Sloučení pražských nemocnic Na Homolce a v Motole podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] přinese úsporu nákladů na provoz. Pacientů se změna nijak nedotkne, tvrdí. Tím si ale nejsou jistí ekonomové.
Ti navíc hovoří i o prodloužení čekací doby na výkony. Vyčíslit provozně technické úspory, které státu přinese spojení Nemocnice Na Homolce a FN v Motole do jedné instituce, v tuto chvíli ministerstvo zdravotnictví jako jejich zřizovatel ani vedení nemocnic nedokáže. Ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček, který s pověřením ministra od dubna vede i motolskou nemocnici, při oznamování sloučení nemocnic jen obecně zdůraznil úspory.
„Už nyní vidíme, že ty úspory tady možné jsou,“ řekl na tiskové konferenci [9.9.] s tím, že náklady se budou postupně kalkulovat.
A dále, že jelikož jde o dvě tak místně blízké nemocnice, tak je zřejmé, že jejich sloučení zřejmě úspory v hospodaření podle něj přinese.
Ekonomický a konkrétnější pohled na sloučení dvou velkých státem řízených nemocnic v Praze ale nabízí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ve svém komentáři odkazuje na několik odborných studií, které sledují vývoj nákladů po sloučení nemocnic. A nejen to.
„Pokud by se úspora dostavila, jak naznačuje dosavadní česká zkušenost, mohla by dosahovat jedné miliardy korun ročně,“ uvádí Kovanda.
Sloučení nemocnic může značit úsporu 4,6 %
Odvolává se na výsledky studie „The Reducing Hospital Costs through Horizontal Integration“ z roku 2018. Ta sleduje přínosy sloučení nemocnic výhradně na českých datech.
„Dospívá k závěru, že integrace tuzemských nemocnic v průměru vedla k úspoře 4,6 procenta nákladů na léčbu pacientů,“ cituje práci vědců Kovanda.
Přičemž motolská fakultní nemocnice loni vykázala náklady v objemu 17,3 miliardy korun. Sousední Nemocnice Na Homolce pak hospodařila s náklady ve výši 4,6 miliardy korun.
„Pokud by se sloučením podařilo dosáhnout celkové úspory 4,6 procenta, úspora sloučeného celku by v dnešních cenách činila zhruba jednu miliardu korun,“ vyčísluje ekonom.
Advokát Jansta z kauzy Motol a dalších kauz je venku na kauci
Snížení nákladů nemocnice dospěje především díky jednotné práci v provozní a administrativní agendě, to za stejného počtu pracovníků. Další úsporu by mohly přinést společné nákupy materiálu a služeb, kdy by se nakupovaly pro jedno zařízení a ve větším objemu a zřejmě i za výhodnějších podmínek.
Kovanda ale také upozorňuje, že snížení nákladů v hospodářském provozu sjednocené nemocnice přijdou nejdříve za dva roky od doby zahájení integrace. A změna organizace si navíc může vyžádat v počátku nikoli zanedbatelné investice. Jako jsou například nákupy a implementace jednotných informačních systémů.
Prodloužení čekací doby na vyšetření a zákroky
Sloučení nemocnic může podle odborných studií a zkušeností ze zahraničí přeci jen dopadnout i na samotné pacienty. A to tím, jak upozorňuje ve svém komentáři Kovanda, že budou na zdravotní výkony čekat ještě delší dobu než nyní. Což dokládá studií zveřejněnou v nejnovějším vydání odborného časopisu Journal of Economc Behavior and Organization. V ní vědci pracují s britskými daty.
„Studie shledává, že sloučení nemocnic obecně vede k růstu čekací doby pro pacienty,“ shrnuje její závěry Kovanda.
Zdravotnictví už zase chybějí peníze, shodují se vládní i koaliční politici
Zkrácení čekacích dob po sloučení nemocnic dokládá studie jenom v případě, že jde o nemocnice významně orientované na dosahování finančního zisku.
„Což by ale nebyl případ zmíněných českých nemocnic,“ vyjasňuje ekonom.
Navíc prodloužení čekací doby na vyšetření nebo zdravotní výkon po sloučení velkých zdravotnických zařízení ne vždy vyváží tolik zmiňované finanční úspory. Jak ostatně sledují mezinárodní studie dostupné na následujícím odkazu.
–VRN–
