Epidemie eboly na severovýchodě Demokratické republiky Kongo pronikla za hranice do Ugandy. Situace je o to vážnější, že nákazu způsobuje kmen viru Bundibugyo, na který není vakcína ani cílená léčba.
Kvůli rozšíření eboly i mimo konžskou provincii Itury do sousední Ugandy vyhlásila Světová zdravotnická organizace [WHO] stav nouze v oblasti veřejného zdraví s mezinárodním přesahem. Stav pandemické nouze současná situace podle organizace zatím nenaplňuje.
„V současné době existují značné nejistoty ohledně skutečného počtu nakažených osob a geografického rozšíření spojeného s touto událostí,“ vyjádřil se k situaci generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Zároveň vyjádřil znepokojení z rozšíření viru do států sousedících s konžskou provincií Itury, těmi jsou Uganda a Jižní Súdán. Obě země už přijaly preventivní opatření, uvádí.
„Kromě toho existuje jen omezené pochopení epidemiologických souvislostí se známými nebo podezřelými případy,“ dodal v prohlášení WHO.
Jinak řečeno, zdravotníci nedokáží u nakažených určit místo, respektive osobu, od které se virem eboly nakazili, aby zamezili dalšímu rozšíření nákazy.
Epidemie eboly se šíří za hranice Konga
Minulý týden v pátek [15.5.] upozornilo africké Středisko pro prevenci a kontrolu nemocí na vysokou pozitivitu odebraných vzorků. Z třinácti vyšetřených vzorků jich vyšlo osm jako pozitivních. Přičemž šlo o vzorky z různých oblastí, nikoli jednoho ohniska nemoci. Dále podle Střediska panuje podezření, že ebola stojí za 65 mrtvými v oblasti. O víkendu už uváděla 80 úmrtí s podezřením na ebolu jako příčinu těchto úmrtí. Dalších asi 250 případů hodnotí Středisko jako podezřelé. A nespočet kontaktů drží tamní úřady v přísné preventivní izolaci.
Na severu Konga hasí epidemii eboly, zemřelo minimálně 65 lidí
Ebola je velmi vážné virové onemocnění s úmrtností až 90 procent. Virus eboly je navíc velmi nakažlivý. Podle lékařů patří k nejobávanějším nemocím na světě. Nemoc se přenáší kontaktem s krví, sekrety a tělesnými tekutinami nakažené osoby. K příznakům eboly patří vysoká horečka, velké bolesti hlavy a v krku. Později se přidají nevolnosti, zvracení, průjmy, kdy už dochází k vážnému poškození jater a ledvin. První příznaky eboly se objevují většinou v několika dnech nanejvýš týdnech od nákazy virem.
V případě Demokratické republiky Kongo jde nyní o 17. ohnisko nákazy od objevení viru eboly v roce 1976 právě v této zemi.
Vyspělé země „položil“ covid. Chudé země epidemiím čelí běžně
O víkendu informovala WHO, že v pátek [15.5.] zdravotní úřady obdržely hlášení o dvou zřejmě nesouvisejících laboratorně potvrzených případech nákazy ebolou v Ugandě. V jednom případě šlo o smrtelnou nákazu. A v obou případech šlo o osoby, které přicestovaly z Konga, uvádí WHO.
Laboratorní testy dále potvrdily jeden případ v hlavním městě Konga Kinshase. Tato nakažená osoba se do města vrátila právě z provincie Ituri. V souvislosti s docela nekontrolovatelným šířením eboly v regionu WHO zároveň vyzvala země, aby z obavy dalšího šíření nákazy neuzavíraly hranice a neomezovaly cestování a obchod. Což by podle WHO mohlo vést k neformálnímu překračování hranic.
Šíří se virus eboly, na který není vakcína ani léky
Obavy místních i mezinárodních zdravotních úřadů z většího rozšíření eboly umocňuje zjištění, že u nakažených potvrdily laboratorní testy, že nejde o dosud nejčastěji zachycený kmen viru eboly Zaire, ale o kmen zvaný Bundibugyo. A zatímco na prvně jmenovaný kmen už existuje schválená vakcína i specifická, tedy cílená léčba, proti viru Bundibugyon nikoliv.
„Bohužel má Bundibugyo méně osvědčených protiopatření než ebolavirus v Zairu, kde se vakcíny ukázaly jako vysoce účinné při kontrole ohnisek,“ potvrdila ve svém prohlášení Amanda Rojeková, docentka pro mimořádné zdravotní situace na Institutu pandemických věd na Oxfordské univerzitě.
Vyhlášení ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu je podle agentury AFP od roku 2024 druhým nejvyšším stupněm pohotovosti Světové zdravotnické organizace. Prvním nejzávažnějším ohrožením je vyhlášení pandemické pohotovosti.
Nejhorší epidemií eboly si prošla západní část Afriky na začátku prosince 2013, kdy ebole za asi dva roky podlehlo přes jedenáct tisíc lidí.
Virus eboly poprvé odhalil v roce 1976 v obci Yambuku [Konžská demokratická republika, pozn. red.] nedalo řeky Ebola lékař Ngoy Musholaou.
Od té doby prošlo Kongo více než třinácti vlnami šíření eboly, častěji ve východní části země. Při epidemii v letech 2018 až 2020 na východě země zemřelo více než 2 300 lidí.
Ohnisko eboly ve východní části země hasilo Kongo i na podzim 2025. Tehdy tam na krvácivou horečku zemřelo šest z jedenácti nakažených. Loni v prosinci pak konžské úřady oznámily konec epidemie eboly v provincii Kasai na jihu země, kde propukla v září téhož roku. Podle tamního ministerstva zdravotnictví nemoci podlehlo 43 obětí.
–VRN–
