Nenápadný výrůstek na kůži či „jen“ růžový flíček, ale třeba i útvar vypadající jako tvrdý kožní roh. To jsou možnosti, jak může vypadat aktinická keratóza, která časem přechází i v nádorové onemocnění.
„Aktinická keratóza je denní chléb dermatologických ambulancí,“ říká doc. Ondřej Kodet z Dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Důvod, proč se tento kožní nález mnoha podob nejčastěji objeví na hlavě, uších, místech v obličeji nebo předloktí, je, že ve většině případů za ním stojí sluneční záření. S výjimkou rtu, kde jím trpí hlavně kuřáci.
„Je to něco, co může vyústit v nádorové bujení,“ upozorňuje docent Kodet při příležitosti Evropského dne melanomu, který připadá na pondělí 18. května.
Kožní lékaři vyvracejí 5 nejčastějších mýtů o „zdravém“ slunění
Podle medicínských studií trpí aktinickou keratózou v Evropě jedna za tří osob ve věku 60 a více let. U seniorů starších 70 let pak připadá nemoc na každou druhou osobu v tomto a vyšším věku, dodává docent.
I aktinickou keratózu se vyplatí sledovat
Připomíná častá slova kožních lékařů o tom, že kůže má paměť. Proto se vystavování slunci, zvlášť bez dostatečné ochrany, především pak její spálení, sčítají. A v pozdějším věku vystavuje tělo jakési vyúčtování. A to podle docenta Kodeta platí i pro aktinickou keratózu. Za jejím rozvinutím stojí ve většině případů právě sluneční záření. Proto o ní lékaři hovoří jako o solární keratóze.
„Rizikovými faktory jsou světlejší typ kůže, který se snadno spálí, starší pacienti a zaměstnání s dlouhodobým vystavováním UV záření,“ říká docent.
A pak také zmíněné kouření, kdy se aktinická keratóza v nějaké podobně objeví na rtu v důsledku působení toxických látek z kouření.
Zajímavá je i podoba tohoto kožního onemocnění, které může, ale i nemusí přejít v nádorové bujení. Někdy vypadá jako zarudlá skvrna například na čele. Na rtu může zprvu působit jako opar, na končetinách zase trochu jako bradavice. Velmi zvláštní je pak aktinická keratóza v podobě kožního rohu, který vzniká vrstvením kůže a hromaděním keratinu [na obr. vpravo, pozn. red.]. Dermatologové to nazývají jako „cornu cutaneum“ [kožní roh].
I přes vysoký výskyt aktinické keratózy u lidí ve vyšším věku, to především kvůli nadměrnému slunění v mladších letech, mají lékaři podle docenta Kodeta co nabídnout.
„Léčebné metody jsou dnes široké, ale hlavní důraz klademe na prevenci,“ říká.
Solární keratózu odstraní lékaři chirurgicky i zmražením
Před letní sezonou upozorňuje na používání krému s vysokým stupněm ochrany před slunečním zářením, pokrývky hlavy a těla, sluneční brýle a vzdát se pobytu na slunci v časech kolem polední hodiny. Jedině tím se dá ve většině případů předejít aktinické keratóze. Ta zhruba v pětině případů přechází ve zhoubné onemocnění kůže ať už jako bazaliom, spinaliom, nebo jako velmi agresivní a obávaný nádor kůže zvaný melanom.
„Včasná diagnostika a léčba jsou nezbytné pro prevenci jejího možného přechodu do závažnějších forem kožních nádorů,“ říká doc. Kodet.
Nejčastěji pacienti s tímto kožním nálezem podstupují chirurgické odstranění či kryoterapii [zmražení, pozn. red.]. Dostupná je i léčba lokálními cytostatiky nebo imunomodulátory.
Aktinická keratóza je růžová skvrna na kůži přecházející i v karcinom
Zhoubným nádorem kůže jen v ČR ročně onemocnění na 30 tisíc mužů a žen. Zdravotní statistiky ukazují, že věková hranice nově diagnostikovaných pacientů se rok od roku snižuje. To znamená, že nejde o onemocnění jen lidí ve vyšším věku. Do ambulancí dneska chodí podle dermatologů i pacienti mladší 30 let a nikoli vždy jen s negativním nálezem.
Nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorem na kůži v Česku zůstává bazaliom. A tím nejsmrtelnějším melanom. Jím ročně onemocní přes tři tisíce pacientů. Přitom při včasném zásahu, kdy je kožní nález v počátečním stadiu rozvoje, dosahuje léčba 100% úspěšnosti. Vzhledem k tomu, že do ordinace ale dorazí až pětina pacientů pozdě, to je s pokročilým onemocněním, tak na nádory kůže v Česku ročně zemře kolem 450 pacientů.
Veronika Táchová
