Zvládnout dopady změn ve věkovém složení populace Česka pomohou investice do inovací, vědy, výzkumu a tím i efektivního zajištění zdravotních a sociálních služeb. Inovace ve zdravotnictví jsou navíc věcí jak národní, tak evropské politiky.
Do poloviny tohoto století budou v Česku žít už více než tři miliony seniorů. To znamená lidí ve věku 65 a více let. Zdravotnictví a sociální péče tak stojí před velkou výzvou, jak zajistit včasnou a kvalitní péči pro stále větší skupinu obyvatel.
„Chceme-li lidem zajistit kvalitní a dostupnou péči do budoucna, musíme více investovat do prevence. Včetně očkování a včasného odhalování nemocí,“ řekl 11. 11. na konferenci „Health Means Wealth: Zdraví jako základ prosperity Česka“, pořádala ji Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] ministr zdravotnictví Vojtěch [za ANO].
Na přínosy inovací ukazují zdravotní, ale i sociální data
Nyní žije v Česku zhruba 2,2 milionu lidí ve věku 65 a více let, a už v 50. letech bude čítat tato skupina 3,07 milionu lidí. Právě lidé ve věku nad 65 let čerpají největší díl zdravotních a sociálních služeb. Systémy tak už nyní řeší, jak se i do budoucna o tyto osoby postarat.
„Pokud tuto prognózu propojíme s údaji o nemocnosti a využívání služeb, můžeme odhadnout, jak se tyto potřeby budou vyvíjet v jednotlivých regionech. Získáme podklad pro rozhodování o tom, kde s předstihem posílit domácí zdravotní péči, rozšířit sociální služby. Anebo navýšit kapacity dlouhodobé péče,“ vyjádřil se na konferenci k tomu, jak ve zvládnutí trendu využít zdravotní a sociální data, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
I Češi se můžou stát nejzdravějším národem. Ale musí žít zdravě
Základem pro zvládnutí vyšší poptávky po zdravotních a sociálních službách je podle něj propojení obou segmentů tak, aby na sebe služby navazovaly. Typicky v situaci, kdy se k pacientovi po propuštění z nemocnice dostane návazná sociální, případně i zdravotní péče.
Evropa by měla otevřít dveře inovacím
Dalším z klíčů pro zvládnutí vyššího tlaku na zdravotní a sociální služby jsou investice do moderních technologií a inovativních lékových terapií. Ty umí systémy nejen zefektivnit, ale ušetří i nikoliv zanedbatelné finanční prostředky. V tom sehrává roli postavení, a především otevřenost Evropy k novým medicínským technologiím, lékovým terapiím, a tedy i klinickému výzkumu. To vše dokáže do Evropy, včetně Česka přivést významný kapitál farmaceutických firem. Z něho pak těží národní ekonomiky, a především samotní pacienti.
„Když rozhodujeme o výdajích na zdravotnictví, měli bychom hodnotit celkový dlouhodobý přínos. Moderní léky nám pomáhají nejen léčit onemocnění, která jsme ještě před několika lety neuměli porazit, ale zároveň zlepšují kvalitu života pacientů i jejich rodin,“ uvedl na konferenci výkonný ředitel AIFP David Kolář [na foto vpravo, zdroj AIFP].
Zároveň upozornil na často opomíjený, ale nikoliv nevýznamný přínos investic do moderních terapeutik.
„Moderní léky vrací nemocné zpět do práce a tím generují nejen ekonomický benefit, ale také šetří dávky v nemoci a invalidní důchody. Dnes při hodnocení zohledňujeme ale jen část těchto přínosů,“ upozornil stejně jako ředitel ÚZIS Dušek, že v hodnocení přínosů nových léků by se měla odrážet nejen data ze zdravotnictví, ale také z resortů práce a sociálních věcí a financí.
Z farmaceutického průmyslu těží veřejné rozpočty 25 miliard korun
„Když nemoc člověka na delší dobu vyřadí z práce, její dopady se projeví i mimo zdravotnictví. Domácnost může přijít o část příjmu a veřejné rozpočty mohou čelit vyšším výdajům na sociální dávky i nižším příjmům z daní a odvodů,“ potvrdil souvislosti Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz [CETA].
Už v polovině století propadnou příjmy státu z práce
A připomněl, že podle demografické projekce jeho Centra se do roku 2050 sníží pracovní síla v Česku zhruba o 11 procent. To při konzervativním scénáři, doplnil.
„Což v ekonomice nadproporčně zdaňující práci bude mít významné fiskální dopady. Pro představu jde v dnešních cenách o řády nižších desítek miliard Kč,“ vyčíslil zevrubné dopady do veřejných rozpočtů Rod.
Jestli chceme více klinických studií, musíme zrychlit, říká Lenka Součková
I s těmito širšími dopady by se proto mělo počítat v rozhodování o tom, do čeho především investovat ve veřejném zdravotnictví a sociálních službách. V udržení tempa s inovacemi je pro Česko, respektive celou Evropu zásadní, aby se stala opět atraktivní pro investice farmaceutických firem. Třeba při otevírání klinických studií a dalších vědeckých projektů.
Konkurence v klinických studií léků přichází z USA i Číny
Jak na konferenci upozornil další z významných hostů Stefan Oelrich, člen představenstva společnosti Bayer AG a prezident divize Pharmaceuticals, prezident EFPIA [na foto vpravo, zdroj AIFP], Česko a Evropa mají silnou farmaceutickou základnu a kvalitní vědecká pracoviště. Ale data sledující objem investic farma firem ukazují na slábnoucí postavení Evropy v tomto odvětví. Podstatný náskok před Evropou mají tradičně Spojené státy a vedle nich posiluje Asie, konkrétně Čína.
„Těžiště farmaceutických inovací se přesouvá a Evropa nemůže svou pozici považovat za samozřejmou. Inovacím se daří tam, kde jsou podmínky konkurenceschopné, předvídatelné a atraktivní pro investory,“ uvedl na konferenci Stefan Oelrich.
Odkázal k analýze zpracované pro EFPIA. Podle ní klesl podíl EU na celosvětovém počtu klinických studií mezi lety 2013 a 2023 z 22 na jen 12 procent.
V klinických hodnocení léků EU ztrácí. Už ji předčila Asie, hlavně Čína
A pokud chce Evropa, a tak i Česká republika přilákat více investic do výzkumu nových lékových molekul, klinických studií, pak potřebuje stabilní prostředí. A jasná pravidla, rychlejší schvalovací procesy. I předvídatelnější rozhodování o úhradách, uvedl Oelrich.
„Evropa musí podniknout cílené kroky, aby si udržela postavení jednoho z předních center farmaceutických inovací. Inovace naplno ukazují svůj přínos teprve tehdy, když se dostanou k pacientům. Konkurenceschopnost a dostupnost inovací pro pacienty jsou dvě strany téže mince,“ dodal na závěr Oelrich.
–VRN–
