„Pokud nejste s to vyrovnat se se skutečností, že je vesmír nejistý, budete mít opravdu problém být šťastní a žít spokojeným životem,“ říká profesor psychologie na Quebecké univerzitě Michael Dugas.
Nejistotu a nečekané změny podle něj dnes vzbuzují politici, nové technologie a mnoho dalších příčin. Tématem se blíže zabývá agentura Associated Press [AP].
Podle Dugase můžeme všichni těžit z toho, že se smíříme s tím, že nevíme, co přijde. Pocitem nejistoty ale trpí stále mnoho lidí. A někteří podstatně více než ostatní.
„Nejistota je základní součástí našich životů, ať už jde o vztahy, zdravotní stav a naši finanční situaci,“ popisuje profesor Dugas.
Když vás psychicky vyčerpává finanční nejistota: Kroky k větší jistotě a klidu
Naučit se očekávat neočekávané, je podle něj základní dovednost, na níž závisí kvalita našeho života. To znamená, jak říká, je důležité se snažit o to, abychom se s nejistotou nejenom smířili, ale abychom z ní i těžili.
„Nebyla by to nuda, kdybychom věděli, co nás čeká?“ pokládá si otázku Dugas.
Co říkají výzkumníci
Nepohodlí vyplývající z nejistoty je trvalý jev a mění se podle okolností, uvádí Nick Carleton, profesor psychologie z kanadské University of Regina.
„Neotevřený balíček vypadá skvěle, když je ozdobený, když nám ho dávají přátelé a voní sušenkami. Ale opuštěná krabice ve stanici metra vzbuzuje úplně jiné emoce,“ vysvětluje.
Carleton přidává i nečekané souvislosti. Tvrdí, že lidé, kteří si v minulosti libovali v nejistotě, pravděpodobně vnikali méně do jeskyň. A tak hynuli, protože se oproti těm, kteří do neprobádaných jeskyň vnikali, vytráceli z reprodukčního řetězce.
„Z toho plyne, že se prostě nemůžeme příliš obávat nejistoty. A to kvůli tomu, že lidé, kteří nikdy neopustili svůj bezpečný prostor, zahynuli hlady,“ shrnuje profesor.
Ze superdávky se stal guláš. Lidé netuší, kolik i zda jim něco přijde
Na téma tolerance nejistoty je nespočet studií. Jen Jeroen van Baar, výzkumník v oblasti psychiatrické epidemiologie na Bostonské univerzitě, prošel 137 studií od 90. let minulého století. Ty popisují lidi, jejichž reakce na neznámé je mnohem silnější, než si okolnosti vyžadují. Jeroen van Baar zjistil, že se průměrné hodnoty za tu dobu podstatně zvýšily. Podle něj jednou z teorií je, že problém zhoršují chytré telefony. A to tím, že soustředěnost na ně omezuje každodenní lidský kontakt. A pak je tady závislost „nic nepropásnout“.
AP popisuje pokus s jedním z Dugasových pacientů, který se velmi obával zkoušky. Požádali ho, aby vyčkal 48 hodin, než otevře její online hodnocení v mobilu. Zpočátku byl velmi nervózní, ale postupně se zklidnil. Další experimenty spočívaly v tom, že dotyčný nechal telefon doma, nebo řešil i snadnější úkoly.
Jak to řeší náboženství
V své knize „Comfortable with Uncertainty“ americká buddhistka Perma Chodronová píše, že „praktikující jsou bojovníci neagresivity“. To znamená lidé, kteří přijali fakt, že se nikdy nemohou dozvědět, co nastane.
„Nejistoty se nikdy nezbavíme,“ píše a doplňuje: „Toto nevědění je součástí dobrodružství.“
Doporučuje, abychom si vzpomněli na své dětství, kdy každé překvapení bylo velkým dobrodružstvím.
„Děti přece milují překvapení,“ říká a dodává: „Ale i ony, jak stárnou, se jich začnou více obávat. A někdy i vší té nejistoty, která z nich vyplývá.“
Návod na to, jak se vyrovnat s nejistotou, dává i křesťanský Nový zákon. V něm Ježíš v Kázání na hoře říká: „Netrapte se zítřejším dnem, zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost svého trápení.“
Přitom Ježíš poukazuje na polní lilie a nebeské ptactvo, o které se Bůh stará, a připomíná, že úzkostné obavy člověku stejně nepomohou prodloužit život ani o jediný den. Hlavním poselstvím je žít v přítomnosti a s důvěrou v prozřetelnost očekávat zítřek.
–AM–
