Zdravé Zprávy minulý týden krátce mluvili s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou [ANO] o finanční situaci neformálně pečujících. Ministr téma neopomíjel, ale hovořil i velice obecně. Zdravé Zprávy se proto doptaly.
První otázka na ministra Juchelku zněla, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV], které nyní připravuje velkou novelu o sociálních službách [podrobnosti zde, pozn. red.], uvažuje o zvýšení příspěvku na péči pro osoby v domácí péči 24/7 [úplná závislost / 4+].
„Určitě zvažujeme zvýšení tohoto příspěvku. Je ale velmi obtížné vyhovět tomu, aby stoupl více než dvojnásobně, jak to po nás někteří požadují. To znamená na více než 50 tisíc korun,“ uvedl ministr Juchelka pro Zdravé Zprávy.
Tato odpověď nás neuspokojila. A tak jsme se obrátili na náměstka ministra Davida Pospíšila, který zodpovídá za práci na chystané novele o sociálních službách a který v aktuálním podcastu Zdravé Zprávy uvedl, že zlepšení situace neformálně pečujících je první z oblastí, kterou řeší tato otevřená novela.
„V tuto chvíli není rozhodnuto o konkrétní podobě ani výši případného zvýšení příspěvku na péči,“ uvedl pro Zdravé Zprávy David Pospíšil.
Příspěvek na péči v Česku nově dostanou i lidé se slovenskou penzí
Dále doplnil, že v září zahájí činnost pracovní skupina vytvořená speciálně k připravované novele o sociálních službách. A jedno z hlavních témat bude finanční podpora neformálně pečujících a zlepšení podmínek pro péči v domácím prostředí.
„Jednou z variant, které mohou být v pracovních skupinách diskutovány, je zvýšení příspěvku na péči, zejména ve IV. stupni závislosti. Vedle toho však existují další nástroje podpory pečujících, které chceme odborně posoudit. Výsledky práce a návrhy konkrétních opatření chceme představit do konce roku 2026. Proto nyní nelze potvrdit konkrétní částku ani termín případného zvýšení,“ vyjasnil dále náměstek Pospíšil.
—
Pro přesnost dodal, že příspěvek na péči náleží osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Byť i doplnil, že si plně uvědomuje, že jeho nastavení má zásadní dopad na možnosti a podmínky domácí péče.
Nejen příspěvek na péči, ale i majetkový test pro pečující
Praxe ukazuje, že se mnozí neformálně pečující o lidi ve 4. stupni závislosti potýkají s nikoli zanedbatelnými finančními problémy. Zaměstnání u nich totiž nepřichází do úvahy. Péče je fyzicky a psychicky náročná. Navazující problém je, že jim chybí odlehčovací pobytové služby i jen pro vyřízení si osobních záležitostí. Tyto služby stojí tisíc a více korun na den. S jejich úhradou jim částečně pomáhají jiné podpory, včetně superdávky.
Komentář: Majetkový test pro domácí pečující? Asi se zbláznili
Nicméně tady narážejí pečující na potíž v tom, že pokud mají nějaký majetek, například vlastní auto či vyšší úspory, superdávku jim stát nepřizná. To proto, že povinně procházejí majetkovým testem úřadů práce. I proto se doptaly Zdravé Zprávy ministra Juchelky na to, zda uvažuje o jejich vyjmutí z testování. A vedle toho mu připomněly jeho dřívější a často opakovaná slova o tom, že příspěvek na dítě nemá „v superdávce co dělat“.
Sliby ANO neplatí. Přídavky na děti dál zůstávají v superdávce
„Superdávku měníme v čase. Už jsme udělali první změny, které se týkají normativů u bydlení. A příští rok chystáme ´superdávku 2´. A ta přinese hodně dalších změn,“ řekl.
Superdávka mění od října parametry. A od ledna vzroste rodičovská
I tady se ale vyjádřil ministr Juchelka velice obecně. A tak se Zdravé Zprávy opět obrátily na Davida Pospíšila, aby se přímo vyjádřil k povinnosti neformálně pečujících procházet majetkovým testem u superdávky.
„Pan ministr hovořil o přípravě dalších úprav systému dávky státní sociální pomoci. V tuto chvíli proto nelze potvrdit, že pečující osoby budou z majetkového testu plošně vyjmuty ani že bonus na dítě bude ze systému dávky státní sociální pomoci vyčleněn. Stejně tak zatím nelze uvést konkrétní termín případných změn,“ vyjasnil pro Zdravé Zprávy.
Majetkové testy pro nepečující
U neformálně pečujících a těmi rodinami, jež umístí své blízké do sociálních pobytových služeb, jež jsou v drtivé většině dotovány z veřejných rozpočtů, panuje dlouhodobě nerovnost. A ta spočívá v tom, že zatímco těm, kteří o své blízké nepečují [z jakýchkoli důvodů, pozn. red.], stát přispívá formou dotovaných sociálních služeb, tak těm rodinám, které o své blízké pečují doma, nepřispívá téměř nic.
Glosa: Nesnáším nepečující. Hlavně umisťovat a dědit „ve fullu“
A zatímco neformálně pečující dnes v Česku procházejí například u superdávky majetkovým testem, aby dosáhli na podporu, rodiny, které umisťují své blízké do sociálních pobytových služeb a těží ze státních dotací těmto zařízením, žádným majetkovým testem neprocházejí. A mnohdy se ani nikterak přímo nepodílejí na úhradě za péči o své blízké v pobytových službách. Pokud ty nejsou soukromé.
Co řekl ministr Juchelka. Jaká je realita?
K tomu se vyjádřil ministr Juchelka v neformálním rozhovoru takto: „Majetkové testy by určitě měly být. Není možné, aby někdo zdědil po těch, které umístí do státem dotovaných domovů, majetky za miliony korun, ale už se vůbec nijak nepodílel na nákladech na péči o ty, které do nich umístil.“
Pomáhá se chudým a nemajetným. Ne milionářům, říká domácí pečující
I v tomto případě Zdravé Zprávy zajímalo, zda jde o jasné sdělení, které svým obsahem nepřekvapí nikoho s vhledem do toho, jak [ne]fungují v Česku sociální služby, anebo jen o další „proklamaci“ beze snahy o nápravu.
V tomto případě David Pospíšil pro Zdravé Zprávy uvedl: „Zavedení majetkového testu rodinných příslušníků osob využívajících pobytové sociální služby není v tuto chvíli schváleným opatřením ani uzavřenou součástí připravované novely zákona o sociálních službách.“
Podporu domácích pečujících zlepšíme, říká náměstek David Pospíšil
Nicméně ale i dodal, že v rámci pracovní skupiny, jež se bude podílet na přípravě novely o sociálních službách, určitě dojde na téma dlouhodobá udržitelnost financování sociálních služeb a nastavení spoluúčasti a ochrany lidí, kteří péči potřebují.
„Ale teprve na základě této odborné diskuse bude možné rozhodnout, zda a v jaké podobě mají být do novely zařazeny případné změny. Ani v této oblasti proto nechceme před zahájením pracovních skupin předjímat konkrétní řešení,“ vyjasnil na závěr náměstek.
