyčíslila zevrubný růst nákladů na dlouhodobou péči. Roční náklady na zajištění dlouhodobé péče, to při konzervativním scénáři, vypočítala na 137 miliard korun v roce 2035. Pro srovnání v roce 2024 činily tyto náklady přibližně 80 miliard korun.
–ČTK/RED–
