Údajný případ plicního moru a úmrtí laborantky v Rusku ukázal na nedostatky mezinárodních pravidel, která mají svět ochraňovat před pandemiemi a zdravotními hrozbami. Tématu se věnuje bruselský server Politico.
Podezření z výskytu plicního moru v Rusku ukázalo na mezery ve vymáhání závazných norem mezinárodních zdravotnických organizací v případě ohrožení veřejného zdraví překračující hranice. K jejich dodržování se zavázalo 196 zemí včetně Ruska, Číny a USA. Politico ve svém textu zpochybňuje, že Rusko tato pravidla dodržuje.
„Pokud země tuto funkci neplní, je pravděpodobné, že se rozšíří nové infekce a odstartují další pandemie,“ uvedl profesor práva na Georgetownské univerzitě Lawrence Gostin a ředitel World Health Organization Collaborating Center.
Takový postup vystavuje riziku podle odborníků i ostatní země.
„V případě, že se něco děje, zavřou se třeba hranice,“ říká profesorka na University of Ottawa Roojin Habibiová a doplňuje: „Pokud se státy ale rozhodnou nejednat podle pravidel, pak jsou stanovená pravidla neúčinná.“
A to se podle listu Politico ukázalo u podezření na výskyt plicního moru v Rusku. Odvolává se na jednání zdravotnického výboru Evropského parlamentu. V něm europoslanci minulý týden vyjádřili znepokojení z nedostatku transparentnosti Ruska.
Bruselský list cituje dokonce českého europoslance Ondřeje Dostála [Stačilo], který ale rovněž uvedl, že „příčinou utajování faktů jsou pošramocené diplomatické vztahy západních zemí se zeměmi jako Rusko“.
Co se dělo v Rusku
Spekulace o výskytu plicního moru v Rusku vyvolala smrt osmadvacetileté zaměstnankyně irkutského Institutu pro výzkum moru Darji Šipilovové. Úřady v Irkutsku následně okamžitě zavedly karanténu ve třech městských nemocnicích, v dětské nemocnici a porodnici a v okresní nemocnici v Šelechově, kde laborantka zemřela. Nařídily také izolaci zhruba dvou stovek lidí, kteří se zmíněnou laborantkou přišli do kontaktu.
Ruské úřady hrozí médiím postihem za šíření lživých zpráv o moru
Světová zdravotnická organizace [WHO], která sleduje výskyt zdravotních ohrožení, sdělila, že poprvé se o této události dozvěděla z tisku. Informace podle zástupců WHO ale měla mít již od ruských zdravotnických orgánů. WHO tak musela 3. října sama požádat o potvrzení zprávy o možném výskytu plicního moru v Rusku, aby odhadla možný rozsah nebezpečí.
Podle mezinárodních pravidel, mají země na odpověď 24 hodin, Rusko na to potřebovalo tři dny. Moskva WHO sdělila, že v irkutské oblasti její úřady nezaznamenaly výskyt moru. Nicméně i potvrdila, že případ šetří. Pacientka podle ní zemřela na zápal plic z neurčených příčin. Agentura následně oznámila, že ukončila zdravotní šetření a že regionu nehrozí žádné riziko epidemie.
„Rusko se s tím vyrovnalo rychle,“ konstatuje bruselský list Politico.
Odvolává se na zástupce WHO, podle nichž ale zůstalo na stole mnoho nezodpovězených otázek. Organizaci zajímá původ zápalu plic, který zabil laborantku institutu pro výzkum moru. Dále chce znát okolnosti, za nichž byla vystavena tomuto nebezpečí.
Co říkají Mezinárodní zdravotní pravidla [IHR]
Článek šest Mezinárodních zdravotních pravidel státy zavazuje posoudit události ohrožující veřejné zdraví a uvědomit do 24 hodin WHO o těch, které by mohly vyvolat problémy v mezinárodním měřítku. A v případě některých nemocí, jako jsou neštovice, akutní respirační syndrom nebo SARS, musí země WHO informovat okamžitě.
„Pokud v případě výskytu moru v Rusku už nikdo jiný nebyl nakažený, mohla Moskva uvážit, zda je nutné jej ohlásit WHO,“ říká profesorka Roojin Habibiová.
Upozorňuje, že směrnice i doporučují zemím WHO informovat o výskytu rizikové události, zvlášť pokud panují pochybnosti. To jim ukládá, jak uvádí, článek číslo osm Mezinárodních zdravotních pravidel.
Pravidla totiž rozlišují povinné a doporučené informování. A článek osm hovoří podle Habibiové výhradně o doporučení.
„Doporučuje se však událost nahlásit. Ale je to podle zákona povinné? Existuje zde možnost svobodně se rozhodnout,“ pokračuje profesorka.
Covid jako varování
Podle Habibiové byla varováním světu pandemie covidu. I virus způsobující toto onemocnění unikl podle posledních informací z výzkumné laboratoře. Avšak pokud Rusko nedodrželo zvyklosti dobré praxe, jak uvádí list Politico, WHO s tím nic nezmůže.
„Jsme sdružení členských států a zohledňujeme jejich přání,“ uvedl v Evropském parlamentu Abdirahman Mahamud, ředitel pro nouzový stav a reakce WHO.
„Ať už se to týká předpisů WHO, nebo politiky International Health Regulations, IHR, nemůžeme nic dělat. IHR se musí spoléhat na oznámení členského státu,“ vysvětlil.
Podle právního experta, profesora Gostina, jediné, co může WHO dělat, je tlačit na země, které nedodržují dohody. Další možností pak je společný tlak ze strany členských států.
„Země jako Spojené státy by měly uplatňovat svůj politický vliv na plnění závazků. Je to i v jejich zájmu kvůli nebezpečí, že se nákaza rozšíří,“ vyjasnil.
Epidemie eboly se šíří z Konga do dalších zemí. Situace je vážná
Což se také stalo. V uplynulých dvou týdnech Spojená státy, ale i Evropská komise vyzvaly Rusko, aby o události podalo více jasných informací.
„Celý svět čeká na informace z Ruska,“ uvedla mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová.
Páky na dodržování pravidel tady přeci jen existují. Například zákaz cestování do zemí, které neinformují o vypuknutí nákazy. A tak zajistit jejich ochotu poskytnout informace, píše bruselský list Politico.
Zklamání z Ruska
„Pokud však země nehrají podle pravidel, nemají mezinárodní pravidla smysl,“ myslí si profesorka Habibiová.
Podle ní je nedostatek nástrojů na vynucení dodržování pravidel velkou slabinou. Tvrdí, že WHO by měla mít k dispozici nějaký donucovací mechanismus.
„Pokud je toto další fází historie, měli bychom zvážit zavedení silného donucovacího postupu,“ uvádí Habibiová a dodává: „To je to nejlepší, co máme, a to nejlepší co v této situaci můžeme dělat.“
Ebola z Afriky nás bezprostředně neohrožuje, ujišťuje Roman Prymula
Politico ale upozorňuje i na to, že je těžké takové požadavky uplatňovat, když se ocitla WHO pod palbou velkých zemí, zejména USA, za způsob, jakým například informovala a řešila zmíněnou pandemii covidu-19. Spojené státy z WHO kvůli tomu dokonce vystoupily.
Michal Achremenko
