Kapacity sociálních služeb v posledních deseti letech výrazně nerostou, ale ani neklesají. Což už ale neplatí pro poptávku po sociálních službách. Ta v Česku sílí každým rokem.
Více níže v textu ředitele Centra dlouhodobé [CDP] péče, které spadá pod Českou asociaci pojišťoven [ČAP], Davida Pospíšila pro Zdravé Zprávy.
—
Do roku 2030 bude potřeba navýšit počty lůžek sociální péče o 28 procent. To je o 44,5 tisíce lůžek. Ostatní sociální služby, jako je například pečovatelská služba, bude potřeba navýšit cca o 27 procent. To znamená o 27,5 tisíce kapacit. Data k 31. 12. 2024 nám ukazují toto, přičemž tabulka níže ukazuje vývoj kapacity nejvíce zastoupených sociálních služeb mezi lety 2018 – 2024 v České republice.
- Počet domovů se zvláštním režimem: 420 / Počet lůžek: 26 296
- Počet domovů pro seniory: 525 / Počet lůžek: 34 877
Studií k počtu chybějících lůžek v současném systému je několik. Každá vychází ze zcela jiné metodologie, a proto se mohou výsledné chybějící kapacity výrazně lišit. Oproti tomu statistické zjišťování neuspokojených žádostí se provádí prostřednictvím šetření Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] u konkrétních poskytovatelů sociálních služeb. Šetření se koná vždy k 30. 6. za přechozí kalendářní rok. Výsledky MPSV zveřejňuje ve statistické ročence MPSV.
[Zdroj: MPSV, CDP]
Úskalí šetření je to, že se evidují všechny neuspokojené žádosti žadatelů anonymně. Tudíž v krajích, kde je poptávka nejvyšší a čekací doby dlouhé, podávají občané několik žádostí najednou s nadějí, že si tím zvýší šance na umístění.
Jaké jsou odhady v sektoru sociálních služeb
Podle našeho expertního odhadu je nutné celkové odmítnuté žádosti krátit. Podle nás se současná neuspokojená poptávka pohybuje okolo 45 až 50 tisíc lůžek. Při porovnání posledních dvou let, 2022, 2023, se celkový počet meziročně navýšil o 15 procent.
Neuspokojené žádosti do domova pro seniory a domova se zvláštním režimem v roce 2023
[Zdroj: MPSV, CDP]
Současně nejvíce poptávanou sociální službou je domov pro seniory [+17 % meziročně] a domov se zvláštním režimem [+15 meziročně]. Z šetření vyšlo, že celkový počet neuspokojených žádostí z důvodu plné kapacity byl 90 810 žádostí za rok 2023 a 77 929 žádostí za rok 2024 u domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Nabízí se tak otázka, kolik lůžek bude v budoucnu potřeba?
Máme za to, že do roku 2030 bude potřeba navýšit:
- Lůžka sociální péče, včetně odlehčovacích služeb, týdenních stacionářů, o 28 procent. To je o 44,5 tisíce lůžek bez započítání současné neuspokojené poptávky.
- Ostatní sociální služby, například pečovatelská služba, bude potřeba navýšit asi o 27 procent. Což představuje 27,5 tisíce kapacit.
- Počty nových zaměstnanců: Celkově bude potřeba pro celý segment sociálních služeb zajistit ještě zhruba 70 tisíc nových zaměstnanců. Pokud bychom stejnou metodikou počítali potřeby roku 2050, řeč je o cca 113 tisíc nových zaměstnanců.
Klíčové otázky a odpovědi
Podle průzkumu ČAP lidé na místo v domově pro seniory či se zvláštním režimem nejčastěji čekají jeden až tři měsíce, ale i déle než rok. Kde se čeká nejdéle?
Centrální sledování neuspokojených žádostí například podle rodného čísla nebo jiného jednoznačného identifikátoru se v ČR neprovádí. Je tedy velmi těžké jednoznačně sdělit, který kraj je na tom lépe a hůře. Lépe to lze vidět na následující mapě, která ukazuje na počty neuspokojených žádostí v krajích. Obecně tak lze konstatovat, že v krajích, kde je neuspokojená poptávka nejvyšší, je i nejdelší čekací doba, která se může vyšplhat až na tři roky, pokud žadatel například chce umístit do konkrétního zařízení.
Kde se platí za pobyt v domově pro seniory či se zvláštním režimem nejvíce, kde nejméně?
Takové statistické nebo jiné šetření zatím nebylo v ČR provedeno, a tudíž nelze odpovědět. Maximální úhrady za ubytování, stravu a péči stanovuje vyhláška č. 505/2006 Sb. a zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Klienti ale mohou doplácet za různé další fakultativní služby, za nehrazenou zdravotní péči nebo další aktivity. Příspěvkové organizace krajů a obcí jsou nejčastěji ještě dotovány svým zřizovatelem a dotacemi MPSV.
Trh sociálních služeb křiví státní dotace, říká David Pospíšil
Naopak soukromý nebo neziskový sektor u těchto služeb mají přístup k veřejným dotacím často velmi ztížený. To přesto, že statisticky mají nižší provozní náklady. To vše má pak vliv na výslednou cenu.
Přibývá rodin, které řeší péči o „své seniory“?
Tlak na zajištění neformální a formální péče, zejména o seniory a seniorky, se stále zvyšuje. Dopady na zajištění péče nejvíce řeší tzv. sendvičová generace, která musí sladit péči o děti, péči o své rodiče nebo prarodiče a svůj pracovní život. Tlak se v následujících letech kvůli demografickým trendům dál zvýší. Řešení spočívá v rozvoji jak domácí i neformální péče, tak péče v sociálních službách.
Není cíl vzít všechny staré lidi a dát je do domovů pro seniory
Dopady stárnutí populace neřeší jen Česko, ale celá Evropská unie. Což potvrzuje statistika Eurostatu. Z jeho šetření vyplývá, že míra závislosti ve stáří se zvýší. Míra vyjadřuje podíl osob v produktivním věku a osob 65+. Například v roce 2001 byla v EU 25,9 procenta, v roce 2019 se zvýšila na 34,1 procenta. Což značí, že na jednu osobu 65+ připadalo méně než 3 osoby v produktivním věku. Avšak už v roce 2050 se míra závislosti zvýší na 56,7 procenta. To znamená, že na jednu osobu 65+ připadne méně než 2 osoby v produktivním věku.
David Pospíšil, Centrum dlouhodobé péče
